Bezpečnost na mimoškolních akcích a odškodňování úrazů

Zdroj: 

V tomto článku jsou shrnuty zásady bezpečnosti a ochrany zdraví žáků při mimoškolních akcích, které by se nyní, v období škol v přírodě a školních výletů, mohly zvláště hodit. Obecně platí, že ve všech věcech školské právnické osoby rozhoduje ředitel školy. Asi nejdůležitějším předpisem vztahujícím se k mimoškolním akcím pořádaným školou je Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.

Školský zákon ukládá ředitelům a ředitelkám škol, aby vystupovali z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví v dvojjediné roli. Ředitel školy vystupuje ve vztahu k zaměstnancům školy, tedy ve smyslu pracovněprávních předpisů jako statutární orgán zaměstnavatele. Ve vztahu k žákům pak postupuje jako ředitel školy podle školského zákona. V obou těchto funkcích musí především dbát na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

Taxativní výčet minimálních povinností ředitele školy a školského zařízení je v § 164 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon - dále „ŠZ"). Toto ustanovení výslovně vymezuje, že ředitel školy nebo školského zařízení má kompetenci rozhodnout ve všech záležitostech, které se týkají vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, pokud nejsou výslovně svěřeny jinému orgánu (např. zřizovateli), přestože tyto kompetence nemusí být v zákoně výslovně specifikovány. Školský zákon tímto výrazně posílil postavení ředitele školy a školského zařízení, především v oblasti pedagogické a odborné.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy však jednotlivým ředitelům škol nenařizuje, jakým způsobem mají postupovat v zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a v otázkách s tím souvisejících. Ředitel školy je v tomto směru „panovník“ ve svém školním království, co rozhodne, platí, a tím se musí řídit jak žáci, tak zaměstnanci školy.

Základem právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků ve školách je § 29 ŠZ. Toto ustanovení ukládá školám a školským zařízení povinnost při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb jsou povinny poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Vyhláška, kterou měla být stanovena opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících, však zatím vydána nebyla a asi, s ohledem na výše uvedenou neomezenou pravomoc ředitelů škol, vydána nebude.

Pro naše téma „mimoškolní akce“ je zde proto důležitá zmínka o „školských zařízeních“ a o „činnostech přímo souvisejících se vzděláváním“. Je zajisté možno dovodit, že pod těmito pojmy má zákonodárce na mysli mimo jiné i pobyt dětí ve školách v přírodě a účast na ostatních mimoškolních akcích. Proto i toto ustanovení je třeba z hlediska legislativního brát za základ právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků při jejich mimoškolních akcích. Toto ustanovení jen ale pouze základním nepodkročitelným zákonným minimem.

Školský zákon v otázce úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách vychází z předpokladu, že základní podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a jejich ochrany stanoví výhradně ředitel školy ve školním řádu nebo ředitel školského zařízení ve vnitřním řádu. Školní řád a vnitřní řád jsou takové „domácí zákony" školy nebo školského zařízení, proto by si v nich měla škola či školské zařízení upravit vše, co potřebuje, především v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků. Je samozřejmostí, že takový dokument musí obsahovat i požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při školách v přírodě a na všech mimoškolních akcích.

Pro jednotlivé typy škol (mateřské, základní atd.) platí ještě vyhlášky, které stanoví elementární zásady bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků, jako např. maximální počet žáků v družstvu při plavání apod. Tyto předpisy musí samozřejmě ředitel školy respektovat.

Pokud se týká mimoškolních akcí, tak základ právní úpravy organizování všech mimoškolních akcí a zejména pobytu dětí a žáků ve školách v přírodě z hlediska ochrany zdraví je obsažen v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a jeho vyhláškách. Tento zákon stanoví především podmínky zdravotní způsobilosti dítěte nebo žáka, který se účastní mimoškolní akce.

Metodický pokyn BOZ

Pro naše pojednání o odškodňování úrazů na mimoškolních akcích je asi nejdůležitějším předpisem, ze kterého můžeme vybrat úryvky vztahující se k výletům a pobytu dětí a žáků na školách v přírodě a při podobných akcích, Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT ze dne 22. prosince 2005 č. j. 37 014/2005-25. Tento předpis není obecně závazný. V jeho úvodním článku se zdůrazňuje, že je určen pouze pro právnické osoby vykonávající činnost škol zřizovaných MŠMT s tím, že ostatní školy zapsané do školského rejstříku a poskytovatelé služeb souvisejících se vzděláváním a výchovou jej mohou využívat podpůrně. Je nezbytné, aby ředitelé škol nepřebírali Metodický pokyn BOZ do svých školních a vnitřních řádů automaticky a aby mechanicky nestanovili, že pro jejich školy též platí, ale aby zvážili, která konkrétní ustanovení se pro jejich školu nebo školské zařízení hodí a která by měli upravit podle místních podmínek školy nebo školského zařízení. Ne každá škola organizuje zahraniční zájezdy, ne každá škola má možnost plavání apod. V každém případě je však třeba, aby základ právní úpravy organizování mimoškolních akcí byl zpracován ve školním řádu jako „základním zákonu školy“.

Školní výlety

Školní výlety jsou školskými obecně závaznými předpisy upraveny zvlášť v předpisech pro mateřské školy a zvlášť v předpisech pro základní školy. Předpisy pro základní školy sice nehovoří výslovně o školních výletech, ale o zotavovacích akcích, a pod tím rozumí jak školní výlety (zpravidla jednodenní), tak akce pořádané na delší dobu. Pojem zotavovací akce totiž ještě před přijetím nyní platného školského zákona definoval zákon o ochraně veřejného zdraví. Tento zákon stanoví, že zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. Na akce, které trvají dobu kratší než 5 dnů, však také pamatuje a v § 12 stanoví, že při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než je 5 dnů, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, tedy mateřská či základní škola, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené zákonem (musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé a musejí mít tzv. zdravotní průkaz).

Metodický pokyn BOZ pojednává o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků při výuce plavání, lyžařském výcviku, sportovně turistických kurzech, koupání a bruslení. Bezpečnost a ochranu zdraví při školních výletech si tedy musí upravit ředitelé a ředitelky škol ve svých předpisech sami s ohledem na specifické podmínky své školy a věcné zaměření školního výletu. Pro praxi je však důležitý článek 19 a 20 Metodického pokynu BOZ zabývající se bezpečností žáků při soutěžích a přehlídkách a bezpečností žáků při zahraničních zájezdech.

Soutěže a přehlídky

V článku č. 19 „Bezpečnost žáků při soutěžích a přehlídkách" se výslovně stanoví, že vysílající školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje BOZ žáků organizátor. Tento princip stanoví vyhláška MŠMT č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání. Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled nad žáky organizátor soutěže. Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků poskytnutím případných ochranných prostředků, náležitým vybavením laboratoří, jiných soutěžních míst a současně přihlédne k věku, fyzickému a rozumovému rozvoji žáků. U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.

Zahraniční výjezdy a zájezdy

Metodický pokyn BOZ dále výslovně stanoví, že školy odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví žáků při zahraničních výjezdech, které organizují v rámci vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech. O konkrétních opatřeních a poučení žáků, případně jejich zákonných zástupců, se pořizuje před uskutečněním výjezdu záznam o poučení podepsaný jeho účastníky. S ohledem na rizikovost těchto akcí a s ohledem na jazykovou bariéru některých žáků při dorozumívání v cizině je třeba věnovat zvýšenou pozornost poučení žáků. Přiměřeně se použijí ustanovení o lyžařském výcviku a sportovně turistických kurzech. Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří předloží písemný souhlas zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka a mají uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu platné na území příslušného státu a pojištění léčebných výloh v zahraničí nebo v případě výjezdu do členského státu Evropské unie mají Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo potvrzení tento průkaz nahrazující. To vyplývá přímo z ustanovení § 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.

Školy v přírodě

Metodický pokyn BOZ sám nemá např. samostatný článek pojednávání o bezpečnosti a ochraně zdraví dětí a žáků např. na školách v přírodě, ale na několika místech je zmiňuje a předvídá. První zmínku nalezneme v čl. 5 „Zdravotní předpoklady“, kde se stanoví, že pro účast na některých vzdělávacích činnostech školy, například na škole v přírodě, sportovních a tělovýchovných akcích, výuce plavání nebo lyžařském výcviku, se vyžaduje zdravotní způsobilost, kterou posuzuje a posudek vydává praktický lékař pro děti a dorost. V čl. 8 „První pomoc a ošetření“ se připomíná, že škola má povinnost zajistit při všech školních akcích konaných mimo školu opatření k zajištění první pomoci žáků, což je také jasné a nezpochybnitelné.

Školské předpisy vychází ze zásady, že škola v přírodě zajišťuje dětem mateřských škol a žákům plnícím povinnou školní docházku, zotavovací pobyt a povinnou školní docházku bez přerušení vzdělávání ve zdravotně příznivém prostředí a tuto dobu považují za součást plnění povinné školní docházky, resp. pobytu v předškolním zařízení. Z toho důvodu také školské předpisy nestanoví zvláštní požadavky nebo výjimky pro dobu vlastního pobytu ve škole v přírodě, o tom nalezneme bezesporu více v hygienických předpisech.

Pojištění žáků

I když žádný předpis to školám neukládá, praxe ukazuje, že je třeba doporučit všem školám, které organizují mimoškolní akce nebo školy v přírodě, aby před odjezdem na akci sjednaly pojistnou smlouvu s pojišťovnou o úrazovém pojištění žáků, tedy pojištění z odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu činnosti. O tom, jak je pobyt všech mimoškolních akcích rizikový, není třeba se široce zmiňovat. Nakonec i školy se musí chránit, takže pojištění žáků před odjezdem na akci by mělo být pro ně samozřejmostí.

Odškodnění úrazu

Při odškodnění úrazu žáka na mimoškolní akci musíme vycházet předně z ustanovení § 29 ŠZ, podle kterého platí, že školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb; vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. To stanovuje vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhl. č. 57/2010 Sb.

Školský zákon nemá podrobnější definici školního úrazu a blíže neobjasňuje ani pojem „s ním přímo souvisejících činnostech“ jako to najdeme v zákoníku práce v § 273 a § 274. Proto je o to důležitější školní řád, kde má každá škola podle svých podmínek stanoveny meze odpovědnosti školy za úrazy dětí a žáků. Tato otázka bezprostředně také souvisí s dohledem nad žáky, tedy se stanovením okamžiku, od kterého přebírá za dítě nebo žáka odpovědnost škola. To je nad rámec tohoto článku, ale řeší to dva předpisy – Metodický pokyn BOZ a pak vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.

Pravidla stanovená ve školním řádu týkající se mimoškolních akcí školy by měla respektovat zásady v Metodickém pokynu BOZ. Proto jsme také zdůrazňovali, co tento Metodický pokyn BOZ k jednotlivým druhům mimoškolních akcí uvádí. Z výše uvedeného je patrno, že všechny mimoškolní akce - školy v přírodě, lyžařské výcviky, zájezdy a zahraniční zájezdy považuje za činnosti přímo související se vzděláváním žáků ve školách, protože nestanoví žádné odchylky z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a žáků. Proto úrazy na všech těchto akcích je třeba považovat za úrazy školní a také je tak odškodňovat.

Jedinou výjimkou jsou soutěže a přehlídky ve smyslu čl. 19 Metodického pokynu BOZ. Tady je třeba důsledně rozlišovat, o jakou konkrétní akci se jedná (viz výše).

I zde však platí – v případě žáků základních a vyšších škol – že se jedná o objektivní odpovědnost, z které se může v případě nějakého exesu žáka (vybočení ze zásad bezpečného chování) škola vyvinit jako se může vyvinit zaměstnavatel v případě pracovního úrazu. U mateřských škol se musí i v případě mimoškolních akcí postupovat při odškodnění úrazů podle občanského zákoníku a tam by se muselo vždy prokázat zavinění školy, zpravidla zanedbání náležitého dohledu.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail