Co je práce přesčas

Dotaz byl publikován v časopisu Sondy revue č. 8/2012.

Můj nadřízený tvrdí, že práce přesčas je pouze ta práce, kterou mně nařídí. Zásadně mi odmítá proplatit jako přesčas takovou práci, kterou vykonávám s jeho vědomím – vidí, že pracuji přesčas. Má na to právo?

Podle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.

Podle  § 93 zákoníku práce může zaměstnavatel práci přesčas nařídit jen výjimečně, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v  § 91 ods. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

V současné době převažuje výklad, že prací přesčas je i práce konaná s vědomím zaměstnavatele. V tomto smyslu rozhodují i soudy. Například Vrchní soud v odůvodnění svého rozsudku ze dne 21. 5. 1998, sp. Zn. 5 A 130/97 mimo jiné uvedl: „Žalobce v odvolání proti rozhodnutí úřadu práce tvrdí, že práce přesčas zaměstnancům H. a Š. nenařídil;  proto také ředitel stavební divize z tohoto důvodu opravil evidenci docházky zpracovanou stavbyvedoucím a přesčasovou práci neuznal, a tudíž ani nehonoroval. Je třeba zdůraznit, že z definice přesčasové práce (ustanovení  §  96 odst. 1 zákoníku práce) vyplývá, že prací přesčas se rozumí jak práce konaná pro zaměstnavatele na příkaz zaměstnavatele, tak práce konaná s jeho souhlasem. V obou případech je prací přesčas práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Z uvedeného vyplývá, že pokud zaměstnanci konali práci přesčas s vědomím zaměstnavatele, což je nepochybně prokázaná vědomost stavbyvedoucího, nelze na takovou práci pohlížet jinak než na přesčasovou, která nebyla zaměstnanci zaměstnavatelem výslovně nařízena, ale kterou konal s jeho vědomím.

Pokud si zaměstnavatel nepřeje, aby zaměstnanec pracoval přesčas v případech, kdy mu přesčasová práce nebyla nařízena, musí – pokud zaměstnanec chce nebo i začne pracovat přesčas – zaměstnanci výslovně zakázat konání takové práce, event. jinak jejímu konání zamezit.

Souhlas s výkonem práce totiž nemusí být učiněn pouze písemně nebo ústně, ale i mlčky, má-li zaměstnavatel vědomost o tom, že zaměstnanec práci přesčas vykonává a přitom příkaz k zastavení práce přesčas nedá a výkon této práce vezme na vědomí."

Váš vedoucí tedy nepostupuje podle platných právních předpisů. Jestliže nechce, aby se jednalo o práci přesčas, měl by vám výkon práce po pracovní době výslovně zakázat.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail