Bude platit v r. 2014 vyhláška č. 440/2001 Sb.?

Zdroj: 
Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, zda bude či nebude platit v roce 2014 vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, pokusíme se v následujících řádcích uvést naše čtenáře do problematiky.

Náhrada škody na zdraví v novém občanském zákoníku 

Náhradu škody na zdraví označuje nový občanský zákoník (dále jen NOZ) pojmem „náhrada na přirozených právech člověka“, čímž odkazuje na zásadu uvedenou v § 19 NOZ, že „Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu.“ V ustanovení § 2956 NOZ stanoví, že „Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněné první částí tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“  A ustanovení § 2957 NOZ k tomu dodává „Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobné závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

Z uvedeného vyplývá, že NOZ preferuje právo na přiměřenou satisfakci, kdy poškozený má být přesvědčen, že jeho škoda byla uznána a že škůdce ji určitým způsobem odčiní, byť formou finanční, kdy za získanou finanční hotovost si pořídí co je jemu milé a zpříjemní si život. Satisfakce (NOZ používá termínu „zadostiučinění“) má být přiměřená.

NOZ vychází z názoru, že život a zdraví patří k těm nejdůležitějším statkům, které člověk má, tomu odpovídá i pozornost, kterou náhradě škody autoři NOZ věnovali. Podle právní úpravy OZ platného do konce r. 2013 se náhrada bolestného a ztížení společenského uplatnění určovala podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.

Tuto koncepci odškodnění bolesti však nový OZ zcela opustil, ba dá se říci zavrhl, a v ustanovení § 2958 NOZ k tomu uvádí „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozenému peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze –li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“ Autoři NOZ k tomu vysvětlují, že účelem citovaného ustanovení § 2958 NOZ je poskytnout poškozenému peníze, aby mohl své strádání vyrovnat jiným způsobem. Výši bolestného je třeba na jedné straně přizpůsobit konkrétním okolnostem jednotlivého případu, na druhé straně však musí být též vytvořeno určité objektivní měřítko, které zamezí nerovnostem. Je však faktem, že bolest je nezměřitelná, neboť jde o subjektivní pocit každého člověka. 

Podle důvodové zprávy k NOZ francouzský Code civil nebo švýcarský Zivilgesetzbuch tyto otázky vůbec neřeší a dávají soudci volnou ruku. Proto i NOZ stojí na zásadě,  že rozhodnutí jednotlivého právního případu náleží jen soudci a zákonodárná moc, natož moc výkonná, nemá v působnosti nařizovat soudu, jak má jednotlivý případ rozhodnout. Soukromý život je podle autorů NOZ nekonečně variabilní a snaha po jeho nivelizaci v záležitostech tak navýsost individuálních jako jsou bolest, důsledky újmy na zdraví pro další budoucnost postiženého nebo ztráta blízkého člověka není důvodná a není žádný důvod založit manželu nebo sourozenci právo při usmrcení druhého manžela či sourozence na zaplacení částky 240 000 nebo 175 000 Kč, jak je tomu v současné právní úpravě. Za určitých okolností to může být příliš málo, za jiných příliš mnoho. Je např. zřejmý rozdíl, trvá-li manželství jen krátkou dobu nebo několik desetiletí, jaké byly poměry mezi manžely za trvání manželství, bylo-li zahájeno řízení o rozvod manželství, žili-li manželé vůbec spolu a z jakých důvodů žili odloučeně atd. Tyto a další okolnosti se mohou a mají do výše náhrady kladně nebo záporně promítnout. Odpovědnost za spravedlivé rozhodnutí v konkrétním případě nemůže ze soudce nikdo sejmout a snaha o nivelizaci soukromého života v jeho rozmanitostech nevyvolá nic jiného, než zásady nesrovnávající se s povahou jednotlivých případů.

Autoři NOZ k tomu ještě dále vysvětlují, že výši a rozsah bolestného je třeba určit podle objektivně zjistitelných kritérií. Uvádějí, že inspirace se má hledat v zahraničí. Například rakouská judikatura si v této oblasti pomáhá určitými sazbami počítanými podle dnů vytrpěné bolesti. Jejich výše je odlišena podle toho, zda jde o lehkou, střední, těžkou či nesnesitelnou bolest. Lehká bolest se odškodňuje částkou 100 až 120 eur na den, střední bolest částkou 150 až 220 eur na den, silná bolest 300 až 350 eur na den a nesnesitelná bolest částkou 350 až 400 eur na den.

Lehkou bolest je postižený schopen ovládnout, je jí však rozptylován a snižuje jeho schopnost koncentrace, např. musí používat určitou pomůcku - berle. V nejlepším případě je schopen vykonávat svoji práci, avšak nikoli bezbolestně a s radostí. Střední bolest je dána tehdy, dokáže-li se od ní postižený částečně odpoutat a již je schopen některých činností. Těžká bolest znamená, že bolest postiženého zcela ovládá, že není přes ošetření nebo i kvůli němu schopen se od ní odpoutat, nic ho od bolesti nerozptýlí, z ničeho se nedokáže radovat, v pravém slova smyslu trpí. Nesnesitelná bolest představuje zcela extrémní případy. Je logické, že bolest se v čase snižuje, tudíž je třeba sestavit časový průběh bolesti, např. jak dlouho postižený trpěl střední bolestí a na jak dlouho přešla tato bolest do bolesti lehké. S pomocí podobných kritérií se má postupovat i při určování peněžitého zadostiučinění a v případech tzv. jiné nemateriální újmy neboli ztížení společenského uplatnění.

Tato právní úprava se však bude po 1. lednu 2014 aplikovat na všechny případy, kdy se bude náhrada škody na zdraví odškodňovat podle občanského zákoníku. V praxi se jedná zejména o všechny úrazy na silnici, ale také např. i odškodnění školních úrazů dětí v mateřských školách.

Jaký bude další osud vyhlášky č. 440/2001 Sb.

Tento právní stav navodil velkou diskusi mezi experty pracovního práva - jak dále s odškodňováním bolestného a ztížení společenského uplatnění z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání. Nepopiratelným faktem však je, že náš ZP v ustanovení § 394 odst. 2 ZP jasně stanoví, že „Do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb.“

Toto ustanovení je jasné a vyplývá z něj, že vyhláška č. 440/2001 Sb. bude pro oblast odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání platit i v roce 2014 a možná i déle, do doby nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb.,o úrazovém pojištění, jehož účinnost byla naposledy odsunuta k datu 1. ledna 2015.
Nový OZ, přestože se pokládá za zákon sjednocující veškeré soukromé právo, nemá sílu rušit bez výslovné úpravy platná ustanovení jiného zákona. Proto veškeré názory, že vyhláška je nenávratně zrušena, odporují legislativním zvyklostem.

Na tomto názoru se shodlo i více jak 70 expertů pracovního práva, účastníků Mezinárodní vědecké konference pracovního práva konané ve dnech 2. až 4.října 2013. Odškodňování bolestného a ztížení společenského uplatnění se bude i v roce 2014 řídit vyhláškou č. 440/2001 Sb.

Autor článku: 

Komentáře

Stačilo málo...

21.11.2013 - 09:21 Radoslav Vlasák
Jistě přesvědčivý výklad toho, proč bude - pro případy pracovních úrazů a nemocí z povolání - vyhláška č. 440/2001 Sb. platit i nadále. Ale dohadům, diskuzím a nejasnostem mohla předejít "maličkost" - jedna větička v novém Občanském zákoníku (NOZ), že právě pro účely odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání je zmíněná vyhláška i nadále platná. Všem možným komplikacím a problémům, které mohou - i přes ujišťování právních expertů - nastat, se tak mohlo (třeba i ještě může) předejít. Když už má NOZ přes 3000 paragrafů, zmíněná větička už by jej zase až tak moc "nenafoukla".

Re: přestože je zrušená? - odpověď p. Drtikolovi

24.11.2013 - 11:45 Tomáš Neugebauer
Úvodem se omlouvám p. Vlasákovi, že svou odpověď p. Drtikolovi připojuji pod jeho příspěvek. Je to však jediná možnost, jak se dostat do diskuse pod tímto článkem, neboť odpovědět p. Drtikolovi, jakož i připojit nový příspěvek, portál neumožňuje. Vážený pane Drtikole, ač nejsem právník, pokusím se Vám odpovědět na Váš zcela logický dotaz. Jak již vyplynulo z mnohých předcházejících informací, nejedná se o zcela jednoduchou a průhlednou záležitost. Nicméně, je nutné vyjít z vyhlášky č. 440/2001 Sb., resp. ze zmocnění k jejímu vydání: "Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 367/2000 Sb., a podle § 203 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce". Tedy zjednodušeně vyhláška je vydána jako prováděcí předpis k dvoum zákonům. Ruší-li se jeden z nich, pro druhý stále zůstává platným prováděcím předpisem. Je pravdou, že i druhý zákon je již zrušen. Avšak ustanovení § 394 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, uvádí, že "Do doby nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb.", lze dovodit, že zmíněná vyhláška je dosud prováděcím předpisem pro zákon č. 262/2006 Sb. Z tohoto důvodu bude pro náhrady škod vzniklých z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání platná i po 1. lednu 2014. Tolik můj laický názor k dané problematice.

Re: přestože je zrušená? - odpověď p. Drtikolovi

24.11.2013 - 20:36 Josef Drtikol
Děkuji, Spolu s článkem, je mi to jasnější. Je to zajímavá situace, když má stejné poškození zdraví různou hodnotu. Co mě napadlo, že když mi někdo v práci něco udělá, např. vrazi do mě VZV, rozhodně nebudu chtít, aby to byl pracovní úraz, ale vyříkám si to s řidičem podle NOZ. A ještě mi a manželce zaplatí psychickou újmu :-). Myslíte, že to bude možné? Zdravím všechny diskutující a dík jim.

Re: přestože je zrušená? - odpověď p. Drtikolovi

24.11.2013 - 22:03 Tomáš Neugebauer
Ne, takto možné to nebude. Jedná se o dvě rozdílné oblasti, které jsou každá řízena jiným zákonem.

Re: Stačilo málo...

24.11.2013 - 11:50 Tomáš Neugebauer
P. Vlasák domnívám se, že občanský zákoník nemůže určit, že vyhláška č. 440/2001 Sb. je platná pro oblast pracovního práva. Tím by došlo k překročení jeho rámce. Pracovní právo upravuje zákoník práce, tedy je možné, aby toto bylo uvedeno v něm, nikoliv v občanském zákoníku.

Re: Stačilo málo...

18.01.2014 - 00:06 Radoslav Vlasák
Jistě - ale třeba mohlo být v NOZ uvedeno, že předmětná vyhláška se ruší pouze pro potřebu NOZ. Potom by zůstala pro ZP v platnosti bez dohadů. Ale nejsem právník, takže ani to třeba nelze...

přestože je zrušená?

23.11.2013 - 17:31 Josef Drtikol
Já myslel, že když je něco zrušeno, tak to nemůže platit. Nový občanský zákoník Závěrečná ustanovení § 3080 Zrušuje se: 237. Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Ale já jsem jen bezpečáků. Co na to právníci?

Máte nejspíš pravdu, pane

24.11.2013 - 18:06 Radoslav Vlasák
Máte nejspíš pravdu, pane Neugebauere - ale nepřijde i Vám podivné, že podle jedoho zákona (ZP) se všichni zainteresovaní mají podle předmětné vyhlášky řídit a jiný zákon (NOZ) ji ruší? To jenom přispívá k právnímu chaosu - a následně k možným problémům i při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, tedy konkrétně při bodovém ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění ze strany lékařů. Ono přece už docela stačilo, když Policie ČR posuzovala jako "těžkou újmu na zdraví" všechno, co vyžadovalo více jak 7 dní pracovní neschopnosti, zatímco "těžký úraz" (postaru) byl něco úplně jiného. A kolik to nadělalo (a někdy dělá i dnes) problémů s vyjádřením lékařů k závažnosti poranění...

Re:

24.11.2013 - 22:38 Tomáš Neugebauer
Je nutné vnímat, že se jedná o dvě odlišné oblasti. Každá z nich je upravena jiným zákonem. Každý z nich stanovuje jiná pravidla. Může se to zdát nelogické, avšak je to tak. Nyní nás mate to, že dosud jsme pro obě oblasti měli jednotný přístup, a tak jsme nevnímali, že se jedná o dvě oblasti. Je nutné je důsledně začít rozlišovat.

Proč MPSV na tom

03.01.2014 - 21:06 Josef Drtikol
Dobrý den, nevíte proč nikdo z MPSV nedal na tento server informaci, že již v březnu 2013 vydali stanovisko pro Kooperativa, kde potvrzují platnost vyhlášky i po účinností NOZ? Děkuji pokud víte, proč ne nebo znáte kanál, kudy MPSV diskutuje nebo sděluje informace odborné veřejnosti a panu Valtovi. J. Drtikol

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail