Bezpečnost práce u zemědělských strojů

Problematika práce v zemědělství je velmi široká. Vztahuje se k ní celá řada předpisů a norem a obsáhnout ji v celém komplexu je poměrně náročné. Tento článek uvádí základní informace o zdrojích, kde lze související požadavky hledat.

Bezpečnost práce u zemědělských strojů - část prvá

Bezpečnost práce u zemědělských strojů - část prvá

Pracovníci v zemědělství musí umět obsluhovat širokou škálu různých strojů a zařízení s nimiž přijdou do styku, znát a umět i jiné práce, které vykonávají v mezidobí jednotlivých špičkových sezónních prací. V průběhu roku pracují:

  • s energetickými prostředky (traktory, automobily…),
  • s prostředky pro dopravu (přívěsy, návěsy…),
  • se stroji na zpracování a přípravu půdy (pluhy, kombinátory…),
  • s mechanizačními prostředky na setí, sázení, hnojení,
  • s prostředky k ochraně rostlin (postřikovače, poprašovače…),
  • se stroji pro sklizeň (pícnin, obilovin, okopanin, technických plodin…)
  • s dalšími stroji při práci v dílně při opravě a údržbě dopravních a mechanizačních prostředků, kde jsou mimo jiné i kovoobráběcí a dřevoobráběcí stroje,
  • se stroji pro  manipulaci s materiály,
  • se stavebními, případně upravenými stavebními stroji (stohaři),
  • v živočišné výrobě,
  • v lesním hospodářství,
  • na zimní držbě komunikací,
  • na stavbách a jejich údržbě.

Není neobvyklé, že jednotliví pracovníci jsou v průběhu roku zapojeni do celé řady výše uvedených činností.

V současné době není zpracován obecný předpis pro školení bezpečnosti práce u zemědělské techniky v zemědělství. Zpracován pravděpodobně nebude, protože se jedná o širokou škálu prací a je nutné především vycházet ze zpracovaných  rizik pro jednotlivé práce a pracoviště.

Ze statistiky Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví, za rok 2008 vyplývá, že v zemědělství míra úmrtnosti v rámci 15 „starých“ členských států EU dosahuje hodnoty12,6 na 100 000 pracovníků a v případě úrazů s minimálně čtyřdenní pracovní neschopností činí více než 6 000 na 100 000 pracovníků. V ČR bylo v roce 2008 v zemědělství, lesnictví a související činnosti 1,12 smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců – 15 případů. Počet pracovních úrazů v zemědělství, lesnictví a související činnosti s pracovní neschopností v ČR byl 4 270 z celkového počtu 71 281 úrazů, to je 6%. Četnost pracovních úrazů v zemědělství, lesnictví a související činnosti na 100 pojištěnců, je vyšší než průměrná četnost všech oborů činností.

Ve Věstníku Ministerstva zemědělství a výživy ze dne 22.12.1967 č. 62 v částce 40, byla vydaná „Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci se stroji a zařízeními používanými v zemědělství a lesním hospodářství“. „Pravidla“ společně s vyhláškou č. 48/1982 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, byly základem pro školení bezpečnosti práce u strojů a zařízení v zemědělství.
Samozřejmě platily i další předpisy, které byly uváděny v osnovách školení. „Pravidla“ byla součástí našeho právního řádu, ale s ohledem na ústavní pořádek ČR, zejména čl. 4 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené pod. č. 2/1993 Sb., by nedodržení těchto pravidel nebylo vynutitelné soudem.
Z vyhlášky č. 48/1982 Sb. zůstalo torzo, zrušené části byly nahrazeny jinými předpisy. Zůstaly např. části: Úprava a zpracování materiálů, Tlaková, Plynová a Elektrická zařízení i Nebezpečné látky a záření.

Z „Pravidel“ se některé stroje v praxi již téměř nepoužívají např. stabilní spalovací motory, lokomobily, potahové vozy, stohovací elevátory, mlátičky a z elektrických strojů a zařízení např. výmlatová střediska. Jinak jsou „Pravidla“ s požadavky použitelná s úpravami i v současné době.
Většina z problematiky bezpečnosti při práci jsou nyní ošetřena v jiných předpisech.

Pro chov zvířat byla zpracovaná „Pravidla o bezpečnosti práce při chovu zvířat“ publikovaná ve Věstníku MZVž částka 11 ze dne 10.6.1968. O těchto „Pravidlech“ platí stejný právní výklad jak je již výše uvedeno. V současné době platí nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat.  Nařízení vlády má osm příloh - Dalších požadavků na organizaci práce a pracovní postupy při chovu koní, chovu skotu, chovu prasat, ovcí a koz, drůbeže, ryb, psů, chovu kožešinových zvířat a chovu včel.
Zaměstnanec musí být upozorněn a seznámen s odpovídajícími požadavky a nebezpečím podle druhu vykonávané práce a s pracovními postupy v jednotlivých chovech.

Mimo odborné literatury a knih, které vycházely dříve např. v nakladatelství Práce, za zmínku stojí i dřívější vydávání v Knižnici „Zabraňujeme škodám“ např. tituly „Bezpečnostní požadavky na mobilní zemědělské stroje“ a „Bezpečnostní požadavky na stacionární zemědělské stroje“, které vydávala Česká státní pojišťovna.

Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), část pátá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), Hlava I, Předcházení ohrožení života a zdraví při práci, pojednává mimo jiné o povinnosti zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců s ohledem na rizika možného ohrožení a předcházení rizikům a dále o povinnosti vedoucích pracovníků na všech stupních řízení při péči o BOZP apod. (U všech citovaných předpisů se rozumí platné znění.)
Velmi důležitý a často opomíjený je požadavek předcházení rizikům. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy a přijímat opatření, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a na základě jejich zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu musí pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav výrobních prostředků a vybavení pracovišť. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních vede zaměstnavatel dokumentaci.

Zákoník práce, část pátá, pojednává O bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, Hlava I, uvádí Předcházení a ohrožení života a zdraví při práci, Hlava II Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance, Hlava III pak Společná ustanovení. Mezi povinnosti zaměstnance dle §106 ZP mj. patří dbát o svou bezpečnost, účastnit se školení a preventivních prohlídek, dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny k zajištění BOZP, stanovené pracovní postupy, nepoužívat alkoholické nápoje a návykové látky, oznamovat nadřízenému nedostatky, závady a úrazy.

Bezpečnost výrobků, nových strojů a zařízení by měla být zajištěna plněním požadavků zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění, a plněním požadavků příslušných nařízení vlády k tomuto zákonu.

Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, pojednává o bezpečnosti výrobků na které se nevztahuje zákon č. 22/1997 Sb. v platném znění. Jedná se např. o výrobky s nižším jmenovitým napětím než 50 V pro střídavý proud a 75 V pro stejnosměrný proud, strojní zařízení používající lidskou sílu, apod.

V další části tohoto článku jsou upozornění na některé předpisy, které by neměly být opomenuty při školení pracovníků v zemědělství. Mnohé tyto předpisy jsou určeny pro zaměstnavatele a jejich povinnosti. Některé povinnosti je možné přenést i na zaměstnance a proto je vhodné se o těchto předpisech zmínit.

Ze starších předpisů letitý, novelizovaný a stále platící (nový se dlouhodobě připravuje) zákon č.174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce s vyhláškami č. 18 až 21/1979 Sb., kterými se určují vyhrazená tlaková, zdvihací, elektrická a plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti a č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.

Autor článku: 

Komentáře

Bezp.předpisy v zemědělství po novu.

12.01.2010 - 19:14 Hanuš Boček
Jako OSVČ zajišťuji dodavatelským způsobem BOZP na firmách cca 15 let,předtím jsem byl na Insp.bezp. práce 25 let.Prakticky školím BOZP v zemědělství celou tuto dobu.Posledních 10 let mám ten dojem,že smršť nově vydávaných bezp. předpisů nejenom v zemědělství je spíše brzdou,než pomocí bezp. práce v praxi.Lituji zaměstnavatele,kteří se mají orientovat v této džungli .Pravidla 62/67 MZVž pro stroje v zemědělství byla a jsou zatím nepřekonaná,stačilo je novelizovat.Naštěstí pravidla chovu zvířat někdo opsal do Nař.vl.č.27/2002 Sb.,ale novelizace nepostihla například volné ustájení v potřebném rozsahu.Vyhl.č.48/82 Sb. byla jednoduchá, srozumitelná a to asi vadilo snad právníkům nebo těm "odborníkům" co nyní vymýšlejí nové předpisy,nebo je přebírají z EU.Tam si asi myslí,že v ČR jsme v BOZP slezli zrovna se stromů.Škoda,že nepřevzali ty naše.Možná,že mohli splnit záměr snížit úrazovost v celé EU,což jak je známo se nedaří a nepodaří nastoupenou cestou "vědeckých" přístupů.Zajímalo by mne kolik praktiků ověřuje účinnost nově vydaných předpisů s vazbou na vývoj úrazovosti.Obdobná situace je u kovoobráběcích strojů,kde nejlepší norma základní byla vypuštěna,nebo ve stavebnictví "koordinátor" ovlivnil vývoj úrazovosti kam?Možná řeknete "stará struktura" vidí všechno špatně a to nové je dobré.Pokuste se mě přesvědčit ,že novinky v BOZP přinesly snížení úrazů alespoň o 25 % vzhledem k počtu nových předpisů a aplikace "prevence rizik" v praxi a omluvím se všem tvůrcům politiky BOZP v ČR. Bohužel mám dojem,že by možná v bezpečnosti práce přispěl selský rozum a to nejenom v zemědělství a novátoři předpisů by neměli myslet jen koliuk to hodí za stránku a odstavec. Zdraví Hanuš Boček z Písku.

Re: Bezp.předpisy v zemědělství po novu.

21.02.2010 - 19:08 Tomáš Neugebauer
Pane Boček, nepochopil jste to základní. Cílem nového pojetí BOZP není primárně snížení pracovních úrazů. Nové pojetí BOZP je zaměřeno na ochranu zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance. Snížení počtů pracovních úrazů, kteří pochopitelně též zaměstnavatele výrazně zatěžují, je chápáno jako přirozený důsledek správného zavedení nového pojetí BOZP (dostaví se téměř automaticky, pokud je ve firmě nové pojetí dobře zavedeno). Nové pojetí BOZP, které bylo v ČR zavedeno od 1. 1. 2001, je opravdu mnohem výhodnější než to staré. Bohužel, v současném pojetí, není vhodné pro střední a malé firmy (ve velkých firmách opravdu dochází k výraznému snižování počtů pracovních úrazů jako důsledek zavedení nového pojetí). Proto zavedení doplňkového programu ke výraznému snížení úrazovosti. Pro české prostředí není vhodné ještě z důvodu toho, že se vlastně týká řízení, nikoliv výkonu. A řízení mnohým Čechům dělá zásadní problémy, neboť jim kazí možnost všechno tzv. počeštit, tzn. "zešvějkovat". Ještě poznámka k "výhodnosti" starých předpisů. Že se jedná o zásadní omyl jasně dokládají staré předpisy, které dosud zůstávají v platnosti - např. řešící vyhrazená zařízení nebo vyhláška č. 50/1978 Sb. To je přímo tragédie.

Re: Bezp.předpisy v zemědělství po novu.

22.02.2010 - 14:37 Hanuš Boček
Podle mne základním posláním BOZP bylo a je snížení pracovní úrazovosti a havárií technických zařízení.Vyplývá to i ze záměru EU snížit tuto úrazovost o 25 procent.Nové pojetí BOZP má chránit zaměstnavatele před čím? Před kontrolami Inspekce práce, nebo čeho vlastně.O žádném radikálním poklesu úrazovosti nevím a to ani v EU.Pokud došlo k poklesu u nás nezapomeňte,že se registrují úrazy až od 4 dne.To aby postižení nezbohatli a rázem je snížení.Rozbor úrazovosti není úplný,je bez OSVČ,kteří nejsou nemocensky pojištěni,takže nemáme ani základní informace pro prevenci.Jestli je toto nové pojetí,tak si ho někam dejte.A teď k těm starým předpisům.Jediný předpis v historii ,který podstatně ovlivnil smrtelnou a závažnou úrazovost řádově o třetinu v zemědělství byl z roku 1967 a byl srozumitelný i pro traktoristu ,který dostal ochranný rám na traktor a netočivý kryt náhonu ke strojům.Srovnejte to se svým novým pojetím BOZP a odproste tyto nevýhodné staré předpisy.Složité a přehnané předpisy pro vyhr. techn.zařízení jsou tragedií i současné novely to nezměnily.Navíc řeší oblast s nejnizší úrazovostí.Nový předpis ve stavebnictví nesnížil úrazovost, pouze rozměnil odpovědnost a v tom já vidím švejkování,nebo chcete- li nové pojetí BOZP. Zdraví Boček z Písku.

Re: Bezp.předpisy v zemědělství po novu.

22.02.2010 - 16:42 Tomáš Neugebauer
"Podle mne základním posláním BOZP bylo a je snížení pracovní úrazovosti a havárií technických zařízení." - To je dnes opravdu velmi úzký, a dá se říci i zavádějící, pohled na problém (tím nechci říci, že do BOZP vůbec nepatří, naopak). Nový přístup k BOZP, systémový, již neřeší jen negativní aspekty výrobních procesů (pracovní úrazy a nemoci z povolání), ale i předcházení těmto aspektům vytvořením systémů, které zabraňují jejich vzniku. Nezaměřuje se jen na stroje, zařízení a pracovní prostředí, ale i na lidský faktor a kulturu práce. Proto BOZP dnes zahrnuje bezpečnost, pohodu, sociální ochranu (např. vztahy mezi zaměstnanci, vliv práce na soukromí zaměstnanců) a ochranu zdraví. BOZP již není záležitostí odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, jak tomu bylo v době technického přístupu (bezpečnostního technika), ale vedení firmy (top managementu a všech ostatních vedoucích zaměstnanců) a též všech ve firmě pracujících zaměstnanců. Je nutné si uvědomit, že cílem BOZP není pouhá ochrana zaměstnanců před vznikem pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale vytvoření funkčního systému chránícího před negativními důsledky života v pracovním procesu nejen zaměstnance, ale především zaměstnavatele - ochrana před snížením produktivity práce, hrazením náhrad mzdy, snížením konkurenceschopnosti, zvyšováním nákladů, soudním vyrovnáním atd.

Bezp.předpisy v zemědělství po novi.

12.01.2010 - 22:01 Václav Syrový
Vážený kolego. Jsem na tom zhruba stejně jak Vy. Nedělal jsem sice na IBP, jako OSVČ pracuji dvacet let a vidím situaci naprosto stejně. Ono novelizovat Pravidla 62/67 to by chtělo člověka nebo lidi, kteří tomu rozumí. Pokud jde o ty kovoobráběcí stroje je to totéž a navíc byly zrušeny normy ČSN 343100-343110 a byly nahrazeny ČSN EN 50110-1ed. 2 které jsou tak napsané že jim velmi málo lidí rozumí. Sama norma má 36 stran a k ní existuje TNI 343100 která má být komentářem a ta má 44 stran, a ani po jejich přečtení z toho nejsem moudrý. Nechal jsem si to vysvětlit asi od osmi až deseti lidí ( odborníků, ale skutečných odborníků) a z jejich výkladů jsem nabyl dojem že jsou na tom stejně jako já, jenom to nechtějí dát najevo. Pokud se týká vyhledání, posuzení a zhodnocení rizik, tak např,. ve školství podle informací ČŠI je počet úrazů za loňský rok skoro stejný jako v roce 2008, sníže je přisuzováno nižšímu počtu žáků. V čem se projevil přínos vyhledání, posouzení a zhodnocení rizik????? A tak bych mohl pokračovat dál. U těch kovoobráběcích strojů školím podle té normy dál jenom nepíšu předpisy, ale zásady bezpečné práce.. U té elektriky také, místo 343108 nepíši do zápisy předpisy, ale zásady bezpečné obssluhy a práce. Pokud jde o selský rozum tak to uplatňuji u výkladu "zásad bezpečného chování na pracovišti (§ 106 ZP)". Ti naši slavní politikové zatím nepochopili, že tu práci ve většině případů dělají lidé, kteří mají 9 tříd ZŠ, a pokud na bych na ně spustil tou zdeúřední češtinou z předpisů tak si budou myslet, že jsem asi z jiné planety. A připomínky lidí z praxe jdou pod stůl. Příklad z poslední doby je např. Zákon o archivnictví a prováděcí předpisy. Pokud mě pošlete vaši e-mailovou adresu, tak vám svůj názor na něj a celou problematiku pošlu, ale soukromě, protože to do značné míry souvisí velice těsně s BOZP, což naši vědci zatím nepochopili. Zjara pojedeme se ženou do Vráže na víkendový pobyt, tak pokud byste měl zájem, můžeme se sejít. Tak přeji pevné zdraví a pevné nervy. Václav Syrový, poradce BOZP, Stříbrná 775, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem. 723 170 164.

Re: Bezp.předpisy v zemědělství po novi.

20.01.2010 - 20:41 Amos Děkaník
Vážení kolegové, naprosto s vámi souhlasím. Za pár dnů budu mít odslouženo v zemědělství 30 let, a zpracovával jsem tu zemědělskou část vzorových rizik kterou vydal ROVS. Pokud je budete číst pozorně, zjistíte že je to v podstatě opsaná a upravená 62 a 19 a jiné předpisy, obohacená o pár poznatků z mé praxe a ze zkušeností mých kolegů. Když jsem rizika zpracovával, byl jsem dosti skeptický k jejich praktickému využití. Vyvedli mě z toho sami technici, neboť jak říkají "z toho se dobře školí". Každý si totiž z toho může vybrat to své, aniž by to musel dolovat z ouřední češtiny a ze spousty předpisů. Nakonec se mi to podařilo dostat do Místního provozního bezpečnostního předpisu, upravujícího pracovní a technologické postupy při provozování dopravy a zemědělských strojů; za základ slouží 168, 309 a 378, 351 a je tam použita třeba stará 137, 11, zbytky 48 (neuvádím celá čísla předpisů, víte o co jde) a přílohou je to vyhodnocení rizik v RV, opravárenství a v dopravě. Mám totiž zato, že řízení traktoru je stěžejní činností každého pracovníka v zemědělství. Psal jsem to tak, aby to bylo stravitelné i pro farmáře s jedním zaměstnancem. Myslím, že kdybychom dali farmáři přečíst úvodní článek k této diskuzi, tvářil by se pravděpodobně poněkud nejistě. Moje zásada - nikdy nevyhazovat "staré" předpisy a normy, popisují totiž skutečnosti daleko lépe. Nikdy se nesmí zapomínat na cílovou skupinu, kterou chceme oslovit. Jinak budu školit vedoucí zaměstnance, a jinak zaměstnance ŽV který nastupuje směnu ve 3 hodiny ráno. Co nám chybí? Především informace. Předpis slátaný "poradenskou" firmou pro ministerstvo totiž nikdy nenahradí zkušenost z popisu skutečného úrazového děje. A zde je patrná absence úrazové pojišťovny. Proč ji ještě nemáme a její zřízení je opět odloženo o 3 roky, i když jsme za to již dostali ty ty ty od EU? (tuto skutečnost mj,. naše média tají). Pokud se chcete pořádně od srdce zasmát, přečtěte si důvodovou zprávu z parlamentu. Nenechte si ale vzít chuť do práce, ti naši "kolchozníci" za to stojí.

Re: Bezp.předpisy v zemědělství po novi.

21.02.2010 - 19:17 Tomáš Neugebauer
Drobné upozornění - o vzniku úrazové pojišťovny se neuvažuje. Pokud máte na mysli zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, jehož účinnost byla opravdu odložena o tři roky, tak v žádném případě Česká správa sociálního zabezpečení nebude, jak vyplývá z povinností uvedených ve zmíněném zákoně, suplovat činnost úrazové pojišťovny ve smyslu, který zde naznačujete. A to již neberu v úvahu, že tento zákon s největší pravděpodobností nikdy nenabude účinnosti, a že velmi pravděpodobně jej nahradí zákon, který pojištění postaví na bázi smluvní. Tzn., že bude možné se pojistit u celé řady pojišťoven. Ty, jak je zcela logické, nebudou zajišťovat vámi naznačovanou funkci.

Re: Bezp.předpisy v zemědělství po novi.

21.02.2010 - 19:34 Tomáš Neugebauer
Zákon o archivnictví a spisové službě a jeho prováděcí předpisy nejsou žádnou novinkou. To, že byla jedna z vyhlášek nahrazena novou, nepovažuji až za tak zásadní, byl tak pouze potvrzen vývoj směřující k digitalizaci spisového fondu. Principy nastavené před téměř šesti lety byly zachovány. Ale to v podstatě nevadí. Podstatné je, že předpisy jsou postaveny na stejných principech jako BOZP, tedy jsou vzájemně kompatibilní. Proto při uplatnění těchto předpisů v oblasti BOZP nevznikají sebemenší problémy, tedy pokud jsou tyto předpisy správně pochopeny a zavedeny do praxe.

Nebudu se tady zmiňovat, jak

20.01.2010 - 20:15 Norbert Chalupa
Nebudu se tady zmiňovat, jak dlouho působím v oblasti BOZP, nicméně si myslím, že zkušenosti i z praxe mám celkem bohaté, a díky za ně. Problém v úrazovosti ( nejen v lesnictví a zemědělství, ale obecně ) vidím ve dvou skutečnostech. Ta první je kvalifikace, resp. nekvalifikace zaměstnanců. Myslím, že my všichni ,, bezpečáci ,, vidíme odbornou úroveň jednotlivých zaměstnanců ve firmách, kterým pomáháme v oblasti BOZP. Chodíme do firem působících v různých odvětvích, ať už je to strojírenství, zemědělství, potravinářství, služby atd. atd. Při vší úctě k těm zaměstnancům, kteří jsou snaživí, poctiví, pracovití, ale nejsou vyučení v daném oboru. Vždyť kolik bylo učilišť před r. 1989? Kolik bylo učňovských oborů? Kolik bylo učňů? Všichni tito učni se danému oboru učili, převážně, 3 roky, popř. 2 nebo 4. Dnes úřady práce vychrlí takové ,, odborníky ,, za pár měsíců. Zdaleka se tito lidé nemohou naučit tolik, co v řádném učebním oboru. Vždyť už od prvního ročníku se učí pracovní postupy, údržbu strojů, zpracování materiálu, potažmo jsou informováni o rizicích. Rekvalifikační kurzy toto nikdy nenahradí, pouze absolvent daného kurzu pokud je snaživý, má zájem o práci a práci získá, dosáhne ve firmě za určitý čas určité odborné úrovně a praxe. Platí to ovšem i opačně, pokud je zaměstnanec řádně vyučen, ale o práci zájem nemá, fláká ji, pak mi je milejší, jako zaměstnavateli, rekvalifikovaný zaměstnanec se zájmem o práci. Druhá skutečnost je nadměrný shon, tlak na vyšší výkony, úkoly, termíny. Pokud zaměstnanec pracuje na pracovišti, kde je ,, cítit ,, atmosféra napětí z jakýchkoliv příčin, časem musí udělat chybu, která může vést nejen k pracovnímu úrazu. Všechny předpisy, které platily, kupř. ještě před r. 1989, nebo platí ještě dnes, jsme přece schopni, nebo máme tu možnost je aplikovat do praxe. Můžeme zpracovat provozní předpisy dle současných právních a ostatních předpisů, byť jsou tyto předpisy velice obecné, ale pokud je vůle zaměstnavatele a schopnost vedoucích zaměstnanců a bezpečáka, tak lze využít i starých, zaniklých předpisů (s ohledem na současný technický rozvoj) ke zpracování provozních dokumentů, a tyto vůbec nemusí být špatné. Potom není nutno, v mnoha případech, čekat na výplody tvůrců předpisů, přestože nových nebo novelizovaných je třeba. Musí být ovšem vůle všech zúčastněných stran - zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborných pracovníků a nevnímat problematiku bezpečnosti jako nutné zlo. Takže, jak už tady bylo někde napsáno, používat selský rozum, vést zaměstnance k sebevzdělávání a zdokonalování odborné úrovně a vytvářet ergonomické podmínky při práci a na pracovištích. V některých případech ovšem také platí, jaký pán..... Norbert Chalupa - OZO

"Podle mne základním posláním

22.02.2010 - 15:29 Tomáš Neugebauer
"Podle mne základním posláním BOZP bylo a je snížení pracovní úrazovosti a havárií technických zařízení." - To je dnes opravdu velmi úzký, a dá se říci i zavádějící, pohled na problém (tím nechci říci, že do BOZP vůbec nepatří, naopak). Nový přístup k BOZP, systémový, již neřeší jen negativní aspekty výrobních procesů (pracovní úrazy a nemoci z povolání), ale i předcházení těmto aspektům vytvořením systémů, které zabraňují jejich vzniku. Nezaměřuje se jen na stroje, zařízení a pracovní prostředí, ale i na lidský faktor a kulturu práce. Proto BOZP dnes zahrnuje bezpečnost, pohodu, sociální ochranu (např. vztahy mezi zaměstnanci, vliv práce na soukromí zaměstnanců) a ochranu zdraví. BOZP již není záležitostí odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, jak tomu bylo v době technického přístupu (bezpečnostního technika), ale vedení firmy (top managementu a všech ostatních vedoucích zaměstnanců) a též všech ve firmě pracujících zaměstnanců. Je nutné si uvědomit, že cílem BOZP není pouhá ochrana zaměstnanců před vznikem pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale vytvoření funkčního systému chránícího před negativními důsledky života v pracovním procesu nejen zaměstnance, ale především zaměstnavatele - ochrana před snížením produktivity práce, hrazením náhrad mzdy, snížením konkurenceschopnosti, zvyšováním nákladů, soudním vyrovnáním atd.

Snížení počtu úrazu je zavádějící pohled na poslání BOZP?

22.02.2010 - 19:48 Hanuš Boček
To snad ne.To tu bezpečnost práce můžeme rovnou zabalit.Co má pro to dělat zaměstnavatel a zaměstnaci je dáno jejich povinostmi na úseku BOZP.Stejně tak si neumím představit,bezpečný podnik bez bezp. technika,který dá systém do řízení a prevence rizik.Vaše nové předpisy a přístup k BOZP to určitě řešit nebudou.Vedoucí zaměstnanci a majitelé firem mají teď starost jak přežít a nepropustit zaměstnance, než se starat o jejich pohodu.Samozřejmě při tom musí plnit i povinnosti na úseku BOZP,což jim nezávidím.Trvám na svém úzkém a zavádějícím pohledu na BOZP a nepochopil jsem,co jste mi vlastně chtěl říct.Čekám na názory praktiků z firem.Vědecké přístupy si dovolím až po snížení úrazů v České republice a možná i EU-. Boček

Re: Snížení počtu úrazu je zavádějící pohled na poslání BOZP?

23.02.2010 - 12:41 Tomáš Neugebauer
"nepochopil jsem,co jste mi vlastně chtěl říct" - To je pro vás, jako pro "bezpečáka" velmi špatná vizitka. Avšak na druhé straně vás ctí, že se k tomu veřejně přiznáte. Též to vysvětluje vaše chybné stanovisko k BOZP, neboť, jak sám přiznáváte, nejste schopen pochopit, o čem nové pojetí BOZP je. Nemyslím, že bezpečnost práce můžeme rovnou zabalit, jak uvádíte, ale je nutné na ni pohlížet jinak, jinak ji prosazovat a jinak hodnotit naplnění jejích požadavků. BOZP již není aspektem sociálním (ochrana zaměstnanců), ale aspektem manažerským (zvýšení produktivity práce). Bohužel mnoho podnikatelů si toto ještě neuvědomuje. Maximálně tak v rámci konkurenční války, kdy přes poukázání na nezajištění BOZP u konkurence se pokoušení ji zlikvidovat (mám vlastní zkušenost). BOZP v dobře fungující tržní ekonomice, což není ta česká, neboť není ani dobře fungující, ani tržní, je BOZP nástrojem, který právě podnikateli umožňuje v době krize vyšší konkurenceschopnost, tvorbu vyššího zisku, tedy větší prosperitu, nikoliv, jak to chápete vy, a bohužel i většina podnikatelů, větší zátěž. Názor o větší zátěži právě pramění z nevhodného směřování pojetí BOZP, tedy pojetí sociálního, tedy ochrany zaměstnance. Zajištění BOZP musí především chránit zaměstnavatele a jako sekundární dopad této ochrany, téměř automaticky chrání zaměstnance, a to ve větší míře než v sociálním pojetí. Zaměstnavatel musí chápat své investice do BOZP jako investice směřující k zhodnocení lidských zdrojů, tedy do jednoho z prvků, kteří mu vytváří zisk. Musí pochopit, že kvalita lidského zdroje je proněj stejně důležitá jako kvalita materiálu, nebo energie, kteří vstupují do výrobního nebo obdobného pracovního procesu.Kvalista lidských zdrojů na vstupu musí projít vstupní kontrolou obdobně jako materiál a stejně obdobně musí být po celou dobu výrobního nebo obdobného procesu podrobena kontroním mechanismům, které jsou významně podpořeny systémem řízení. To vše v praxi je BOZP. Pokud opravdovému podnikateli budet BOZP vnucovat jako sociální problematiku, je zcela logické, že narazíte, že podnikatel se bude snažit jí co nejvíce omezit. Je to z jeho pohledu správně! Pokud mu však vysvětlíte, že BOZP je efektivním nástrojem řízení, který slouží k zvýšení úrovně jeho zisku, neboť mu zaručuje vyšší kvalitu jednoho ze základních prvků důležitých pro reaizaci výroby nebo obdobné činnosti (lidských zdrojů), je zcela logické, že o BOZP začne uvažovat. Proto tvrdím, že nenadešel čas, kdy lze bezpečnost práce rovnou zabalit, ale čás, kdy bezpečnost práce dosáhne vyšší úrovně a bude mnohem významější, avšak bude se jednat o jinou BOZP, než kterou zde hájíte vy. Bude to moderní dynamické manažerské pojetí BOZP.

Asi to bude tím, že mám

23.02.2010 - 07:33 Norbert Chalupa
Asi to bude tím, že mám trošku také to staré cítění, nicméně, když tady pročítám názorové pnutí, musím se přiklonit k p. Bočkovi, poněvadž vyjádření p. Neugebauera, cituji: ,, že cílem BOZP není pouhá ochrana zaměstnanců před vznikem pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale vytvoření funkčního systému chránícího před negativními důsledky života v pracovním procesu nejen zaměstnance, ale především zaměstnavatele - ochrana před snížením produktivity práce, hrazením náhrad mzdy, snížením konkurenceschopnosti, zvyšováním nákladů, soudním vyrovnáním atd. " konec citátu. Zaujala mě ,, ta pouhá ochrana zaměstnance a dále ochrana především zaměstnavatele. " Myslím, že vždy jde především o ochranu zaměstnance, nic jiného. Pokud budou vytvořeny podmínky na skutečnou ochranu zaměstnance proti úrazům a nemocím z povolání, je tím potažmo chráněn zaměstnavatel. Tedy, na prvním místě, jako primární záležitost, je ochrana zaměstnance. Obávám se, že papírové, systémové řízení, zaměstnance neochrání, nebudou li opatření aplikována v praxi. Nechci se nikoho dotknout, ale znám spoustu firem, které skutečně vyhodily peníze za systémy řízení dle norem ISO, ať už je to jakost, environment, bezpečnost. Tyto systémy jsou mnohdy zaváděny jen z důvodu výběrových řízení. Tím nechci tato systémová řízení zpochybňovat, ale dokážu si je představit podstatně jednodušeji a také nechci říct, že to mohou být pouze tato systémová řízení, dle norem ISO. V první reakci na tento tematický článek jsem se zmiňoval o využití starých předpisů s ohledem na současný technický rozvoj a vývoj. Z těchto starých předpisů čerpám dodnes. Můžeme toho využít sami. Pokud by firmy důsledně plnily požadavky právních a ostatních předpisů ve vztahu, nejen, k BOZP, docílily by, minimálně, stejného efektu, jako při zavádění uvedených systémových řízení. Ale to už je asi o něčem jiném... Norbert Chalupa - OZO

Asi to bude tím, že mám

23.02.2010 - 08:22 Norbert Chalupa
Asi to bude tím, že mám trošku také to staré cítění, nicméně, když tady pročítám názorové pnutí, musím se přiklonit k p. Bočkovi, poněvadž vyjádření p. Neugebauera, cituji: ,, že cílem BOZP není pouhá ochrana zaměstnanců před vznikem pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale vytvoření funkčního systému chránícího před negativními důsledky života v pracovním procesu nejen zaměstnance, ale především zaměstnavatele - ochrana před snížením produktivity práce, hrazením náhrad mzdy, snížením konkurenceschopnosti, zvyšováním nákladů, soudním vyrovnáním atd. " konec citátu. Zaujala mě ,, ta pouhá ochrana zaměstnance a dále ochrana především zaměstnavatele. " Myslím, že vždy jde především o ochranu zaměstnance, nic jiného. Pokud budou vytvořeny podmínky na skutečnou ochranu zaměstnance proti úrazům a nemocím z povolání, je tím potažmo chráněn zaměstnavatel. Tedy, na prvním místě, jako primární záležitost, je ochrana zaměstnance. Obávám se, že papírové, systémové řízení, zaměstnance neochrání, nebudou li opatření aplikována v praxi. Nechci se nikoho dotknout, ale znám spoustu firem, které skutečně vyhodily peníze za systémy řízení dle norem ISO, ať už je to jakost, environment, bezpečnost. Tyto systémy jsou mnohdy zaváděny jen z důvodu výběrových řízení. Tím nechci tato systémová řízení zpochybňovat, ale dokážu si je představit podstatně jednodušeji a také nechci říct, že to mohou být pouze tato systémová řízení, dle norem ISO. V jedné z prvních reakci na tento tematický článek jsem se zmiňoval o využití starých předpisů s ohledem na současný technický rozvoj a vývoj. Z těchto starých předpisů čerpám dodnes. Můžeme toho využít sami. Pokud by firmy důsledně plnily požadavky právních a ostatních předpisů ve vztahu, nejen, k BOZP, docílily by, minimálně, stejného efektu, jako při zavádění uvedených systémových řízení. Ale to už je asi o něčem jiném... Norbert Chalupa - OZO

Re:

23.02.2010 - 10:21 Tomáš Neugebauer
"Pokud budou vytvořeny podmínky na skutečnou ochranu zaměstnance proti úrazům a nemocím z povolání, je tím potažmo chráněn zaměstnavatel." - To je sice krásná myšlenka, ale bohužel ani teoreticky nefungující. Veškeré systémy řízení vznikly právě z toho důvodu, že dokáží dosahnout vyšší úrovně zajištění. Bohužel praxe v České republice je taková, že vše co souvisí s řízením děláme maximálně papírově. V tom je zakopaný pes. Vzpomeňte na polistopadové heslo "vše za pochodu". A kam jsme došli? Není chyba v systémech, ale v tom, že češi odmítají vše co jen trochu stanovuje systém, pořádek a řád, protože to považují za nedemokratické.

Re:

24.02.2010 - 09:49 Norbert Chalupa
Pane Neugebauere, přiznám se, že si nedokážu představit, jak by mnou citovaná myšlenka, kterou jste zde opakoval, mohla fungovat teoreticky? Teoreticky mohou fungovat jen papírově stanovené systémy, nikoliv realizovaná konkrétní opatření k ochraně zaměstnance. Nevím, v jakých oblastech působíte jako poradce BOZP a jak dlouho v zemědělství ( abychom neodbočovali z tématu ), ale já, jako živnostník (OZO), působím v mnoha oblastech a vězte, že můj poznatek je takový, že systémy řízení tak, jak jsou nám podsouvány, mnoha firmám nepomohly ke snížení úrazovosti, popř. zabránění nemocí z povolání, naopak zvyšují averzi zaměstnanců vůči, mnohdy nesmyslným, byrokratickým požadavkům, které ke snížení úrazovosti v zemědělství rozhodně nevedou a také zdržují od práce ( a to si opravdu nemyslím, že by to bylo nedemokratické ). Nejen v oblasti zemědělství, ale tam to platí dvojnásob, je nutno často jednat operativně tak, jak si zvířata, roční období a povětrnostní vlivy řeknou. Myslím, že mnohé systémy řízení jsou příliš složité, obtěžující, tudíž neefektivní a vedoucí pouze k papírování, aby se vlk nažral ..... Jenže, stanovení systémů, vytváření programů atd. je velký byznys. Nemyslím si, že staré systémy řízení před r. 89 byly špatné ( podotýkám, že jsem nikdy nebyl ani nejsem žádným straníkem ), naopak, pokud bychom odstranili ideologické prvky, zohlednili technický rozvoj, mohli fungovat dobře dál. Abychom si my, bezpečáci nemysleli, že jsme sežrali všechnu moudrost světa, oni ti mnozí majitelé firem, jejich vedoucí, mistři kolikrát vědí z hlediska bezpečnosti víc než my, akorát neznají nebo jim nejde pod kůži ta složitá papírová vojna. ..... promiňte, systém řízení.

Re:

24.02.2010 - 11:51 Tomáš Neugebauer
" ...přiznám se, že si nedokážu představit, jak by mnou citovaná myšlenka, kterou jste zde opakoval, mohla fungovat teoreticky?" V tom je právě váš problém! Vy nevnímáte rovinu řízení (managementu), ale pouze výkonu zajištění BOZP. A přitom rovina řízení je v současné BOZP základní. Dalším vašim omylem je, že se domníváte, že systémy řízení by měly fungovat ke snížení úrazovosti. Systémy řízení, jak přímo uvádí jejich název, mají primárně sloužit k řízení (jakosti, environmentu, BOZP, bezpečnosti ICT či celých oborů, např. automobilového průmyslu atd.), nikoliv k výkonu. Snížení úrazovosti je sekundárním důsledkem zavedení systému řízení BOZP do praxe. Bohužel v drtivé většině firem však nikdy k zavedení systému řízení nedojde (zavedením řízení není získání certifikátu - viz http://bozppo.vfn.cz/FAQ_2.htm). Dalším problémem je, a to především top managementů firem, že nedovedou vysvětlit zaměstnancům k čemu systémy managementu slouží, co je jejich cílem, a jak se pozitivně pro firmu projeví. Pokud budou očekávat, že získánim certifikátu (chápejte splněním podmínek pro jeho získání) dojde k snížení úrazovosti, tak zcela logickou budou zavedení systému považovat za zbytečnost. (získání certifikátu podle ISO 9001, neznamená, že firma občas nevyrábí zmetek, ale že firma vytvořila systém pro to, aby těch zmetků bylo co nejméně, podstatné však ještě je, aby tento systém všichni zaměstnanci firmy vzali za svůj a naplňovali jej; obdobně to platí pro BOZP). "Nejen v oblasti zemědělství, ale tam to platí dvojnásob, je nutno často jednat operativně tak, jak si zvířata, roční období a povětrnostní vlivy řeknou." - To platí pro zajištění BOZP, tedy pro nejnižšího vedoucího zaměstnance (ten je vlastně "dělníkem" BOZP). Pro OZO platí systémový přístup, který vytvoří vhodný podklad pro operativní rozhodnutí vedoucího zaměstnance podle konkrétních podmínek. OZO mu nesmí vnucovat, jak se má operativně rozhodnout, to je pouze jeho právo. OZO mu pro jeho rozhodnutí musí vytvořit vhodné podmínky, včetně upozornění na důsledky rozhodnutí, nikoliv stanovení řešení (pokud se vedoucí rozhodne, že se návrhy OZO nebude řídit, OZO nemá právo ho k tomu nutit). "Tyto systémy jsou mnohdy zaváděny jen z důvodu výběrových řízení." - To je zcela špatně, neboť není naplněn jejich smysl, proč tyto systémy vznikly - viz http://bozppo.vfn.cz/FAQ_2.htm. "Pokud by firmy důsledně plnily požadavky právních a ostatních předpisů ve vztahu, nejen, k BOZP, docílily by, minimálně, stejného efektu, jako při zavádění uvedených systémových řízení." - To není pravda, pokud je cílem zavést systémy řízení do praxe, nikoliv pouhé získání certifikátů, nelze dodržováním předpisů dosáhnout ani stejné úrovně, natož vyšší (toto byl důvod proč vůbec první systém managementu ve světe vznikl). Doporučuji seznámit se s obsahem stránky: http://bozppo.vfn.cz/FAQ_2.htm Domnívám se, že vám, zde uvedené odpovědi na dotazy napomohou pochopit rozdíl mezi tím, k čemu slouží systémy řízení BOZP a k čemu slouží plnění požadavků právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Jedná se totiž o dvě samostatné roviny, které se různě prolínají a doplňují. Z toho někdy vznikají nepochopení jejich úloh.

Re:

24.02.2010 - 12:34 Norbert Chalupa
Děkuji za vysvětlení, nic nového jsem se nedozvěděl, pane Neugebauere, praxe je převážně jiná. Váš pohled neřeší snížení úrazovosti v zemědělství.

Re:

24.02.2010 - 13:01 Tomáš Neugebauer
Ano, máte plnou pravdu. Samozřejmě, že můj pohled neřeší snížení úrazovosti v zemědělství. To není jeho záměrem, ani to není záměrem BOZP, jak tu po celou dobu uvádím. Snížení úrazovosti je sekundární průvodní záležitostí zajištění BOZP v každé firmě bez ohledu na resort.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail