Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku

Zdroj: 

Cílem odborného semináře Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, který se konal 11. září 2023 v Praze na Novotného lávce, bylo seznámit účastníky s dopadem digitálních technologií na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, s jejich vlivem na zdraví a bezpečnost zaměstnanců, a dále s využíváním komunikačních technologií v BOZP.

Již v brzké době bude zahájena kampaň Evropské agentury pro BOZP Zdravé pracoviště na období 2023–2025 s názvem Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku. Po úvodním slově RNDr. Stanislava Malého, Ph.D., DBA, náměstka ředitele Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP), představil Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zastupoval Český Focal Point pro BOZP, tuto novou kampaň.

Podle průzkumu ESENER (2019) na více než 80 % pracovišť v celé Evropě se používají osobní počítače, notebooky, tablety, chytré telefony a další mobilní zařízení. Digitální technologie nabízejí pracovníkům a zaměstnavatelům ve všech odvětvích více příležitostí, ale představují také výzvy a rizika z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví.

Kampaň si klade za cíl:

  • zlepšit znalosti o bezpečném a produktivním používání digitálních technologií ve všech odvětvích,
  • zvýšit povědomí o digitalizaci a jejím dopadu na BOZP,
  • informovat o vznikajících rizicích a příležitostech,
  • prosazovat hodnocení rizik a zdravé a bezpečné řízení digitální transformace práce,
  • usnadnit výměnu informací a osvědčených postupů.

prioritním oblastem patří práce prostřednictvím digitálních platforem; automatizace pracovních úkolů; práce na dálku a hybridní práce; řízení pracovníků prostřednictvím umělé inteligence nebo chytré digitální systémy.

Digitální technologie nabízejí více příležitostí – například automatizace přenáší na stroje opakující se úkoly, úkoly náročné na pracovní sílu a nebezpečné úkoly; robotika a umělá inteligence podporují a nahrazují pracovníky v nebezpečném pracovním prostředí. Na druhou stranu představují větší výzvy a rizika z hlediska BOZP, například digitální monitorování, ztrátu samostatnosti, intenzifikaci práce a tlak na výkon na určité úrovni nebo nesprávná/nespravedlivá rozhodnutí o pracovnících vyplývající z automatizovaných nebo poloautomatizovaných procesů s využitím údajů a/nebo softwaru obsahujících chyby. Ing. Jiří Vala z VÚBP se digitalizaci věnoval ve dvou přednáškách - Digitální technologie mění svět práce a Výzvy a příležitosti digitalizace pro oblast BOZP. Zvláště těmto oblastem:

  • Chytré digitální systémy − virtuální a rozšířená realita, nositelná zařízení, anti-kolizní systém, LED podlahové značení, inteligentní OOP;
  • Automatizace pracovních úkolů − koboti, automatický tahač, exoskelety;
  • Řízení pracovníků pomocí umělé inteligence.

Podle průzkumu ESENER (2019) lidé nejvíce používají počítače na stálých pracovištích. Na 2. místě jsou notebooky, tablety, chytré telefony nebo jiná mobilní počítačová zařízení. S novými technologiemi se setkávají do 10 %. Na 3. místě jsou to přístroje, systémy nebo počítače, které určují náplň práce nebo pracovní tempo; dále pak přístroje, systémy nebo počítače, které sledují výkonnost pracovníků; nositelná zařízení – chytré hodinky, datové brýle a jiná (integrovaná) čidla nebo roboti, kteří komunikují s pracovníky.

S cílem monitorovat a zlepšit BOZP se vyvíjejí nové monitorovací systémy pro BOZP, jako jsou aplikace pro chytré telefony, nositelná zařízení, mobilní monitorovací kamery nebo drony, chytré brýle, aplikace založené na informačních a komunikačních technologiích a chytré osobní ochranné prostředky. Mohou být použity například k monitorování fyziologického nebo psychického stavu pracovníků, jako je úroveň stresu, únavy, bdělosti a srdečního tepu, jakož i držení a pohybu těla, ke sledování polohy pracovníků v nebezpečných oblastech, k poučení pracovníků nebo k upozornění jejich vedoucích pracovníků či dokonce záchranných služeb.

Na práci stále více dohlížejí a koordinují ji algoritmy a umělá inteligence založená na velkých datech, jež zaznamenávají údaje o produktivitě pracovníků, poloze, fyziologických funkcích, ukazatelích stresu, mikromimických výrazech, analýze tónu a nálady.

U nás i v celé Evropě probíhají diskuse o možném dopadu používání těchto technologií na BOZP. Ukazuje se potřeba dalšího vzdělávání za účelem zdokonalování dovedností. Pracovníky trápí, že nemají dostatečné znalosti, z toho důvodu jsou pod větším stresem. Z výsledků průzkumu ESENER (2019) plyne, že psychosociální rizika jsou častěji hlášena na pracovištích, kde se používají digitální technologie.

Tato rizika lze řídit:

  • přijetím přístupu zaměřeného na člověka a člověka ve velení;
  • zaručením, že zaměstnavatelé, vedoucí pracovníci, pracovníci a jejich zástupci budou mít rovný přístup k informacím;
  • konzultacemi a účastí pracovníků a jejich zástupců v souladu s požadavky rámce pro BOZP na rozhodnutích týkajících se vývoje, zavádění a využívání digitálních technologií a systémů;
  • zaručením transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým funguje digitální nástroj, jaký druh účinků může mít, o jeho přínosy a nevýhody.

Jak zaujmout například při školení bezpečnosti práce se účastníci semináře mohli dozvědět od Mgr. et Mgr. Josefa Senčíka z VÚBP, který se ve své přednášce věnoval komunikačním technologiím v BOZP.

V případě BOZP jde především o předávání informací zaměstnancům, kteří by se na základě získaných informací měli chovat tak, aby neohrozili sebe ani své okolí.

Pokud chceme zefektivnit systém školení, zvýšit zájem o oblast BOZP, je důležitý způsob, jak informace předáváme. Již v roce 2007 se kladl důraz na hledání alternativních (neformálních) způsobů vedoucích k utváření povědomí o BOZP. Například prostřednictvím příběhů. Cílem příběhu je nejen zaujmout, ale také by se pracovníci měli ztotožnit s obsahem a poučit se z něj a začít se podle něj chovat.

Nejlépe jako doplněk ke klasickému školení může být použita virtuální realita. Jedná se o technologii, která má umožnit simulovat libovolnou situaci bez přítomnosti bezpečnostních či ekonomických rizik. Při použití virtuální reality se může pracovat s tzv. „wou“ efektem, kdy je možné vyzkoušet si také extrémní situace, nejen správný postup provedení zadaného úkolu. Virtuální realita zvyšuje účinnost školení oproti běžnému školení o 400 %, jde tedy o 3x rychlejší proces učení. Výhodou jsou také dlouhodobě nižší náklady na proškolení. Ale má samozřejmě i své nevýhody. Připravit kvalitní scénář ve virtuální realitě, věnující se konkrétním podmínkám na pracovišti, je časově náročné. Scénáře ve virtuální realitě mnohdy nezohledňují schopnosti, dovednosti a znalosti příjemce informací.

Účastníci si mohli na semináři vyzkoušet virtuální realitu v praxi. Virtuální realitě se věnuje projekt BOZP ve virtuální realitě. Informace z projektu můžete také najít na BOZPinfo v rubrice Knihovna BOZP/Čítárna/Články/BOZP ve VR.

Seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail