Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2017

Zdroj: 

Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v ČR v roce 2017 a dále jejich vývojem od roku 2008. Zabývá se rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a porušené právní předpisy. V příloze je tabulková část s přehledy a časovými řadami ukazatelů pracovní úrazovosti a okolnostmi pracovních úrazů.

10 Závěr

10 Závěr

V roce 2017 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 11 smrtelných pracovních úrazů méně (10,5 %) a počet událostí klesl o 12. Tento pokles byl způsoben jenom menším počtem událostí při dopravních nehodách. Četnost smrtelných pracovních úrazů klesla na hodnotu 0,20. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, které způsobily 25 smrtelných pracovních úrazů. Dohromady s jedním sražením chodce vlakem došlo ke 26 případům. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (32 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 26 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 14 událo při dopravních nehodách. Pracovníků vedoucích, řídících a vědeckých, pedagogů, zdravotníků, architektů, úředníků a provozních pracovníků bylo evidováno při dopravních nehodách 6. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) nebyli zaznamenáni při dopravních nehodách žádní. Dělníci pomocní a nekvalifikovaní zaznamenali při dopravní nehodě 3 případy. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 577 osob při dopravních nehodách v roce 2017 v ČR jich bylo 4,3 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (79 případů, tj. 84 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak kontaktem se stacionárním strojem (návěs traktoru, harvestor, nakladač, lis a míchačka) a kontaktem s mobilním strojem.

3. Nejčastější příčinou byla nesprávná organizace práce a neinformovanost mezi zaměstnavateli - 25 případů. Celkem bylo evidováno 148 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 145, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 104. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a o nevěnování se plně řízení. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 46 případech zraněnému zaměstnanci a ve 42 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 10 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči vykázali nejvíce případů, a to 26. Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři (mimo zemědělství) vykázali případů 21.

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51 – 55 let (15 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v letech 2015 a 2012 a zejména v roce 2010, kdy zde bylo evidováno 26 případů.  Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2017 byl 46 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (22 případů), potom dopravou a skladováním (19 případů) a zpracovatelským průmyslem (19 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 2 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se o pád materiálu a pád podpěry na osobu.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 35.

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a závodová (30 případů). Dále to bylo skladování včetně obsluhy skladových a manipulačních zařízení (11 případů) a práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (10 případů).

11. Hromadný smrtelný pracovní úraz, který byl důsledkem jen jediné události, byl evidován jediný.

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 81 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům žen a to ke 2 v důsledku jedné zaviněné a jedné nezaviněné dopravní nehody. Dále to byl kolaps a zasažení bleskem.

14. Z dostupných materiálů vyplývá, že 1 případ byl způsobeno pod vlivem alkoholu, a to pád ze schodů. Při dopravních nehodách nebyl evidován případ žádný. Údaje o obsahu alkoholu nejsou od roku 2013 uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile po pádu ze střechy. V ostatních letech 2005–2011 byl naměřen maximální obsah alkoholu v rozmezí 2,07 až 2,99 promile.

15. Celkem v 82 případech (87 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 12 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 136 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 36 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.

Použité zdroje dat

  1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ;
  2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ;
  3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP;
  4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP;
  5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR;
  6. Data z databáze Českého báňského úřadu.

Stránky

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail