Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2017

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 72 případů, tj. 76,5 %. Nehody z prvních 3 skupin nehod způsobily 55 (58,5 %) smrtelných pracovních úrazů.

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2013 až 2017.

V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2008–2017.

Tabulka č. 5.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2017 (VÚBP) - výběr z tab. č. 5.1.1

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 28 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem (14 případů), u 6 událostí se jednalo o přejetí do protisměru a většinou čelní střet s protijedoucím vozidlem. V pěti případech sjel řidič mimo vozovku a narazil většinou do stromu. V sedmi případech řidič nepřizpůsobil rychlost vozidla situaci a narazil zezadu do stojícího automobilu. Nebyl evidován žádný případ způsobený střetem vozidla s vlakem ani rozjetí vozu bez řidiče nebo jízda pod vlivem alkoholu. U čtyř osob bylo evidováno nepoužití bezpečnostního pásu ve vozidle. Jeden automobil se po nárazu do stromu vzňal a řidič zemřel v nemocnici. Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy. Dva případy byly zaviněny mikrospánkem řidiče. Došlo také k převrácení traktoru a nakladače na poli a k přejetí chodce na staveništi nákladním automobilem. Časová řada 2008–2017 je uvedena v tabulce č. 10.

U Zpracovatelského průmyslu (C.) byly evidovány jen 2 případy způsobené dopravními nehodami (tj. 11 %) z celkových 19 smrtelných pracovních úrazů.

U Stavebnictví (F.) byl pak takto evidován jen 1 případ (tj. 5 %) z celkových 22 smrtelných pracovních úrazů.

U odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.) byly takto evidovány 2 případy (tj. 50 %) z celkových 4 smrtelných pracovních úrazů.

U Dopravy a skladování (H.) se jednalo o 10 případů (tj. 53 %) z celkových 19 smrtelných pracovních úrazů..

U odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti (M.) byly zaznamenány případy 3 při dopravní nehodě (75 %) z celkových 4 smrtelných pracovních úrazů.

5.1.2 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo k 16 pádům na osobu. Ve dvou případech šlo o pád káceného stromu nebo větví. Ve třech případech se jednalo o pád vysokozdvižného vozíku s břemenem a tři případy se udály převrácením tahače, traktoru a mobilního jeřábu na obsluhu tohoto stroje. Další případy byly pád lisovací formy, skleněných tabulí, ocelové konstrukce, cihlové příčky, pilířové opěrky a kovové pásoviny.

5.1.3 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

V této skupině nehod bylo evidováno celkem 11 pádů, z toho 4 případy byly pády se střechy bez použití OOPP. Ve dvou případech se prolomila krytina. Hloubka pádu byla od 3 do 12,5 metru. Pády osob z lešení byly evidovány dva, a to z 60 metrů do vody a z 10 metrů na zem, kde u lešení chybělo dolní zábradlí. Dále to byl pád do sklepa a do výtahové šachty (31 m), kdy selhala zábrana proti pádu. Ke třem pádům došlo z konstrukce, ze schodiště a z ochozu chladící věže.

5.1.4 Pád na osobu – břemena nákladu přepravovaného strojem

V této skupině nehod došlo k 7 případům. Ve 3 případech došlo k pádu břemene zavěšeného na jeřábu na pracovníka. Dva případy se udály při vykládce materiálu pomocí manipulačního zařízení. Dále to byl pád uskladněného materiálu, do nějž narazil vysokozdvižný vozík a pád vaznice sražené chybnou manipulací jeřábníka.

5.1.5 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Bylo evidováno 5 případů. Pracovník vstoupil do pracovního prostoru lisu, který si nevypnul. Dále šlo o přimáčknutí víkem korby valníku, hydraulickou rukou nákladního vozu při manipulaci a násypným vozíkem míchačky. Neobvyklý případ se stal při strojní manipulaci s již pokáceným stromem, kdy byl jím zasažen kolegou.

5.2 Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2017 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

 
V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2017.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 7 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2017. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je potom zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2013–2017 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů.

5.3 Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2017. V tabulce č. 5.3.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2017 zastoupeny:

• skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 34,0 %,
• skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 21,3 % případů,
• skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 14,9 % případů,
• skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 13,8 % případů,
• skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 6,4 % případů,
• skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 5,3 % případů,
• skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 4,3 % případů.

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

• motorové silniční dopravní prostředky -9 případů (9,6 %)
• vozidla lehká osobní i nákladní - 8 případů (8,5 %)
• vozidla pozemní – nespecifikováno - 8 případů (8,5 %)
• materiály, předměty, výrobky, součásti strojů, vozidel, úlomky.6 případů (6,3 %)
• části budov nad úrovní země – pevné -  případy (4,3 %)
• ostatní zvýšená pracoviště - 4 případů (4,3 %)
• elektřina - 4 případy (4,3 %)

5.4 Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 148) u jednotlivých událostí (93), které vedly k 94 smrtelným pracovním úrazům v roce 2017. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2008–2017) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2017

Vybrané závady BOZP v roce 2017:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

• Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli - 25 případů
• Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika - 17 případů
• Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka - 15 případů
• Jiné chyby na straně organizace - 17 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 22 případů
• Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce - 3 případy
• Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP - 8 případů

Ohrožení jinými osobami:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 5 případů

5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2017. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2008–2017) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (79, tj. 84 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) - 28 případů,
• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):
  • předmětu na osobu - 25 případů,
  • osoby na předmět - 15 případů,
• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
  • mobilním (např. motorové vozidlo) - 2 případy,
  • stacionárním (lis, míchačka, apod.) - 5 případů,
• kontakt s jiným zdrojem úrazu - 19 případů.

U 94 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 94 druhů zranění, z nichž většina (79) byla způsobena mechanickým působením. Byly to tyto druhy zranění:

• mnohočetná poranění - 55
• poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů - 18
• rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace - 3
• zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů - 1
• účinky mechanického tlaku - 1
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 1

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (79 z 94), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.
Jsou to:           

• zhmoždění, rozdrcení mozku - 14
• nitrolební poranění, traumatický otok mozku, otřes mozku - 1
• krvácení (úrazové) do mozku - 1
• poranění nervů a míchy, poškození míchy a přerušení nervů - 1
• poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů  - 0
• roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu  - 0 
• pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu - 1    
• rozsáhlá devastace těla - 2
• poranění mnohočetné, nespecifikované - 52
• poranění mozku a vnitřních orgánů se zlomeninami kostí  - 0
• zhmoždění, rozdrcení mozku a zlomeniny (klenby, spodiny lebeční)  - 0
• zhmoždění mozku a vnitřních orgánů spolu se zlomeninami kostí  - 0
• zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením - 1
• zlomenina zavřená - 0
• zlomenina otevřená - 1
• zlomenina obratle, porušení míchy - 0
• rozdrcení  - 0
• otevřená rána  - 0
• rána tržná, řezná, bodná - 1
• amputace - 2
• dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) - 1
• druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanicky) - 0
• druhy zranění nezjištěné (mechanicky při dopravní nehodě) - 1

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (15 z 94):

Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí - 5

• otrava, toxické účinky látek - 5
• udušení (nedostatkem kyslíku) - 0
• utonutí  - 0

Účinky elektrického proudu, blesku - 5

Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka - 1

Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso - 4

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 8 případech. Z toho 4 případy byly způsobeny náhlou poruchou zdravotního stavu (infarkt, kolaps) a 1 případ onemocněním. Jeden zaměstnanec byl indisponován alkoholem a dva případy byly způsobeny mikrospánkem při dopravní nehodě. 
Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015. Tato časová řada (2008–2017) je uvedena v tabulce č. 10.

Pracovní neschopnost

Z 94 případů skončilo 82 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 12 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 36 dnů a celkem u těchto 12 případů bylo evidováno 136 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů v letech 2011 - 2017 dramaticky stoupl, proti roku 2009 o 32 %. V roce 2017 bylo těchto případů evidováno SÚIP a ČBÚ 1146, z toho se jich 484 (42 %) událo zaměstnancům od 50 let. Tento nárůst počtu případů se zatím nepromítl negativně do počtu smrtelných pracovních úrazů.