Zkušenosti oblastního inspektorátu práce s bioplynovými stanicemi

Bioplynové stanice (dále „BPS“), které vznikly v České republice, jsou zařízení na výrobu bioplynu a následně elektrické energie. Prvotním produktem je získání plynu jako pohonné hmoty pro kogenerační motor. Své zkušenosti s provozem bioplynových stanic sdělují v článku inspektoři Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj.

Bioplynové stanice (dále „BPS“), které vznikly v České republice, jsou zařízení na výrobu bioplynu a následně elektrické energie. Prvotním produktem je získání plynu jako pohonné hmoty pro kogenerační motor.

Vyrobený plyn je nedýchatelný a ve směsi se vzduchem výbušný. Při uvedení stanice do provozu se většina zařízení (např. fermentor, dofermentor, plynojem, potrubí apod.) zaplaví plynem a ve směsi se vzduchem, která může vzniknout např. únikem bioplynu z netěsnosti určité části zařízení, otevřením určitého uzávěru části zařízení s bioplynem apod., může dojít při iniciaci k výbuchu.

Bioplynovou stanicí se dostává, většinou zemědělcům, potenciálně nebezpečné zařízení, se kterým nemají žádné nebo velmi malé zkušenosti. Normální provoz stanice řídí počítač a provoz je automatický. Při uvádění stanice do zkušebního provozu, který zpravidla kontroluje dodavatel BPS, řídí obsluha této stanice její provoz ručním ovládáním s minimálními znalostmi záludností technologie stanice.

Již v několika případech bylo zjištěno, že ke kontrolní prohlídce k uvedení BPS do zkušebního provozu nebyli přizváni zástupci oblastního inspektorátu práce (dále „OIP“), ani zástupci Technické inspekce ČR (dále „TIČR“). Technická dokumentace týkající se provozu BPS či dokumentace na ochranu před nebezpečím výbuchu jsou obsahově na velmi slabé úrovni. Uvedené základní dokumenty a posouzení působení vnějších vlivů na zařízení si navzájem neodpovídají. Není stanovena osobní odpovědnost na jednotlivých stupních, znalosti obsluhy jsou slabé, neboť je jim sdělováno, že vše řídí počítač. Velké nebezpečí očekávají inspektoři oblastních inspektorátů práce při opravách a údržbě, kdy pracovníci vstupují do zón s nebezpečím výbuchu, popř. v nich i pracují.

V rámci stavebního řízení k žádosti o stavební povolení je vhodné si vyžádat vyjádření příslušného OIP (podle místa stavby), který se jako dotčený orgán vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (§ 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce).

Ve stavební a technologické části BPS se vyskytují vyhrazená technická zařízení, tj. zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku podléhající státnímu odbornému dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění), zejména vyhrazená plynová zařízení a vyhrazená elektrická zařízení, pro která platí určité zvláštní požadavky k zajištění jejich bezpečnosti a ke kterým vydává odborné a závazné stanovisko právě TIČR.

V rámci vyhrazených elektrických zařízení – elektroinstalace a technologické rozvody elektro, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a případně i statické elektřiny – jsou určité zvláštní požadavky kladeny na elektrická zařízení, tj. instalace, komponenty, které jsou instalovány, určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (zde hořlavých plynů a par) a zařízení pro ochranu před bleskem, příp. statickou elektřinou. Může jít zejména o zařízení v technologii fermentace a shromažďování bioplynu (např. instalace ventilátorů, míchadel, zařízení MaR, hromosvod apod.). Toto určení, klasifikace se v projektové dokumentaci uvádí v rámci protokolu o stanovení vnějších vlivů.

Stejně tak může z projektové dokumentace vyplývat nebezpečí působení vnějších vlivů z hlediska úrazu elektrickým proudem (tzv. prostory zvlášť nebezpečné). Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět montáž, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení na základě oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru. Touto organizací je TIČR.

Podle požadavku vyhlášky č. 73/2010 Sb. (§ 3 příloha 2 čl. 5 vyhlášky) lze vyhrazená elektrická zařízení tzv. třídy I. (zde zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, popř. elektrická zařízení pracoviště s prostorem tzv. zvlášť nebezpečným) uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru (TIČR).

Vzhledem k tomu, že vyhrazené technické zařízení nemá režim zkušebního provozu, je potřebné vydání uvedeného stanoviska k provozování uvedených zařízení nejenom při započetí užívání stavby, ke kolaudaci (§ 119 stavebního zákona), ale již i v případech předčasného užívání stavby nebo její části (§ 123 stavebního zákona) nebo zkušebního provozu (§ 124 stavebního zákona).

V případě bioplynových stanic může přicházet v úvahu již i částečný provoz některých částí a zařízení stanice, zejména plnění fermentoru/fermentorů, míchání, přečerpávání s pomocnou technologií, plynojem apod., kde již v tomto stadiu stavby nebo její části, technologie, dochází ke tvorbě a shromažďování bioplynu, který však není ještě dále využíván, ale tato zařízení již nebezpečnou látku obsahují a jsou s ní provozována.

Stanoviska, vyjádření TIČR nutně nemusí mít charakter jednoho dokumentu (souhrnného), ale mohou být vydávána např. samostatně pro ochranu před bleskem a samostatně pro elektrická zařízen plynová zařízení. Vzhledem k tomu, že právní předpis nestanoví, kdo má zajistit vydání stanoviska, mohou být vyjádření zajišťována investorem, hlavním dodavatelem nebo dílčími dodavateli podle charakteru vyhrazeného technického zařízení. Vždy by je však posléze měl mít k dispozici subjekt, který uvádí zařízení do provozu (nejčastěji stavebník).

V případě plynového zařízení (zejména fermentor, dofermentor, plynojem, plynové potrubí) je nutno splnit požadavek vyhlášky č. 21/1979 Sb. Podle této vyhlášky, § 3 odst. 9, může výrobní nebo montážní organizace odevzdat zařízení odběrateli jen po úspěšné zkoušce zařízení potvrzené orgánem dozoru.

Současně samozřejmě platí obecná povinnost, že zařízení lze uvést do provozu jen tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bezpečnosti ověřen výchozí revizí, popř. ověřen a doložen dokladem v souladu s požadavky stanovenými zvláštními právními předpisy (zejména zákonem č. 22/1997 Sb., v platném znění) a existuje také průvodní dokumentace s pokyny ohledně provozu zařízení atd.

Dalším právním předpisem vztahujícím se k uvedené problematice je nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Tento právní předpis ukládá zaměstnavateli (provozovateli) kromě jiného zabezpečit vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem (§ 4 odst. 1 písm. d), též k prokazování přijetí preventivních a ochranných opatření a zřízení pracoviště včetně technického vybavení, uvedení do provozu, v souladu se zvláštními právními předpisy. Tato dokumentace by měla být vypracována již před zahájením výkonu práce na pracovišti s prostředím s nebezpečím výbuchu.

V rámci této dokumentace se identifikují místa, prostory (i vnitřní) s nebezpečím výbuchu (konkrétního stupně), viz též stanovení vnějších vlivů pro elektrická zařízení. Dále se posuzuje pravděpodobnost výskytu možných zdrojů iniciace nebezpečné látky – hořlavého plynu (viz např. též EN 1127) – a mají se prokazovat realizovaná a přijatá ochranná a preventivní opatření, jak technická (i konstrukční), tak organizační, pro zabránění vzniku výbuchu, popř. snížení jeho následků. Riziko výbuchu je však třeba posuzovat jak při normálních provozních stavech, tak ale též při možných předpokládatelných poruchových stavech, úkonech oprav a údržby, též třeba i stavech najíždění nebo odstavování zařízení.

Nedostatky při uvádění zařízení do provozu, které inspektoři OIP zjišťují nejčastěji:

  • nedostatečné nebo neodborné posouzení nebezpečí výbuchu,
  • možná různá posouzení nebezpečí výbuchu různými zpracovateli, 
  • nedostatečné zohlednění požadavků na dílčí instalovaná zařízení,
  • nezajištění posouzení vyhrazených technických zařízení od TIČR,
  • povolení zkušebního provozu stavebním úřadem bez potřebných náležitostí,
  • nedostatečné řešení rizik spojených s najížděním provozu BPS bez automatiky,
  • nedostatečná dokumentace o ochraně před výbuchem,
  • nedostatečné odborné znalosti obsluhy zařízení,
  • nekoordinovanost činností různých dílčích dodavatelů.     
Autor článku: 

Komentáře

Chyby v přístupu OIP při schvalování provozu BPS

14.03.2014 - 13:15 Ing. Bc. Miroslav VALTA, MBA
SUIP vydává stanoviska k obecným chybám na BPS, nicméně z mých zkušenností z 20ti BPS, pro které jsem měl tu čest vypracovávat DOPV, je přístup jednotlivých OIP v jednotlivých krajích rozdílný a je v reálu závislý pouze na osobních kvalitách konkrétního inspektora. Schopnost posoudit provoz BPS tak, jak je uvedeno v tomto článku má jen mizivé procento inspektorů. Bylo by vhodné, aby odborná úroveň inspektorů OIP byla v průřezu všech krajů ČR dlouhodobě zvyšována a to nejen na papíře nebo v obdobných článcích, ale hlavně v reálu. Toho lze docílit průběžnými semináři, účastmi na konferencích, ale hlavně v praktickém zácviku nových (ve valné většině by to prospělo i těm stávajícím) inspektorů OIP v provozních podmínkách, aby si dokázali teoretické znalosti propojit s reálem. To je, dle mého názoru, tou největší slabinou.

Re: Chyby v přístupu OIP při schvalování provozu BPS

15.04.2014 - 13:03 Dana Lindová
Mohu pouze souhlasit s Vaším názorem, v loňském roce jsem prošla cca 40 bioplynových stanic v zemědělských provozech. Úroveň zajištění BOZP a PO byla na žalostné úrovni. Bohužel musím konstatovat, že k uvedenému stavu přispěl měrou vrchovatou přístup státní správy svou nečinností v daných oblastech. Pokud se státní správa prostřednictvím svých inspektorů, nechává ovlivnit osobami, které vydělali miliony Kč na stavbě bioplynových stanic a logicky se snaží zamáznout své přešlapy a pochybení, nemůže z uvedeného vzejít nic dobrého. Dále musím konstatovat, že na konkrétním provozovateli parazituje řada "odborníků", kteří se již podíleli na výstavbě BPS a vzniku různých provizorii a nyní úspěšně parazitují na špatných odborných znalostech provozovatelů v oblasti plynových a elektrických zařízeních a provozu zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu. Chybou je, že právní povědomí obecně klesá a je celkově na špatné úrovni. Stát se svým přístupem, kdy se snaží přenést jakoukoliv odpovědnost na provozovatele, zaměstnavatele postavil do role já nic, já pouze rozdávám pokuty. Tvrdím, že najít chybu po požáru nebo úrazů umí najít i ....... V posledních letech začíná díky uvedenému přístupu v požární ochraně i v bezpečnosti práce chybět potřebná prevence. Jednala jsem s IZS jednoho z krajů o formě dokumentace zdolávání požáru, protože to, co jsem viděla bylo více než žalostné. Jediná z kontrolovaných bioplynových stanic měla v operativní kartě informaci o skutečnosti, že některá zařízení BPS (trafostanice) jsou trvale pod proudem a správný postup vypnutí. Většina bioplynových stanic žádnou operativní kartu nemá dodnes zpracovanou. Příslušná HZS kraje by mohla v rámci prevence jednoduše provést kontrolu operativní karty, protože ta musí být na HZS předložena. Ano provozovatel je povinen, ale on má ještě celou řadu povinností. Bohužel naše legislativa neřeší a nepostihuje nečinnost dotčených orgánů státní správy, za jejichž přihlížení a nečinnosti tiká nebo čeká na správný okamžik celá řada problémů.

Poděkování pro váženou paní Danu Lindovou

15.04.2014 - 18:24 Ing. Bc. Miroslav VALTA, MBA
Hezký den, paní kolegyně, díval jsem se na Vaše stránky a musím smeknout před jejich úrovní jak grafickou, tak obsahovou. To je opravdu jiná káva než u většiny konkurence. Dobrá konkurence je motivující ke zlepšování sebe sama a na spoustě věcí se spolu shodneme, protože děláme věci podobným způsobem, tedy odpovědně. Chvastounství státních orgánů k odbornosti a úrovni svých pracovníků mohu sice chápat, protože nikomu ve státní správě se moc nechce uznat to, že by mohl dělat práci lépe, nicméně s ním nemohu souhlasit. Podle mého názoru nastává doba, kdy se budou muset kvalitní a odpovědní lidé v oboru sjednotit ve vyvíjení tlaku na ztrouchnivělé státní struktury, abychom mohli další generaci předat obor, za který se nebudeme muset stydět. Přeji mnoho úspěchů po všech stránkách, které s sebou život přináší a snad se někdy setkáme osobně. S úctou Miroslav VALTA

pro p. Valtu

03.04.2014 - 17:27 Pavel Kvěch
Nejsem si jist, jaké zkušenosti s provozem BPS má p. Valta při tvorbě DOPV aby mohl poučovat inspektory SUIP, když není ani RT PZ nebo RT EZ skupiny B (do výbuchu). U vytváření DOPV není předepsaná pro autora žádné kvalifikace, toto může dělat každý kdo má lidově řečeno ........ A tudíž se DOPV převážně kopírují a občas se tam od autorů, t.z. odborníků objevují různá zvěrstva. Pavel Kvěch RT EZ (B), RT PZ, RT TNS a kotlů a inspektor SUIP ve výslužbě.

pro pana Kvěcha

15.04.2014 - 16:44 Dr. Ing. Jana MATUROVÁ
Pane Kvěchu, můj příspěvek si berete zbytečně osobně. V odpovědi na Váš útok: mám více než 8mi leté zkušennosti z destítek provozů BPS po celé republice z hlediska prevence rizik. Problematikou prevence výbuchů jsem se zabýval ve své diplomové práci na magisterském studiu a každá z 20ti DOPV, které jsem předkládal byla originál na míru konkrétní technologii. O BPS přednáším na mezinárodních konferencích, takže si dovolím o sobě uvést, že vím o čem rizika na BPS jsou. Setkal jsem se s různými výklady různých inspektorů v různých krajích naší republiky a proto jsem si dovolil napsat onen příspěvek, který Vás tak rozhorlil. Sám ze své praxe inspektora jistě dopře víte, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž a jistě si i vzpomenete na některé Vaše kolegy z inspektorátu, kteří si na odborníky pouze hrají a ve své podstatě o oboru, kde mají rozdávat pokuty nebo rozhodovat o DOPV neví víc, než absolventi rekvalifikačních kurzů. To je ten pravý problém našeho oboru. Že na pozici inspektora nejsou žádným právním předpisem stanoveny konkrétní požadavky na vzdělání nebo praxi a kupříkladu DOPV na BPS je "schopen" posuzovat někdo, kdo zrovna nastoupil a předtím prodával neúspěšně šroubky (příklad). A to pak podle toho vypadá. Neříkám, že nejsou vzdělaní inspektoři jako jste Vy, kteří vědí o čem hovoří, nicméně zavzpomínejte na Vaše kolegy a porovnejte je se sebou. Byli a jsou všichni tak dobří jako jste Vy?

Re: pro pana Kvěcha

15.04.2014 - 16:45 Dr. Ing. Jana MATUROVÁ
omlouvám se, omylem jsem příspěvek odeslal z profilu paní doktorky Maturové.... Miroslav VALTA

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail