Zdravotní prohlídky zraku

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Rád bych se zeptal na závaznou směrnici rady pro výkon práce se zobrazovací jednotkou (90/270/EHS). Konkrétně na provádění zdravotních prohlídek zraku. Ze znění směrnice vyplývá nárok zdravotní prohlídky, ale v NV 361/2007 Sb. již tato povinnost není upravena. Je tedy na zaměstnavateli, zda ji provede, nebo je to povinnost? 

Předně je třeba vyjasnit, že prameny práva zemí Evropských společenství se člení na primární a sekundární. Primární pramen evropského práva má formu smlouvy, jedná se o tři základní smlouvy ES a jejich pozdější modifikace, včetně aktů o přistoupení nových členských zemí, Jednotný akt, Maastrichtská a Amsterodamská smlouva. Pro potřeby běžné praxe je používán text smlouvy o EHS ve znění všech novel, tzv. konsolidovaná smlouva. Sekundární prameny evropského práva jsou nařízení, směrnice, rozhodnutí a doporučení, názory a stanoviska. Směrnice jsou pak specifickým aktem sekundárního práva, která se ve vnitrostátním právu nevyskytuje. Upravují rozsáhlý okruh problémů, které pak jednotlivé státy na jejich základě upraví sice v souladu s nimi, ale samy si zvolí formu a metodu pro dosažení cíle proklamovaného směrnicí. Směrnice je tak závazná, pokud jde o výsledek, ale volba formy a metody dosažení tohoto výsledku je na zvážení a zvyklosti každého členského státu, např. cestou více právních předpisů, novelou stávajících předpisů nebo novým předpisem. Jedná se o nástroj pro vlády, které musí provést transposicí ve stanovené lhůtě a výsledek sdělit Evropské komisi. Pokud tak neučiní, lze vládu napomínat, veřejně kárat a nakonec se obrátit k Evropskému soudnímu dvoru.

A právě o směrnici, tedy o sekundární pramen evropského práva, se ve Vašem dotaze jedná. Je známo, že Česká republika směrnici 90/207/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnoost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami transponovala do našeho právního řádu v plném rozsahu s výjimkou – Vámi uváděného - článku o zdravotních prohlídkách. Důvodem bylo, že my zatím nemáme obecně závazný předpis o preventivních prohlídkách zaměstnanců při práci. Naším základním předpisem je zatím Směrnice č. PP – 265 – 20.11.1967 Ministerstva zdravotrnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Tato směrnice není obecně závazný předpis, i když ji v praxi za to považujeme. Proto již při zpracování nařízení vlády č. 178/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky zdraví zaměstnanců při práci, kdy byla poprvé transponována směrnice 90/207/EHS do našeho právního řádu, bylo rozhodnuto, že článek 6 (o zdrav. prohlídkách) bude transponován až bude přijat předpis stanovující preventivní prohlídky zaměstnanců při práci.

Minulý týden předložila vláda Poslanecké sněmovně k projednání mimo jiné návrh zákona o specifických zdravotních službách. Návrh zákona stanoví povinnost úhrady pracovnělékařských služeb zaměstnavateli. Podrobné rozpracování pracovnělékařských prohlídek včetně zapracování příslušných směrnic bude předmětem prováděcího předpisu, který bude obsahovat druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti, rozsah odborných vyšetření, postup při zajištění a provádění lékařských prohlídek včetně případů, kdy se provádějí. Tento prováděcí předpis však ještě nebyl dán do připomínkového řízení. Nicméně dá se očekávat, že s účinností od 1.1.2010 se dočkáme i zapracování čl. 6 směrnice 90/207/EHS do našeho právního řádu.

Jinak samozřejmě i dnes  má zaměstnavatel podle § 102 zákoníku práce povinnost vyhodnocovat rizika a přijímat opatření proti jejich působení, pro zaměstnance pracující se zobrazovacími jednotkami by mělo být takovým prevntivním opatřením pravidelné lékařské vyšetření zraku, to může i dnes zajistit zaměstnavatel v rámci své povinnosti - sdělit zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit (§ 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce).

Autor článku: 

Komentáře

diskuse

23.01.2009 - 11:07 surovec
Nechci zbytečně otevírat diskuzi nad směrnicí MZ ČSR č. 49/1967 věst MZd., která je vydávána za nezávazný právní předpis (směrnice je nadále prováděčkou zákona 20/1966 a jako taková prošla oznámením ve Sbírce zákonů v částce 2/1968 a dále v částce 20/1970 v rubrikách "oznámení o vydání obecných právních předpisů" což byla tehdy dostatečná procedura) tento údaj se ale v systému ASPI nedovíte. Chci se spíše dotknout procesu posuzování zdravotní způsobilosti k práci v podobě, jak je prováděna a chápána a jaká přináší úskalí u některých rizik. 1) Ať nyní, nebo nově podle zákona o specifických zdravotních službách bude arbitrem lékař ZPP. Ten již nyní musí své rozhodnutí (= posudkový závěr) opřít o znalosti podmínek posuzované práce na straně jedné na o znalost výsledků hodnocení zdravotních rizik na straně druhé. Dokonce má (chudák doktor ) povinnost dodržet obsahovou náležitost posudkového závěru , která je doslovně stanovena ve vyhlášce MZČR č. 385/2006 Sb takto : Citace :.."B. Lékařský posudek, pokud je vydáván pro účely pracovněprávních nebo obdobných vztahů, dále obsahuje ..b) údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, druhu práce, režimu práce a zdravotních a bezpečnostních rizicích práce, za kterých je vykonávána, a míře těchto rizik,".. Závěr : pokud posudkový závěr vystavený lékařem ZPP neobsahuje údaje o zdravotních rizicích (a jejich hodnocení) vykonávané práce je právně napadnutelný. 2) Od roku 2004 do současné doby (respektive do doby než případně vstoupí v platnost zákon o specifických zdravotnických službách) má zaměstnanec i zaměstnavatel možnost použít opravného prostředku proti vydanému posudkovému závěru. (§ 77 zákona 20/1966 Sb). Proces se řídil správním řádem a musel tedy respektovat jak lhůty tak i postavení účastníků. Toto nově již nebude možné. Takže to co jsme vybudovali teď důsledně popíráme, nebo lépe doktoři nesnesou, aby jim někdo foukal do polívčičky s názvem "ars medicina". Závěr - čeká nás jednoznačný krok zpět 3) Směrnice 90/270/EHS mluví nejenom o prohlídkách, ale také o nárokovosti OOPP a o možnosti poskytnutí nezbytné zdravotní péče v rámci "státního systému" tedy (rozumím-li tomu dobře) v rámci povinného zdravotního pojištění. To ovšem docela koliduje právě s návrhem zákona o specifických zdravotních službách (zde je premisa - vše hradí zaměstnavatel). Závěr - čeká nás bitva Post scriptum Protože širší veřejnosti není tato směrnice (pozn. 90/270/EHS) obecně známa, připojuji její krátký výňatek, který je předmětem této diskuse, jako doslovnou citaci Článek 9 - Ochrana očí a zraku zaměstnanců 1. Zaměstnanci mají nárok na příslušnou prohlídku očí a zraku provedenou osobou s potřebnou kvalifikací - před zahájením práce se zobrazovací jednotkou, - poté v pravidelných intervalech a - v případě zrakových potíží, které mohou být způsobeny prací se zobrazovací jednotkou. 2. Zaměstnanci mají nárok na vyšetření odborným očním lékařem, pokud výsledky prohlídky uvedené v odstavci 1 prokáží jeho nezbytnost. 3. Zaměstnancům musí být poskytnuty zvláštní zrak chránící pomůcky vhodné pro dotyčnou práci, jestliže z výsledků prohlídky uvedené v odstavci 1 nebo vyšetření uvedeného v odstavci 2 vyplývá, že je to nezbytné, a nelze-li použít běžných zrak chránících pomůcek. 4. Opatření přijatá na základě tohoto článku nesmějí za žádných okolností znamenat pro zaměstnance dodatečné finanční náklady. 5. Ochrana očí a zraku zaměstnanců může být zajišťována jako součást státního systému zdravotní péče.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail