Zaměstnavatel nechce uznat práci přesčas na služební cestě. Co s tím?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Mám nepravidelnou pracovní dobu 7,5 hod denně. Celý květen jsem strávil na zahraniční služební cestě. Cesta tam i zpět pokaždé přesáhla dvanáct hodin a byla přes noc, tedy byly započaty vždy dva dny. V Řecku jsem zůstal sedm dní v ostré karanténě, včetně víkendu. V práci jsem strávil minimálně 10 hodin denně a za celý měsíc jsem měl 4 volné dny. Jak vypočítám práci přesčas? Zaměstnavatel mi odmítá jakoukoli práci přesčas uznat.

To je dnes již trochu problém. Zákoník práce je postaven na zásadě smluvní volnosti zaměstnavatele a zaměstnance, a to platí dvojnásob při sjednávání pracovních cest. Pracovní cesta je z pohledu zákoníku práce změna pracovního poměru a obecnou zásadou pracovního poměru je, že ke změně pracovního poměru nemůže být zaměstnanec nucen. Platí tedy, že zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním a že zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.

V zájmu ochrany zaměstnance před takovými neshodami, jak popisujete v dotaze, však zákoník práce zaměstnance chrání v ustanovení § 153 zákoníku práce (ZP), když stanoví, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel a že přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance. Je tedy na škodu věci, že zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil a že vy jste ji asi ani nepožadoval. Kdyby bylo předem jasně stanoveno, co kde a kdy budete dělat, pak byste možná ani s pracovní cestou nesouhlasil. Takto je třeba vycházet z toho, že jste s pracovní cestou souhlasil a že jste asi i předem znal podmínky, za kterých bude realizována (např. karanténa apod.).

Pokud se ale týká vlastního výkonu práce, tak byste měl zaměstnavateli předložit nějaký výkaz práce s rozpisem směn (jejich začátku a konce) a na základě toho s ním projednat i odvedenou přesčasovou práci. Skutečnost, že předem nebyly sjednány podmínky pracovní cesty, se nakonec ukazuje především na průběhu cesty do Řecka a zpět. Při pracovních cestách platí jedna zásada (§ 210 ZP) - doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zákoník práce tedy řeší pouze dobu na cestě, která se kryje s dobou směny, to je překážka na straně zaměstnavatele. Pokud cesta probíhá i v dobu, která není dobou směny zaměstnance, vychází se z toho, že zaměstnanec souhlasil s tím, že pojede na pracovní cestu i v době svého volna a další náhrady neupravuje. Z těch dvou dnů cesty do Řecka a zpět vám tedy zaměstnavatel musí zohlednit ve mzdě (pokud vám ušla) pouze dobu směny.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail