Výstupy z konference „Prevence a rehabilitace poškození zdraví z práce - právní úprava a praxe“

Cílem konference bylo otevřít na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na základě přednesených informací a široce pojaté závěrečné diskuse k projednaným tématům formulovat návrhy opatření ke zvýšení prevence pracovních rizik a snížení sociálních a ekonomických důsledků poškození zdraví z práce v ČR.

Účast na konferenci, program a prezentace

Konferenci pořádal Stálý výbor pro sociálně zdravotní problematiku a národní dokumenty BOZP Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci pod záštitou Mgr. Andrey Babišové, předsedkyně Podvýboru pro sociálně zdravotní pomezí Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, a Ministerstva práce a sociálních věcí, ve spolupráci se zainteresovanými orgány státní správy, sociálními partnery a odbornými institucemi v ČR.

Konference se vedle členů podvýboru a Rady vlády pro BOZP zúčastnili vedoucí představitelé předních zainteresovaných institucí - ministerstev, Státního úřadu inspekce práce, Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, předsedové odborových centrál ČMKOS a Asociace samostatných odborů ČR, zástupci dalších organizací a odborníci z praxe (celkem 102 osob).

V přílohách pod článkem jsou k dispozici prezentace z konference, audio záznam z celého jednání je zde: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4306&ido=1313&td=19&cu=9. O konferenci jsme informovali také v tomto článku.

Tematické okruhy jednání konference

Program konference byl rozdělen do dvou tematických celků  – prevence a rehabilitace poškození zdraví z práce, důležitou součástí byla pak diskusní část s příspěvky z praxe. Jednání konference jednoznačně ukázalo, že pokud má celý systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR směřovat ke snižování zdravotních, sociálních a ekonomických důsledků poškození zdraví z práce, musí být jednotlivé oblasti vzájemně úzce propojeny s uplatňováním odpovídajících nástrojů: kompletní legislativy, motivace k prevenci, k podpoře vzdělávání, výzkumu, poradenství, osvětě.

Důležitou roli v naplňování preventivních opatření hrají orgány inspekce práce, hygienické služby, pracovnělékařské služby, kontroly odborových orgánů a podpora jejich činnosti, ale i související uplatňování sankčních prostředků k nápravě závažných nedostatků. Významnou oblastí snižování dopadů zdravotního poškození z práce je včasná, ucelená a koordinovaná rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání k jejich zpětnému začlenění do pracovního procesu, včetně souvisejícího, sociálně citlivého způsobu odškodnění.

Jak z prezentovaných výsledků z oblasti pracovních úrazů a nemocí z povolání (viz tabulky v jednotlivých prezentacích), tak z následné diskuse, vyplynula zásadní potřeba podpory celé oblasti BOZP, zejména tam, kde to přímo vyžadují nepříznivé výsledky a kde se potřebná opatření dlouhodobě nedaří legislativně zakotvit a prakticky řešit, včetně podpory financování podpory prevence a rehabilitace z prostředků vybraného povinného pojištění.

Hlavní nedostatky v oblasti prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání

• V roce 2018 byl zaznamenán výrazný nárůst smrtelných pracovních úrazů z 98 na 123, každý třetí den zemře v práci člověk.
• Orgány inspekce práce zjišťují nejvíce nedostatků u zaměstnávání cizích státních příslušníků (včetně absence školení v mateřském jazyce) a v agenturním zaměstnávání, dále v přesčasové práci a dodržování pracovních podmínek. V oblasti inspekce práce je nutná podpora s ohledem na potřeby praxe.
• V oblasti nemocí z povolání se již 5 let nedaří aktualizovat seznam nemocí z povolání o těžké poškození bederní páteře způsobené namáhavou těžkou fyzickou prací – podklady jsou připraveny k předání do vlády, přetrvává nesouhlas zaměstnavatelů. Dále se objevují nové choroby jako stres, syndrom vyhoření, vliv nanočástic apod.
• Ze strany odborných lékařských společností a odborových orgánů je celkově vznášena kritika na podceňování vstupních lékařských prohlídek ze strany zaměstnavatelů.  
• Současně je poukazováno na odbornou kvalitu prováděných prohlídek – nedostatek pracovních lékařů - jen 135 v celé ČR.
• Do ČR přicházejí ze zahraničí zaměstnanci – jsou zařazeni na práci a následně je u nich po třech měsících zjištěna TBC!
• V uvedené oblasti je nutná podpora a stabilizace hygienické služby.

Hlavní nedostatky v oblasti rehabilitace poškození zdraví z práce

• Pojmem rehabilitace poškození zdraví z práce je nutné vnímat jako komplexní systém podpory a péče o postižené osoby – léčebné, sociální (včetně odškodnění dle ZP a pracovní, včetně rekvalifikace pro nové pracovní zařazení a úpravu pracovního místa a podmínek práce.
• Jednotlivé složky rehabilitace musí být plynule propojeny, být cíleny na podmínky konkrétní osoby a zahájeny neodkladně – včas a koordinovaně.
• Připravovaný návrh právní úpravy koordinace rehabilitace osob se zdravotním postižením se tedy vztahuje přímo i na osoby po pracovním úrazu a nemoci z povolání, byť nemusí z hlediska charakteru svého zdravotního poškození projít všemi fázemi rehabilitačního procesu.
• Zde by měla být výrazná podpora ze systému povinného pojištění pro pracovní úrazy, jako je tomu u pojišťoven v zahraničí.

Hlavní nedostatky v právní úpravě pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání

• Práva a povinnosti jednotlivých subjektů, včetně výše sankcí zaměstnavatelů za neplnění povinností v oblasti předmětného pojištění, jsou „dočasně“ (26 let) řešeny podzákonnou právní normou – vyhláškou č. 125/1993 Sb., na níž je uveden odkaz v přechodných ustanoveních § 365 zákoníku práce.
• O úmorném, dlouholetém a bezvýsledném procesu přípravy návrhu nové právní úpravy vypovídá přednáška přednesená na konferenci zástupcem MPSV (viz předmětná prezentace).
• Pohled na odpovídající právní úpravu je třeba vnímat jak ze stránky obsahové, tak organizační.
• Stávající povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů pro pracovní úrazy a nemoci z povolání je organizačně (dočasně) v působnosti dvou komerčních pojišťoven, které provádějí pouze výběr pojistného, výplatu pojistného plnění a po odečtu správní režie vracejí zbytek vybraných prostředků do státního rozpočtu – bez účelu určení.
• Jen za rok 2018 bylo na pojistném v ČR vybráno 8,3 miliardy Kč, z toho na odškodnění bylo vyplaceno 4,8 miliardy Kč, správní režie pojišťoven činila 333 milionů Kč, do státního rozpočtu se vrací 3,2 miliardy Kč.

Závěr – výstup z jednání konference

Základní shoda účastníků konference

1. Zajistit financování prevence a rehabilitace poškození zdraví z práce z prostředků vybraného pojistného pracovních úrazů a nemocí z povolání.
2. V zájmu zvýšení prevence zaměřit podporu zejména na oblast poradenství, vzdělávání, výzkumu, pracovnělékařských služeb, inspekce práce, hygienické služby, odborové kontroly, osvěty a propagace – cíleně od národní úrovně až na pracovní místo.  
3. V oblasti rehabilitace zajistit cílenou podporu osobám s poškozením zdraví z práce při návratu do pracovního života a společnosti, ve vazbě na ucelený systém koordinované rehabilitace.
4. K naplnění bodu 1, 2 a 3 připravit a přijmout nezbytnou související právní úpravu.

K rozhodnutí o dalším postupu v oblasti související legislativy

1. Vyřešit dočasnou právní úpravu pojištění pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání z hlediska práv a povinností zainteresovaných subjektů v souladu s ústavním pořádkem ČR.
2. Stanovit systém financování prevence a rehabilitace poškození zdraví z práce ve vazbě na priority a cíle Národní politiky BOZP v ČR.
3. K naplnění výše navrhovaných opatření projednat uvedenou problematiku ve Výboru pro sociální politiku PS PČR, v příslušných rezortech a v odborných kruzích v oblasti BOZP, včetně Rady vlády pro BOZP, a stanovit další postup.