Tepelná poškození organizmu

Přehřátí

Při působení vysoké teploty za vysoké vzdušné vlhkosti, případně i tělesné námaze, se organizmus nemůže plně ochlazovat pocením, selhává přirozená termoregulace a dochází k úpalu.

Působení vysoké teploty, případně tepelného záření, zvláště na nechráněnou kůži, může vyvolat úžeh, který bývá často spojen i s popáleninami kůže.

Příznaky jsou vysoká tělesná teplota, bolesti hlavy, nevolnost, často i zvracení a v těžkých případech až křeče, poruchy vědomí až bezvědomí a rozvoj šoku.

První pomoc:

• zamezit dalšímu působení vysoké teploty, odnést do stínu, do chladu,
• podávat studené (ne ledové ) nápoje, nejlépe minerální vody,
• přikládat studené obklady, zabalit do mokré osušky nebo prostěradla, případně osprchovat vlažnou vodou, avšak nedopustit podchlazení!

Podchlazení

K podchlazení dochází při dlouhodobé pobytu ve velmi chladném prostředí, ve studené vodě (trosečníci) nebo v mrazu. K podchlazení přispívá i vlhké větrné počasí, nedostatečné oblečení, vyčerpání a také vliv alkoholu. Postižený je bledý, má třesavku, zpomaluje se mu tep a dýchání, postupně se stává apatický a ospalý, má snahu spát.

První pomoc:

• v terénu umístnit alespoň do závětří, přidat oděv nebo izolační folii, zahřívat vlastním tělem, nemasírovat (zvlášť ne sněhem ),
• přesunout do tepla, převléknout do suchého oděvu, balit do vyhřátých přikrývek, případně poskytnout celkovou teplou koupel,
• podávat teplé oslazené nápoje, žádný alkohol!
• v závažnějším případě, zvláště pokud se projevily poruchy vědomí, vždy zajistíme odborné ošetření.

Popáleniny a opatření

K nejtěžším a nejbolestivějším úrazům patří popáleniny a opaření, které vyžadují složitou a dlouhodobou péči a v případě rozsáhlejšího zasažení bývají často smrtelné. Popálené plochy těla jsou ohroženy infekcí, ztráta tělesných tekutin vede k šoku a v těžkých případech jsou tkáně zničeny nebo těžce zjizveny. Vznikají působením plamene, sálavého tepla, horkých předmětů, horkých par a tekutin nebo radiace na povrch těla, případně i třením pokožky (například při sklouznutí holé ruky po laně).

Rozhodující je rozsah a hloubka postižení tkáně, místo popálení a věk a tělesná zdatnost postiženého. U popálenin 1. stupně je povrch kůže zarudlý, postižená oblast je velmi bolestivá, u popálenin 2. stupně vznikají puchýře vyplněné plazmou a u 3. stupně je silně zničená (zuhelnatělá) pokožka, podkoží i nervová zakončení, proto nebolí. Rozsah 10 až 15% u dospělého a 10 % u dětí je kritický a vyžaduje odbornou lékařskou pomoc.

První pomoc:

• zabránit dalšímu působení tepla, odsunout postiženého z jeho dosahu, uhasit hořící oděv, postiženého položit nebo povalit, aby ve stoje nenadechl horké plyny,
• sejmout šperky, prstýnky apod., následný otok by to mohl znemožnit,
• co nejdříve chladit, nejlépe tekoucí vodou po dobu až 30 minut,
• sterilně přikrýt popáleniny II a III. stupně, zachovat celkově maximální sterilitu.
• znehybnit ošetřené části těla,
• provést protišoková opatření (poloha vleže se zvednutými končetinami) nepodávat jídlo ani nápoje!

Omrzliny

Při vystavení organizmu nízkým teplotám dochází ke stažení cév a sníženému prokrvování tkání v nechráněných okrajových částech těla, které pak vede k omrzlinám. Omrznutí může dále vést až k odumření tkání.

Omrzliny I. stupně se jeví jako bledá až nafialovělá tkáň, při oteplení palčivě bolí. U omrzlin II. stupně je tkáň bílá necitlivá a mohou se tvořit puchýře, u omrzlin III .stupně je postižená tkáň tvrdá, nebolestivá, tvoří se jakoby vosková ložiska.

První pomoc:

• improvizovaně místně zahřívat postižené části těla (například vložením do podpaždí zachránce apod.), rukama jemně masírovat okolí omrzliny ( ne sněhem nebo jiným materiálem ),
• celkově zahřívat (podávat teplé nápoje, balit do přikrývek) a zahřívat také místně (přikládat horké obklady),
• zajistit sterilní krytí a znehybnění postižených částí u omrzlin II a III stupně,
• přemístit co nejrychleji k odborné lékařské pomoci.

ZDROJ:
Tepelná poškození organizmu. 112, č. 2, 2006.