Stres způsobený pracovním úrazem jiné osoby. Může být posuzován jako pracovní úraz?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Dotaz se týká mého kamaráda. Ve firmě, kde pracuje, se stal pracovní úraz (PÚ), přičemž on sám přímým svědkem PÚ nebyl. Jednalo se o úraz elektrickým obloukem, kdy byl pracovník popálen na 80 % těla. Pracovník, jemuž se PÚ přihodil, při hospitalizaci v následujících dnech na následky PÚ zemřel. Kamarád, jakožto nadřízený úrazem postiženého pracovníka, přijel na místo mimořádné události spolu s přivolanou záchrannou službou. Následovalo prošetření PÚ, ohledání místa, výpověď svědků, a to za účasti inspekce práce, policie, zástupců zaměstnavatele i odborů. Kamarád si následující týdny vzal dovolenou, jelikož byl z celé věci špatný, a často se mu vybavoval obraz úrazem postiženého pracovníka. Bohužel se těchto obrazů, které se mu často vybavovaly, nezbavil. Rozhodl se navštívit lékaře pracovnělékařské péče, který mu dal doporučení k návštěvě odborníka. Kamarád odborníka navštívil a posléze vznikla pracovní neschopnost. Rád bych se zeptal, zda má možnost alespoň nějaké náhrady za pracovní neschopnost od zaměstnavatele.

Zásadní věcí pro posouzení, zda jde, či nejde ve Vámi popisovaném případě o pracovní úraz, resp. o poškození zdraví, za které odpovídá zaměstnavatel, je otázka přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 2507/2000 uvádí „Při řešení otázky, zda úraz, který utrpěl zaměstnanec je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, soud posuzuje tuto souvislost z hlediska místního, časového a věcného, tedy zda taková souvislost je dána vzhledem ke vztahu činnosti, při níž došlo k úrazu, k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z jeho pracovního poměru.“

Na první pohled by se zdálo, že o poškození zdraví v souvislosti s výkonem práce jde, nicméně mám obavu z toho, že by dotyčný neprokázal onu časovou souvislost a že tudíž nemůžeme tvrdit, že jde o poškození zdraví v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Z dotazu vyplývá, že dotyčný navštívil lékaře až několik týdnů po události. Kdyby například hned na začátku dovolené navštívil lékaře (a třeba i bez pracovní neschopnosti), pak by asi nebylo pochyb o tom, že potíže navazují na onu událost. S odstupem několika týdnů dovolené (i když uvádíte, že dovolená byla z důvodu onoho stresu) by se neprokázalo, že dotyčný nezažil, například na dovolené, nějakou jinou stresovou situaci. Dnes již je běžné, že při větších haváriích je poskytována okamžitá pomoc psychologa, často ji zařizuje Policie ČR. V každém případě však každé poškození zdraví odškodňuje zaměstnavatel (zaměstnavatel odpovídá), doporučuji proto jednat se zaměstnavatelem, který si sám může rozhodnout, jak dotyčnému vynahradí onen vytrpěný stres.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail