Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy

Dlouhodobě jsou k dispozici ve všech členských zemích Evropské unie údaje o pracovních úrazech a poškození zdraví, které vycházejí jednak ze systémů hlášení, jednak z průzkumů mezi zaměstnanci. Ovšem jen málo informací existuje o tom, jakým způsobem jsou v praxi řízena zdravotní a bezpečnostní rizika. Tuto mezeru pomáhá zaplnit průzkum ESENER 2, který mezi téměř 50 000 evropskými podniky provedla agentura EU OSHA. Průzkum se tentokrát zaměřoval nejen na účast pracovníků na řízení rizik, ale také na psychosociální rizika jako jsou stres, šikana a obtěžování, tedy na faktory, o nichž se sice často hovoří, ale v mnoha podnicích jsou jako bezpečnostní rizika stále přehlíženy.

Češi se cítí v práci nedoceněni

Psychosociální rizika na pracovišti vyplývají z charakteru a organizace práce, mezilidských vztahů na pracovišti a z vyvážení pracovního a rodinného života. Mohou být zdrojem pracovního stresu stejně jako jiné faktory pracovní zátěže. „Pokud se na pracovišti zvyšuje celková nespokojenost mezi zaměstnanci, objevuje se absentismus či prezentismus, pracovníci podávají horší pracovní výkon, pak důvodem mohou být právě psychosociální rizika. Jejich dopad lze pozorovat i na pracovní úrazovosti, krátkodobé nemocnosti či v negativním sociálním chování na pracovišti, mezi které řadíme šikanu, mobbing (šikana ze strany kolegů), bossing (šikana ze strany nadřízeného), násilí či zneužívání. U jednotlivců se v důsledku těchto jevů mohou projevit poruchy duševního i fyzického zdraví, jako jsou únava, úzkosti, depresivní příznaky, bolesti hlavy, bušení srdce, zvýšený krevní tlak, poruchy spánku či příznaky syndromu vyhoření,“ říká MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu.

Závažnost psychosociálních rizik je podložena posledními zjištěními agentury EU OSHA, která na základě průzkumu veřejného mínění uvádí, že více než polovina všech zaměstnanců považuje stres při práci na svém pracovišti za obvyklý. Míra výskytu šikany či násilí na pracovišti se dle různých průzkumů různí – od 12 % (SLIC 2012) přes 21 % (průzkum STEM/MARK 2013) až po 32 % výskyt šikany ze strany nadřízeného (bossing) zjištěný v rámci projektu „Stres, deprese a životní styl v České republice“, který v roce 2014 proběhl na 1. lékařské fakultě UK.

„Stejná studie uvádí až 31 % výskytu depresivních příznaků, přičemž standardní zdravotní data pro Českou republiku se pohybují kolem 4 %. Komplexní analýzu psychosociálních rizik na pracovišti lze hodnotit dotazníkovou metodou, zpracovanou Státním zdravotním ústavem - Centrem hygieny práce a pracovního lékařství. Data získaná z dotazníků více než 3000 zaměstnanců ukazují na dobré kolegiální vztahy na pracovištích (spokojeno je 90 – 100 % dotázaných), podstatně hůře vnímají zaměstnanci ohodnocení své práce - spokojeno je jen 39 - 68 % zaměstnanců napříč profesemi. Dostatek času pro rodinu a osobní zájmy má zhruba 60 - 70 % zaměstnanců,“ cituje prameny MUDr. Vladimíra Lipšová.

Celkově lze říci, že úroveň psychosociálních rizik závisí na druhu práce a profese jen zčásti, například pocity ohrožení násilím u profesí jednajících s náročným externím klientem (pacientem, nebo problémovým klientem či žákem), práce pod časovým tlakem apod., ovšem klíčová zjištění potvrzují závislost výskytu těchto jevů na daném pracovišti a pracovním kolektivu. Důležitým faktorem z hlediska prevence je zejména přístup vedoucích pracovníků a jejich kvalitní péče o zaměstnance.

Poprvé průzkum i v mikropodnicích

První ročník průzkumu ESENER 2 se uskutečnil v roce 2009.  V současnosti jsou k dispozici výsledky v pořadí druhého dotazovacího cyklu. Práce v terénu pro nový ročník průzkumu probíhaly v druhé polovině roku 2014 a zahrnovaly podniky veřejného i soukromého sektoru nejen v 28 zemích EU, ale také v zemích Evropského sdružení volného obchodu (na Islandu, v Norsku a Švýcarsku) a v kandidátských zemích (v Albánii, Černé Hoře, Bývalé jugoslávské republice Makedonii, Srbsku a Turecku). Respondenti odpovídali na dotazy ohledně hlavních rizikových faktorů ve svých firmách, vysvětlovali, jak a proč je řídí, a popisovali překážky v oblasti prevence. Hlavním cílem je mapovat aktuální stav zajišťování BOZP a po vyhodnocení výsledků průzkumu a poskytnutí informací o něm tak pomoci zaměstnavatelům zabývat se efektivněji problematikou BOZP a tím přispět k vyšší míře ochrany zdraví a spokojenosti zaměstnanců. Poprvé byla do průzkumu zahrnuta odvětví zemědělství a rybářství a rovněž mikropodniky s 5–10 zaměstnanci. Mnoho malých a středních podniků pokládá problematiku řízení BOZP za náročnou, zaměstnanci v podnicích této velikosti jsou vystavováni vyšším rizikům, než ve velkých firmách. Ve skutečnosti se více než 80% všech pracovních úrazů v EU stane v malých nebo středně velkých podnicích – čím menší firma, tím větší riziko.

Poznámka: Rozsáhlý průzkum ESENER 2 je spolehlivým zdrojem vzájemně srovnatelných informací. Velmi podrobné údaje z jednotlivých monitorovaných zemí lze získat prostřednictvím on-line přehledu, kde jsou k dispozici i srovnávací grafy.

Evropská agentura pro bezpečnosti a ochranu zdraví při práci (https://osha.europa.eu/cs) byla založena v roce 1994. Tato agentura koordinuje výzkumné i osvětové činnosti v této oblasti prostřednictvím sítě spolupracujících národních informačních center BOZP, v České republice služby tohoto centra, tzv. Focal Pointu (viz www.ceskyfocalpoint.cz), zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.