Spolehlivost lidského činitele krizových manažerů krajských úřadů

Bezpečnost

Bezpečnost je záležitostí všech úřadů, všech organizací i jednotlivých občanů a informovanost je základním předpokladem pro jejich rozhodování. Člověk způsobuje řadu nežádoucích událostí, které se odehrávají ve světě kolem nás, ať úmyslně či neúmyslně. Je otázkou, zda běžné porušování bezpečnostních předpisů je úmyslné či neúmyslné. Nikdy se nedosáhne absolutního vyloučení chyb, protože podmínky v lidském systému, který zahrnuje také systémy vytvořené člověkem jsou značně rozmanité a proměnné. Zpravidla se jedná o jeho bezprostřední selhání, případně v důsledku působení skrytých faktorů, jež jsou výsledkem jednání lidí.

Současný stav problematiky

Za současného stavu se zaměstnanci, kteří provádějí výkon správní činnosti při zajištění ochrany obyvatel v krizovém řízení, řídí zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro starosty obcí jsou organizována další školení pro doplnění znalostí z této oblasti. Jestliže bereme v úvahu stav, že volby do samosprávních celků jsou organizovány každé čtyři roky, osoby rozhodující v krizových štábech obcí na tuto práci nejsou dostatečně odborně připraveni. Zvláště nevhodným se mi jeví výběr a příprava kolektivů krizového řízení ve státní správě,
kde dochází k časté fluktuaci zaměstnanců, částečně také způsobenou výsledky voleb do samosprávy. Dále přispívá k častému pohybu zaměstnanců současná globalizace světa a na činnost krizových štábů může mít vliv i různý kulturní postoj zaměstnance a to, že doposud nenabyl účinnost zákon č.218/2002 Sb. o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech (Služební zákon), který by pomohl stabilizovat zaměstnance na těchto postech.

Z mých osobních zkušeností člena krizového štábu Stálého operačního centra Armády České republiky je krizové řízení realizováno podle stupně aktivity a vlastní řízení jednotek je prováděno vícestupňově, v rámci stávající organizační struktury. Vlastní odezva na krizovou situaci řízenou v reálném čase je prováděna pomocí operačních středisek. Celková délka procesu zůstává na operačním důstojníkovi ve směně. Z tohoto důvodu se mi jeví i v AČR jako nedostatečné kritérium provádět výběr pro osoby zařazené zvláště pro tyto funkce pouze psychotestem prováděným před přijetím do služebního poměru. Zaměstnanci pracující v krizovém řízení se mohou vzdělávat ve specializovaných školících střediscích, kde získávají zvláštní odbornou způsobilost.

Teoretické základy hodnocení lidského činitele

Základní teoretické způsoby, které lze při tomto výběru aplikovat jsou:

1. Bourdonův škrtací test
2. Zácvik s pěstováním návyků
3. Pozorování návyků chování
4. Sociální vazby
5. Assessment Centrum
6. Metoda (HRA) Analýza spolehlivosti lidského činitele
7. Metoda (HFACS) Analýza lidského faktoru a klasifikační systém

Matematické vyjádření rizika

Můžeme teda vůbec matematicky vyjádřit riziko? Jako příklad možného způsobu řešení se nám nabízí armádní možnost hodnocení rizika, jež je spojené s nejistotou, která vzniká tak, když člověk vnímá svou neschopnost znát výsledek s jistotou (jistota je stav, který nevyvolává jakékoliv pochybnosti). Matematicky lze riziko vyjádřit rovnicí

(Risk) R = Prob (NV) ∙ Loss (NV)

R - riziko,
Prob (NV) - pravděpodobnost nepříznivého výsledku,
Loss (NV) - vzniklá ztráta zapříčiněná nepříznivým výsledkem.

Pravděpodobnost se pohybuje v intervalu od nuly do jedné [0;1], ztráta se normalizuje v intervalu [0;1], kde 0 značí, že ke ztrátě nedošlo, 1 značí maximální ztrátu. V těchto  mezích se určuje i riziko. Výsledkem etapy řízení rizika je rozhodnutí, tedy volba jedné z variant. K negativnímu jevu však vůbec nemusí dojít. Rozhodování je subjektivní záležitostí, k jehož objektivizaci lze přispět různými metodami: například všestrannou analýzou, expertním hodnocením, kvalitou informací a podkladu atp. Obvykle se uvádí hodnota pravděpodobnosti úspěchu při rozhodování v podmínkách rizik 0,6, což znamená přijatelné riziko neúspěchu 0,4. Uvedené hodnoty platí v případě, kdy jsou doprovázeny nízkými postihy. Existuje ale skupina managerů schopných přistoupit na tyto hodnoty i při vysokých postizích. Získají se křivky dvou extrémů, mezi nimiž probíhají osobní křivky běžných managerů, kteří jsou ochotni hazardovat, když jde o málo, ale stávají se opatrnými (vyžadují pravděpodobnost úspěchu značně vyšší než 0,6), jsou-li ztráty a postihy vysoké. Z obr. 1 rovněž vyplývá, že bude-li se normovat postih v intervalu od nuly do jedné [0;1], samotné riziko se bude rovněž pohybovat v intervalu hodnot od nuly do jedné [0;1].

Obr. č. 1 Graf rozhodování v managementu rizika

Při 100% naději na úspěch a nulovém postihu je riziko nulové (hodnota 0). Při nulové naději na úspěch a vysokém postihu je riziko jisté (hodnota 1). Je-li riziko přijatelné a nikoli bezvýznamné a potenciál zisku značný, následuje vypracování plánu preventivních opatření za účelem jeho redukce. Pro zbylá rizika, která nelze efektivně snížit, se zpracovávají havarijní plány. Efektivnost snížení rizika se vyjadřuje rovnicí (2).

ESR - efektivnost snížení rizika,
R^_původní - riziko původní,
R_snížené - riziko snížené.

Získané informace ukazují, zda je činnost pod kontrolu, či není. Dále poukazují, které  faktory procesu jsou z hlediska spolehlivosti lidského činitele problematické (např. návrh procesu, návrh pracoviště, kompetentnost pracovníků, dokumentované postupy atd.) a co se dá udělat pro zlepšování spolehlivosti lidského činitele v rámci této činnosti. Expertní hodnocení předpokládá skupinu expertů, která dokáže odhadnout pravděpodobnost chyby na základě informací o charakteru a okolnostech činnosti. Žádné kvantitativní techniky nejsou stoprocentně přesné, jsou to vždy pouze odhady, ale některé zdá se dávají poměrně dobré výsledky.

Literatura

Šebesta, M.: Management rizik. S-2183, VA Brno 2003, 63p.
Komárek, J.: Vojenský management II. S-1746/2, VA Brno 2001, 72p.
Letecko-lékarský výcvik podle standardu NATO STANAG 3114 „Aero-medical training of
flight personnel“. Praha 2001, 4.sv. WIEGMAN, DA. – SHAPPELL, SA. Human error
analysis of commercial aviation accidents: application of the Human Factors Analysis and
Classification System (HFACS). Aviat. Space Environ. Med., 2001, vol. 72, p. 1006–1016.