Ruční manipulace a prevence bolestí zad

Úvod

Ruční manipulace, zejména zvedání břemen je jednou z nejčastějších příčin úrazu a poškození páteře. Z hlediska ovlivnění pohybového aparátu dochází především k poškození bederního úseku páteře, z dalších zdravotních důsledků jsou to pak degenerativní změny nosných kloubů, přetížení , až ruptury svalů apod.

V prevenci bolestí zad lze uplatnit jednak ergonomické zásady (bezpečné techniky manipulace, doporučované limity hmotnosti břemen apod.) a dále i rehabilitační aspekty (kompenzační pohybový režim, bederní pásy a pod).

Poškození páteře v důsledku ruční manipulace břemen je stále aktuální. Dokonce se odhaduje, že až 50% poškození páteře v průmyslu je způsobeno manipulací s břemeny, a to nejčastěji zvedáním břemen. Jedná se především o profese, kde manipulace břemen je prováděna podstatnou část pracovní doby jako např. závozníci, pracovníci stěhovacích čet, skladoví dělníci apod. Problematika manipulace břemen patří mezi jedny z nejčastějších studovaných
oblastí v ergonomii a příbuzných oborech.

Vliv manipulace na pohybový systém

Poškození páteře

Nepříznivé důsledky manipulace se projevují zejména v oblasti bederní páteře. Manipulace břemen urychluje degenerativní změny bederní páteře, nejčastěji vznikají v důsledku opakovaných mikrotraumat, způsobených mechanickým drážděním. Degenerativní změny meziobratlové ploténky postihují nejčastěji segment L5/S1. Je to v důsledku přenášení všech sil a tlaků při ohýbání, úklonech, rotacích a zvedání právě do této oblasti. U pracovních
činností spojených s přenášením břemen na ramenech mohou být též degenerativní změny v oblasti krční a hrudní páteře.

Poškození svalů

K přetížení, či rupturám svalů a šlach dochází nejčastěji v důsledku náhlých a prudkých pohybů. Mohou postihnout např. vzpřimovače trupu, trojhlavý sval pažní, Achillovu šlachu, sval lýtkový apod. Svalový aparát má významnou roli při manipulaci břemen, jelikož zejména oslabení zádového či břišního svalstva může být rizikovým faktorem pro bolesti zad,  předvvším bederní páteře. Nelze opominout i poškození vazů (ligament), např. při pomalém zvedání břemene z předklonu.

Poškození periferních kloubů

Nejčastěji bývají poškozeny klouby kolenní (ruptury menisků, artrózy). Degenerativní změny se mohou vyskytnout i v dalších zatěžovaných kloubech, např. kyčelních, méně často ramenních.

Prevence bolestí zad při manipulaci s břemeny

Ergonomické aspekty

Správné a bezpečné techniky manipulace břemen

Znalost správných a bezpečných technik manipulace je jedním ze základních předpokladů ochrany hybného systému. Existuje řada doporučovaných technik zvedání břemen, podrobněji jsou uvedeny v naší publikaci (Gilbertová,S., Matoušek.O. ,2002). Obecně je častěji  doporučováno, a to zejména u osob s bolestmi zad v důsledku poškození meziobratlových
plotének, zvedání z podřepu s rovnými zády. Dále uvádíme některá základní pravidla při manipulaci:

• pravidlo vertikální roviny – těžnice těla a těžnice břemene mají být co nejblíže u sebe, optimální vzdálenost je do 25cm před trupem
• pravidlo horizontální roviny – přenášená břemena by měla být ve stejných výškových úrovních ( platí zejména při přenášení břemen na krátké vzdálenosti)
• zatěžující je zvedání pod úrovní kolen a nad úrovní ramen, optimální výška úchopu je přibližně 60 –70cm nad úrovní podlahy

Další ergonomická doporučení se týkají např. požadavků na bezpečný úchop, vhodné umístění břemene, vyloučení rotací apod.

Doporučované limity hmotnosti břemen

Dle nařízení vlády č.178/2001 Sb., se doporučuje maximální hmotnost břemen pro muže 50kg ve směně při občasném zvedání a přenášení břemen a při práci přerušované a nepřesahující 30min. za směnu. Pro časté zvedání a přenášení břemen platí limit 30kg. Maximální hmotnost za směnu (kumulativní četnost) je 10 000 kg. Pro ženy platí maximální hmotnost 15kg
a maximální hmotnost za směnu 4000 –6500kg ( podrobnosti v citovaném nařízení vlády)

Rehabilitační aspekty manipulace břemen

Kompenzační pohybový režim

Patří sem výcvik svalového korzetu s důrazem na posílení svalů zádových, břišních, hýžďových, stabilizátorů lopatek a svalů dolních končetin , zejména čtyřhlavého svalu stehenního. Dále zařazujeme cviky se zaměřením na protažení páteře a zkrácených svalových skupin např. svalů zádových, prsních, lýtkových, ohýbačů kolen a ruky apod.

Vhodným sportem odlehčujícím páteř a nosné klouby je např. plavání. Kompenzační pohybový režim je vhodné doplnit o cviky dechové, nácvik správných pohybových stereotypů (např. předklonu) a o cviky ke zlepšení stavu srdečně-cévního systému.

Bederní pásy

Bederní pásy lze doporučit především jedincům s bolestmi zad (stabilizují pánev a bederní páteř, snižují zátěž meziobratlových plotének, navozují též příznivý psychologický pocit jistoty a bezpečí). Nedoporučuje se však jejich dlouhodobé používání (oslabení břišního svalstva) a nejsou vhodné u osob se závažnějším kardiovaskulárním onemocněním (zvýšení nitrobřišního a nitrohrudního tlaku a tím zvýšení krevního tlaku ).

Hodnocení zdravotní způsobilosti

Zdravotní způsobilost jedince při práci spojené s manipulací břemen by měla být posuzována již při vstupní prohlídce. Pozornost by měla být věnována již samotným anamnestickým datům pokud se týká opakované pracovní neschopnosti, návštěv lékaře pro bolesti zad a úrazů. Závažnost strukturálních či posturálních změn by měl posoudit odborný lékař.

Literatura:

[1] Baumruk, J., Matoušek,O.: Limity přípustné hmotnosti ručně zvedaných a přenášených břemen. Prac.Lékařství, 1997,4, s. 182 –192 75
[2] Gilbertová, S., Matoušek, O.: Ergonomie – optimalizace lidské činnosti. Praha, Grada Publishing, 2002, 239s.
[3] Jacobs, K., et al.: Ergonomics for therapists. London, Butterworth – Heineman, 1995, 252s.