Rizika nepatrného - rizika související s nanomateriály

S nanotechnologiemi se setkáváme v každodenním životě v mnoha produktech a při mnoha použitích. Ačkoli u některých vyrobených nanomateriálů byla prokázána nebezpečnost pro zdraví a životní prostředí ¹, používají se tyto materiály v potravinách, kosmetice, textilu, barvivech, sportovním zboží, elektronice, čisticích prostředcích a mnoha produktech pro zdraví a dobrou tělesnou kondici. A tyto materiály jsou přítomny i na mnoha pracovištích. V současné době je na seznamu přes 1 000 spotřebních výrobků, které vyrábí více než 500 společností ze 30 zemí. Nanotechnologiemi se v EU přímo zabývá 300 000 až 400 000 pracovních míst a s vyrobenými nanomateriály se pracuje na mnohem větším počtu pracovišť v rámci dodavatelského řetězce, přičemž 75 % z nich tvoří malé a střední podniky.

Ve svém přehledu aktuálního výzkumu na toto téma agentura EU-OSHA zjistila, že informování o potenciálních rizicích, jež tyto materiály představují, je stále na nízké úrovni a většina Evropanů (54 %) ani neví, co to nanotechnologie jsou. Dokonce i na pracovištích, kde se vyrobené nanomateriály vyskytují, je úroveň povědomí nízká. Například 75 % pracovníků a zaměstnavatelů ve stavebnictví neví o tom, že s nimi pracují.

Existuje několik iniciativ, jejichž cílem je informovat o rizicích vyrobených nanomateriálů a o způsobech jejich řízení (ačkoli ne vždy se zaměřují na pracoviště), například prováděných velkými výrobci, některými odborovými svazy, v rámci vnitrostátních dialogů v některých členských státech a na celoevropské úrovni pak prostřednictvím strategického plánu pro komunikaci vyhotoveného Evropskou komisí.

Je však stále zapotřebí mnohem většího úsilí (a to nejlépe společného úsilí tvůrců politik, sociálních partnerů, vnitrostátních orgánů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, orgánů pro ochranu veřejného zdraví, odvětvových sdružení apod.), protože nedostatečné informování o rizicích může vést k nejistotě a bezdůvodnému strachu nebo podceňování rizik s následnou nedostatečnou prevencí a řízením rizik. Strategie pro sdílení informací o rizicích musí zaměstnavatelům pomáhat činit informovaná rozhodnutí o jejich pracovištích a zavádět vhodná preventivní opatření a jednotlivým pracovníkům musí dávat možnost osobně kontrolovat svou vlastní situaci v zájmu své náležité ochrany.

Agentura EU-OSHA vytvořila on-line databázi příkladů podnikové správné praxe týkající se správného nakládání s vyrobenými nanomateriály na pracovišti, která zahrnuje osm členských států a celou škálu odvětví, například textilní průmysl, stavebnictví a lékařské přístroje. Součástí budoucí práce na tomto tématu je internetová prezentace a krátký a praktický informační materiál o nástrojích pro řízení rizik pro nanomateriály a pro řízení rizik nanomateriálů při údržbě, ve stavebnictví a ve zdravotnictví.

¹ Nanotechnologie zahrnují manipulaci s materiály nepatrných rozměrů (v řádu nanometrů, což znamená až 10 000krát menšími, než je průměr lidského vlasu). „Nanomateriálem“ se rozumí přírodní materiál, materiál vzniklý jako vedlejší produkt nebo materiál vyrobený obsahující částice v nesloučeném stavu nebo jako agregát či aglomerát, ve kterém je u 50 % nebo více částic ve velikostním rozdělení jeden nebo více vnějších rozměrů v rozmezí velikosti 1 nm – 100 nm (doporučení Komise ze dne 18. října 2011 o definici nanomateriálu (2011/696/EU)).

Příklady správné praxe v souvislosti s nanomateriály