Řízení stresu v praxi

Zdroj: 
Informace o stresu a o tom, jak mu čelit, využitelné v pracovním i osobním životě, mohli získat účastníci semináře „Řízení stresu v praxi“, který se konal 29. září 2014 v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) v Brně. Kromě stresu byly na programu i novinky v BOZP.

Akci pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. a dalšími partnery v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2014 - 2015 s názvem „Zdravé pracoviště zvládne i stres“.  

Hosty představil RNDr. Stanislav Malý, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., a zároveň pozval účastníky na veletrh do společného stánku Evropské agentury EU-OSHA, Ministerstva práce a sociálních věcí, a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, kde se mimo jiné mohli poradit s odborníkem v oblasti BOZP.

Úvodní slovo pronesl Ing. Jan Marek, náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro zaměstnanost. Zdůraznil, že stres je v Evropě druhý nejčastěji uváděný problém v souvislosti s prací. Spolu s dalšími psychosociálními riziky je příčinou více než poloviny všech zameškaných pracovních dnů. Psychosociální rizika se vyskytují na každém pracovišti, ale lze je úspěšně hodnotit a řídit a to i s omezenými zdroji. Efektivní řešení tohoto problému vytváří pracovní prostředí, v němž zaměstnanci zůstávají zdraví, kultura práce je příznivější a zlepšuje se i výkonnost podniku. Podporu a pokyny zaměstnavatelům a zaměstnancům poskytuje aktuální kampaň „Zdravé pracoviště zvládne i stres“. Tradičně je součástí kampaně i mezinárodní soutěž inovativních přístupů k řešení otázek BOZP na pracovišti "Ceny za správnou praxi", která je pro soutěžící podniky prestižní záležitostí. Vyjadřují svůj aktivní postoj k řešení otázek BOZP a nyní, v této kampani, i k řízení stresu při práci a psychosociálních rizik. Oceněné subjekty, které se zapojily do národního kola, převezmou ceny 21.10.2014 v Kaiserštejnském paláci v Praze.

stánek MPSV

MUDr. Jan Botur ze společnosti Enviform, a. s., tvrdí, že bez stresu nemáme šanci přežít. Že stres vnímáme jako něco negativního, ale zároveň ho potřebujeme. Musíme ho však řídit tak, aby pracoval pro nás. Stres rozdělujeme na eustres – vnímání stresu jako pozitivní zátěž (např. tréma), a distres – stresová reakce je nadměrná, zatěžující, dochází při ní k poklesu výkonu, ke ztrátě motivace. Může být způsobena osudovými ranami, ale i drobnými denními „trampotami“. Stresogenní reakcí dochází k narušení činnosti srdce, cév, plic, ale může být postižena jakákoli orgánová soustava. Když se stres neřeší, vzniká potlačený stres, který způsobuje psychosomatické problémy.

Na to, co můžeme v oblasti stresu změnit sami vlastním přičiněním, zaměřila svůj příspěvek „Psychohygiena: nezbytná prevence pracovního stresu a syndromu vyhoření“ PhDr. Petra Vávrová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Důležité je poslouchat své vlastní tělo, které vysílá signály, že něco není v pořádku (bolest hlavy, žaludku, častá onemocnění), dodržovat základy psychohygieny, kam patří přirozený pohyb a radost z něj, správná životospráva, umět odpočívat, dobře spát (respektovat, jestli jsme „sovy“ nebo „skřivani“), chodit rádi do práce a nacházet si pozitiva na své práci, scházet se s lidmi na podobných pozicích, pokud to jde, uspořádat si pracoviště podle vlastních představ, neobklopovat se lidmi, kteří ubírají energii, tzv. stresory.

Důležitou součástí psychohygieny je asertivita – umět říkat NE, sebepřijetí, mít k sobě úctu, sebereflexe - denně si nějak zhodnotit den. Je nutné ventilovat emoce, nikoli je potlačovat – čínské přísloví říká: „Nepláčou-li oči, pláčou vnitřní orgány.“ Věci si vysvětlovat z pozitivního pohledu (sklenice není poloprázdná, ale poloplná).

Čas od času je potřeba vypnout a nechat odpočívat všechny zdroje informací – tzv. informační embargo.

Člověk by měl dodržovat vyváženost mezi svojí prací, svým seberozvojem (koníčky, vzdělávání), rodinným životem a přáteli, tzv. stát na čtyřech nohách židle.

S výsledky měření a hodnocení psychofyziologické zátěže, které probíhalo v pracovním prostředí v běžných provozních podmínkách, seznámil Ing. Miloš Minks ze společnosti Enviform, a. s. Bylo prověřeno několik tisíc osob. Použili kombinaci více metod. Jednou z nich bylo měření faktorů pracovního prostředí (hluk, prach apod.), které provádí akreditovaná laboratoř, probíhalo měření dynamiky srdeční frekvence, o člověku mnoho vypověděly i vyplněné dotazníky subjektivních pocitů. Zjistit, jak jsou na tom, mohli na stánku firmy i zájemci z řad účastníků veletrhu.

Bohužel se ukázalo že, výsledky byly výrazně horší s věkem, lépe na tom byli lidé, kteří sportují a lidé, kteří nemají nadváhu. Nadměrná zátěž nesouvisela tolik s pracovními podmínkami, ale s událostmi v osobním životě, jako je péče o postižené blízké osoby, ztráta blízké osoby, rozvod apod. Mladí lidé neuváděli žádné problémy s kardiovaskulárním systémem, na rozdíl od lidí nad 50 let si ale více stěžovali. Starší lidé mají zdravotní problémy, ale váží si práce a nechtějí to přiznat. Měřilo se několikrát během směny v různých profesích. U konkrétních profesí byl většinou stejný průběh během směny. Nejhorší výsledky vykazovali mistři ve výrobě. U učitelů se psychofyziologická zátěž zjišťovala třikrát během roku, nejlépe dopadli na konci školního roku, před prázdninami u nich byla nejmenší zátěž týkající se rodiny. Jako významný stresový faktor se ukázala práce v noci. Po zjištění výsledků následoval osobní pohovor. U zaměstnavatelů posléze vyvstala otázka, jak přistupovat k věkové skupině nad 50 let, otázka benefitů, zda-li by neměly být více zaměřeny na ochranu zdraví, nebo se řešily úpravy pracoviště. Ale jako podklad pro jednání s vládou o posunutí věkové hranice odchodu do důchodu, jak se zeptal jeden z účastníků, prý tyto výsledky použity nebudou.

Novinky v BOZP

Co je nového nebo nás čeká v nejbližší době v oblasti BOZP, nastínil Robert Křepinský, předseda Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP.

  • Novela zákoníku práce (dále jen ZP) z. č. 182/2014 Sb. s účinností od 1.1.2015. Touto novelou se upravuje § 365 zákoníku práce, který se týká správní režie pojišťoven, u kterých jsou zaměstnavatelé pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Od příštího roku se snižuje z 9 % na 4 % z vybraného pojistného. Zaměstnavatelů se tato změna nedotkne, ale už dlouho se mluví o tom, že z množství ušetřených peněz by měla být více financována prevence v BOZP. Zatím není známo, zda-li tomu tak bude.
  • Po připomínkovém řízení je novela ZP, která se týká odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocích z  povolání. Mimo jiné budou přesunuty příslušné paragrafy od § 366, bude se upravovat § 371 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
  • Zákonem č. 182/2014 Sb. byla odložena účinnost zákona č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců k 1.1.2017. Očekává se, že tento zákon ani v účinnost nevstoupí. V současné době se v rámci MPSV vytvořila pracovní skupina, která pracuje na novém systému úrazového pojištění. Měla by zůstat objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu, tak jak to upravuje § 366 ZP.
  • V Parlamentu ČR je také významná novela z. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. V souvislosti s nakládáním s chemickými látkami a směsmi je nutné novelizovat § 44a a 44b, ale budou i další změny, například § 37 Kategorizace prací.
  • Po připomínkovém řízení je nový návrh vyhlášky, která nahradí vyhl. č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, která měla vyjít už v loňském roce.
  • V první fázi jsou dokončeny práce na nařízení vlády, které by mělo nahradit nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru.
  • Byly dokončeny práce na novele z. č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bude se týkat odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátora BOZP na staveništi.
  • V Poslanecké sněmovně je ve 2. čtení novela z. č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, dotkne se § 51 - Posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail