Příčiny a okolnosti pádu mostu ve Vilémově

Zdroj: 

O tom, že stavebnictví je jedno z odvětví s vysoce rizikovými pracovišti, kde každé porušení nebo nedodržení základních pravidel a předpisů BOZP může být potrestáno tou nejvyšší cenou – lidským životem, jsme měli možnost se přesvědčit ve Vilémově na Vysočině, kde v září loňského roku došlo k pádu mostu. Zkrácená verze článku byla zveřejněna ve Zpravodaji SÚIP č. 3/2015.

Na jednom ze stavebních objektů (jednom ze tří rekonstruovaných mostů) stavby „II/345 Golčův Jeníkov Chotěboř“ zcela zbytečně vyhasly čtyři lidské životy zaměstnanců dvou zhotovitelů, kteří se na realizaci stavby podíleli.

Dne 4. září 2014 v odpoledních hodinách došlo v obci Vilémov, nacházející se v okrese Havlíčkův Brod na Vysočině, ke zřícení kamenné klenby mostu rekonstruovaného v rámci stavby. V době zřícení stavby se pod její klenbou pohybovalo celkem šest zaměstnanců, kteří pracovali na jejím podepření. Jeden zaměstnanec vyvázl pouze se šokem a drobnými poraněními, protože nestál přímo pod klenbou, ale mimo ni. Druhý pracovník, který měl to štěstí, že rovněž vyvázl životem, byl po několika hodinách strávených pod sutinami vyproštěn hasiči. Zbylí čtyři zaměstnanci utrpěli zranění neslučitelná se životem a jejich těla byla ze sutin postupně vyprošťována až do pozdních ranních hodin následujícího dne.

Proč k takové závažné nehodě došlo? Nejprve si shrňme pár základních informací.

Zakázku na realizaci celé stavby obsahující množství objektů souvisejících s opravami a rekonstrukcí silnice II/345, včetně objektů tří mostů, vyhrálo „sdružení“ dvou stavebních společností. To k realizaci přizvalo a o zakázku se podělilo s dalšími stavebními společnostmi. Jedna z nich realizovala pro jednoho z účastníků „sdružení“ stavební objekt specifikovaný projektovou dokumentací stavby jako „SO Most“. Druhý účastník „sdružení“ realizoval vozovku a silniční těleso silnice II/345 těsně navazující na kamennou konstrukci mostu a procházející po výše uvedeném mostu, a to jako stavební objekt specifikovaný projektovou dokumentací stavby jako „SO Silnice“. Rozdělení obou stavebních objektů bylo provedeno projektantem ve výkresové projektové dokumentaci čerchovanou čarou vedenou těsně po vnějším povrchu kamenné konstrukce mostu – stěnách a klenbě. Zjednodušeně řečeno – jeden most byl rozdělen na dva stavební objekty. Tolik k základním informacím.

Šetřením orgánů inspekce práce bylo zjištěno, že na mostu a v těsné blízkosti jeho konstrukce prováděli pracovní činnosti těsně před jeho zřícením zaměstnanci dvou zhotovitelů. Zaměstnanci jednoho zaměstnavatele pracovali na horní části mostu a v těsné blízkosti jeho „obnažované“ konstrukce klenby. Zaměstnanci druhého zaměstnavatele pracovali pod mostem, kde prováděli činnosti za účelem podepření konstrukce mostu – kamenné klenby. Na jednom mostu, tedy z našeho „bezpečáckého“ pohledu na jednom pracovišti, vykonávali nad sebou pracovní činnosti zaměstnanci dvou zhotovitelů, a to každý z nich na staveništi, které převzali, s vlastní zakázkou, vlastními úkoly a termíny. Bylo zjišťěno, že práce a činnosti na jednom pracovišti – objektu mostu – na každém ze stavenišť, jak na komunikaci nacházející se na mostu, tak pod klenbou mostu, byly prováděny a řízeny nezávisle a samostatně.

Práce tak byly prováděny bez vzájemné koordinace postupu prací mezi oběma zhotoviteli, z hlediska rizik možného ohrožení zdraví nebo životů zaměstnanců vykonávajících pracovní činnosti na jednotlivých staveništích nacházejících se nad sebou, tedy bez větších ohledů jednoho na druhého.

Podle tohoto scénáře probíhala na mostu a pod ním veškerá pracovní činnost. Pracovní činnosti obou zhotovitelů probíhaly v obráceném pořadí, než stanovovala i projektová dokumentace. Toto byla osudová chyba. Bylo pouze otázkou času, kdy se konstrukce klenby, která byla shora odtěžováním zeminy z tělesa komunikace odlehčována a stávala se tak méně stabilní, a navíc byla odspodu ve stejném místě, u téže stěny, aktivně podepírána, tedy obrazně řečeno, nadzdvihována, pohne a zřítí.

K tomu následně došlo, bohužel v okamžiku, kdy pod klenbou – bez nejmenšího tušení blížícího se nebezpečí –  pracovali zaměstnanci druhého zhotovitele. Většina z nich neměla žádnou šanci přežít.

Tato, ale nejen tato, úrazová událost jasně ukazuje na to, jak je důležité plnění zákonných povinností jednotlivými zhotoviteli na stavbě, jejich vzájemná komunikace a koordinace souběžně probíhajících činností, a to jak ze strany zadavatele dané stavby, tak koordinátora BOZP na staveništi určeného na dané stavbě. 

V průběhu prováděné kontroly příčin okolností tohoto úrazu vyplynuly i další nedostatky z hlediska BOZP. Uvedené dění na staveništi kontroloval koordinátor BOZP, který měl na výše zjištěné skutečnosti reagovat ze své pozice odborně způsobilé osoby v BOZP jako první. Jeho přístup, z hlediska stavu pracoviště, probíhajících činností na něm a koordinací BOZP na tomto pracovišti, a to i v souvislosti s projektovou dokumentací stavby, byl u těchto zhotovitelů poměrně hodně formální a koordinátor se svou činností nezabýval s potřebnou pozorností. Své povinnosti si plnil, mírně řečeno, nedostatečně. Obdobně jako u koordinátora BOZP, bylo by možné vyhodnotit i činnost dalších odborně způsobilých osob, především z hlediska postupu prací ve vztahu k projektové dokumentaci, a to u technického dozoru stavby nebo autorského dozoru projektanta. Jejich činnosti pod naši kontrolu nespadají, ale myslíme si, že i oni mohli zasáhnout.

A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu dalších odborně způsobilých osob a odborníků, kteří se dle našich zjištění na staveništi, v době, kdy tam výše uvedená situace probíhala, pohybovali. Zjevně to nikomu nepřipadalo jako něco nestandardního nebo dokonce s něčím v rozporu. Nikdo nezasáhl.

Raději stručně uveďme povinnosti, které měli jednotliví odborníci dodržet:

Zadavatel stavby měl povinnost zajistit, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen "plán"), aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na rekonstrukci daného mostu a zavázat všechny zhotovitele stavby, popřípadě jiné osoby k součinnosti s určeným koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby. Měl současně zajistit, aby v plánu byla uvedena potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení stavebních prací, a aby byl plán přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

Zhotovitel stavby měl povinnost poskytovat určenému koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu jeho podněty a pokyny, plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

Určený koordinátor BOZP na staveništi měl, zejména při realizaci stavby, povinnost kromě jiného bez zbytečného odkladu informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací, upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby, vyžadovat zjednání nápravy a k tomu byl oprávněn navrhovat přiměřená opatření. Měl oznámit zadavateli stavby, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy. Koordinátor BOZP na staveništi během realizace stavby především koordinuje spolupráci zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné na staveništi současně, popřípadě v těsné návaznosti, s cílem chránit zdraví fyzických osob a zabraňovat vzniku pracovních úrazů.

Z popisu šetření je zřejmé, že viníků, kteří zapříčinili tuto nešťastnou událost, je více a bude na soudu, aby v průběhu řízení posoudil míru odpovědnosti každého z nich, i když čtyřem zemřelým to již život nevrátí. V mysli tak vyvstává otázka: Muselo se to stát?

Snahou OIP v následujícím období bude více se zaměřit na tyto problémy a vyburcovat kompetentní osoby, aby se této problematice na stavbách věnovaly důrazněji a důsledněji, řešily ji tak, aby k podobným mimořádným úrazům v budoucnu již nedocházelo a všichni zaměstnanci se ze svých pracovních směn vraceli ke svým rodinám v pořádku a především zdraví.

Komentáře

A co kvalifikace ?

15.10.2015 - 08:02 Václav Syrový
A co kvalifikace vedoucího zaměstnance, který tyto práce řídil? Jestliže se měl ten most opravovat, tak asi k tomu byly důvody. Jedním z těch důvodů asi byl, že již není dostatečně únosný. No a ten vedoucí zaměstnanec si jej měl prohlédnout, než tam poslal lidi. A podle výsledku té prohlídky měl potom stanovit pro ty podřízené zaměstnance pracovní ( technologický postup). Existuje t. zv. předsuvná výztuž jestliže není stav stropu nad pracovištěm vyhovující. Jestliže stav stropu nad pracovištěm nemohu ověřit pohledem, tak jej mohu ověřit poklepem obtrhávací tyčí a zvuk vydávaný při poklepu mě signalizuje stav stropu nad pracovištěm. A podle zjištěného stavu stropu potom stanovím pracovní postup, včetně eventuálního použití předsuvné výztuže. Takových prohlídek jsem musel jako směnový technik nadělat desítky možná stovky ROČNĚ. To jsem nikdy nepočítal. A nejenom já, ale i ostatní kolegové. Na každém pracovišti musela být minimálně jedna obtrhávací tyč, A když jsem přišel na dílo, tak první pohled byl na "obtrhávačku" jak je daleko od čelby a jestli jsou na ní stopy použití ve směně. A pokud jsem zjistil že ji nepoužili, tak následoval "pohovor". A sám jsem ji vzal do ruky a předákovi jsem ukázal názorně jestli obtrhával nebo ne. To už se dneska nenosí?

Bez nostalgie

19.10.2015 - 18:15 Radoslav Vlasák
Ono se dnes bohužel "nenosí" v oblasti ochrany práce a zdraví dost toho, co bylo dřív takřka automatické a málokdo si dovolil to vědomě nedodržovat. Vůbec to není nostalgie po dobách minulých, ale se změnou poměrů si mnozí mysleli (a nejspíš ještě pořád myslí), že úplně všechno, co dřív existovalo, bylo špatné a nehodné respektování či aspoň kvalifikovaného posouzení. Jenomže zvlášť u oblasti BOZP to (až na výjimky, např. tzv. třístupňovou kontrolu BOZP, která byla ve většině případů bohapustým formalismem a alibismem) rozhodně neplatí.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail