Přeprava nebezpečných látek transevropskými dálničními tunely

Úvod

Úvod

Na základě modernizace stavebních technologií jsou tunely stále častěji výhodným inženýrským řešením, neboť umožňují s minimem ekonomických dopadů na životní prostředí protnout složitý geografický terén nebo městskou oblast a tak zároveň zkrátí cestu o mnoho kilometrů. Vlivem uvedených pozitivních dopadů, tunelů v rámci transevropské dálniční sítě stále přibývá. Přestože se jedná o stavbu, která má pozitivní dopady jak z hlediska ekonomiky tak z hlediska ekologie, jsou tunely jedním z hlavních kritických míst v dopravním systému.

Následky havárií jsou v tunelech daleko vyšší než na běžných silnicích vzhledem k uzavřenému prostoru tunelu. Především při dopravních nehodách s následným požárem mohou být následky katastrofální a zpravidla zahrnují také značný počet obětí na lidských životech a velké škody na konstrukci tunelu. Největší riziko v tunelech (tj. následky s největšími škodami na lidských životech, majetku a životním prostředí) způsobuje přeprava nebezpečných látek.

Každá přeprava nebezpečných látek tunelem je potenciálním nebezpečím. Během deseti let došlo k nárůstu podílu přepravy nebezpečného zboží silničními tunely ze 40% na 60%. Lze tedy předpokládat zvýšení pravděpodobnosti vzniku dopravní nehody s účastí nebezpečného nákladu. Tyto havárie jsou pak tragédií v otázce lidského života, životního prostředí, poškození funkce a konstrukce tunelu a přerušení dopravy. Na druhou stranu, zbytečným zákazem přepravy nebezpečných látek přes tunely dojde ke zvýšení ekonomických nákladů a navíc k donucení přepravců užívat mnohem více nebezpečných cest – například přes obydlené aglomerace a tak zvýšit celkové riziko.

Dopravní nehody v tunelech

Zvýšená koncentrace provozu, ztížená možnost případného zásahu záchranných složek jsou hlavní faktory, které tunely zařazují do kategorie nebezpečných staveb.

Jestliže dojde v tunelu k dopravním nehodám, do paměti většiny z nás se na delší dobu zapíší jako „tunelové tragédie“