Několik postřehů z diskusního fóra na stejnojmenné téma, jehož cílem bylo vedle prezentace zkušeností napomoci vysvětlit řadu otázek spojených s přepravou nebezpečných látek.
Koncem června uspořádala v Jihlavě společnost Ikaria, vydavatel časopisu Rescue report, diskusní fórum na téma Přeprava nebezpečných látek. Jak v úvodu připomněl předseda bezpečnostní komise rady kraje Vysočina Pavel Maslák, cílem jednání je napomoci vysvětlit spoustu otázek a umožnit prezentovat zkušenosti, které jednotliví účastníci získali při řešení problematiky přepravy nebezpečených látek. Ta se v rámci ochrany obyvatelstva stává stále frekventovanějším tématem, se kterým se jak zástupci jednotlivých organizací a obcí, tak záchranáři a složky Integrovaného záchranného systému vůbec setkávají dennodenně při řešení problémů s touto přepravou souvisejících.
Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc., VŠB-TU
V příjemném moderním prostředí Krajského úřadu kraje Vysočina si pak na tři desítky přítomných zástupců orgánů místní správy a složek Integrovaného záchranného systému vyslechlo jako první příspěvek prof. RNDr. Pavla Danihelky, CSc., vedoucího Laboratoře výzkumu a managementu rizik Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-Technické univerzity Ostrava. Kromě jiného referoval o příčinách a následcích havárií vzniklých při přepravě nebezpečných látek automobilovou a železniční dopravou ve světě, ale také o haváriích produktovodů přepravujících jak kapalné, tak plynné médium. Zvlášť upozornil na mezery v zákonech platných v ČR týkající se skladování nebezpečných látek, velké nedostatky však vykazují ty, které postihují jejich přepravu.
Ve druhé části svého referátu se opět zajímavou a poutavou formou podrobněji věnoval nebezpečným vlastnostem látek, hovořil o druzích požáru a možnostech vzniku výbuchů, o nutnosti zpracování havarijních plánů a o potřebě dostatečné informovanosti obyvatel o způsobech ochrany při možných haváriích.
Ing. Petr Kováč, MERO ČR, a.s.
Specialista BP a PO společnosti MERO obsáhle referoval o bezpečnostních opatřeních při přepravě médií – ropy a ropných látek, o činnosti zabezpečovacích zařízeních, kontrole ropovodů. Podrobněji se potom věnoval nedávné havárií ropovodu u Čáslavi, příčinám, postupu její likvidace včetně zapojení samosprávy, stranou nezůstalo ani hodnocení havárie z enviromentálního hlediska. V neposlední řadě pak hovořil o preventivních prohlídkách a dalších kontrolních opatřeních, která by měla podobným haváriím předcházet.
Genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, MV GŘ HZS
Konferenci přijel pozdravit také náměstek ministra vnitra, generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán.
Přepravě nebezpečných látek je podle něj nutno věnovat stejnou pozornost jako jejich výrobě a skladování. Problém z hlediska bezpečnosti spočívá v tom, že se přepravují všemi druhy dopravy – ve vzduchu, na vodě, na zemi i pod zemí. V této souvislosti vyjádřil své přesvědčení, že přeprava příslušnými předpisy upravena je, otázkou však je jejich dodržování, přesněji řečeno nedodržování. Jak dále konstatoval, je možno diskutovat o tom, zda třeba direktiva Seveso 2 je dobře nastavena. Podle něj po tragédiích v Sevesu, Bhópálu apod. byla sice direktiva přijata, ovšem loby výrobců prosadila tak veliká podlimitní množství, která stále dokážou způsobit katastrofu, při níž mohou být stovky a stovky zraněných a možná i mrtví. Direktiva Seveso 2 však bude dodržena. Proto by uvítal, kdyby tyto limity byly sníženy nebo přijata úprava, která by státní správě umožnila korigovat ta tzv. podlimitní množství.
Svou pozornost věnoval také postavení obcí v systému ochrany před nebezpečnými látkami. Jak řekl, problematika výroby a manipulace s nebezpečnými látkami je věc natolik odborná a složitá, že musí být v rukách odborníků, a nejnižším článkem, který je schopný celou problematiku postihnout, je kraj se svými orgány životního prostředí, zdravotnictví, hygieny, HZS a dalších. Úloha obcí, které by měly být spíše jen realizátorem opatření, která jsou připravena odborníky, však vůbec není nulová. Svou roli sehrávají například v případě větší, plošnější uzávěry a zajištění režimu v ní a za ní. Na to ostatně pamatují havarijní plány.
„Je schválen havarijní plán, jsou schválena pravidla pro přepravu. Tento systém je velmi dobře zajištěn Hasičským záchranným sborem. Jde o záležitost, která se velmi intenzivně cvičí a téměř dennodenně je prověřována na našich silnicích i železnicích. Myslím, že systém je dobře propracován, a to včetně součinnosti s dalšími subjekty, ať už je to policie a v neposlední řadě také privátní firmy působící v oblasti likvidace chemických látek, v oblasti dekontaminace a obnovy postiženého místa apod. Řada subjektů však nedodržuje předpisy, řada přepravců dokonce z nejrůznějších důvodů ani neoznačuje dopravu nebezpečných látek. Zamysleme se nad tím, jak vynutit dodržování předpisů, minimálně těch, které existují,“ uzavřel své vystoupení Miroslav Štěpán.
Mgr. Kamila Kanichová, VŠB-TU
Možnosti zapojení obcí do programů EU pro zvýšení bezpečnosti obyvatelstva
Tak nazvala svůj příspěvek Mgr. Kamila Kanichová z Laboratoře výzkumu a managementu rizik Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava.
Svou prezentaci rozdělila do tří částí – nejdříve pro lepší představu o tom, jak evropská spolupráce vypadá v realitě české obce, seznámila přítomné s některými příklady projektů, které na VŠB-TU řešili. Dále se zmínila o tom, kde a jak získat informace o možných zdrojích financování, na jaké typy aktivit a projektů lze žádat o finanční podporu z EU. Zazněl i návod, jak využít programy, metodiky, návody, které jsou poskytovány z OSN a EU, zmínila se o podobě realizace projektu, kdy obec může fungovat jako partner projektu, případně jako lokalita, kde se ověřuje, zkouší nové přístupy a metody.
Příklady mezinárodních programů a projektů z referátu:
Zdroje financování programů z EU
Zaměřené na civilní ochranu:
Další programy
Věda, výzkum
Vzdělávání
Ing. Petr Mothejl, DEKONTA, a.s.
Pátým a posledním referujícím diskusního fóra v Jihlavě se stal Ing. Petr Mothejl ze společnosti DEKONTA, který po úvodním představení firmy obrátil pozornost přítomných ke konkrétním případům likvidace úniku nebezpečných látek při haváriích na pozemních komunikacích, a to k letošní havárii cisternové soupravy převážející benzín na dálnici D1 u Kozlova a k úniku kaprolaktamu u Podbořan přede dvěma roky.
ZDROJ:
Přeprava nebezpečných látek. Rescue report, č. 3, r. 8, 2005, s. 5 a s. 15.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.