Pracovní úrazovost v lesnictví

Část 3. Okolnosti vedoucí ke vzniku pracovních úrazů při těžbě dřeva

Část 3. Okolnosti vedoucí ke vzniku pracovních úrazů při těžbě dřeva

Odhalit okolnosti, jež podmiňují vznik PU, je nelehký úkol. Při pohybu po lese může kdykoliv dojít ke vzniku PU (vzhledem k členitosti terénu a řadě terénních překážek již jen při pouhé chůzi). Uvědomují si tuto skutečnost samotní dřevorubci? Objektivně může na tuto otázku odpovědět pouze sám dřevorubec. Všeobecně platí, že samotné sledování toho, jak probíhají práce v lese a jak se přitom pracovníci chovají, sice pomůže odhalit úroveň kultury bezpečnosti práce, ale jsou to pouze viditelné důsledky působení příčin skrytých mnohem hlouběji. Může se například jednat o nedostatečnou odbornou kvalifikaci (např. nevhodný pracovní postup spojený s nebezpečným jednáním) či nízkou pracovní morálku (úmyslné nedodržování pracovních předpisů či pracovních postupů), stejně jako neuvědomění si rizik, či jejich vědomé podceňování (např. ve snaze zjednodušit nebo urychlit si práci). Pokud tedy například uvidíme, že na pařezu po uřezaném stromu jsou viditelné známky nedodržení stanoveného pracovního postupu (např. nedostatečně široký nedořez, nedodržená stanovená výška mezi směrovým zářezem a hlavním řezem, apod.), tak pouze odhalíme nedostatky, za které můžeme pracovníka, který ten daný strom pokácel, pokárat. Nedostaneme však odpověď na otázku, proč tomu tak je. Z jakého důvodu nedodržel stanovené pracovní postupy? Bylo to vědomé porušení, nebo snad podcenění rizika?

K nejčastějším příčinám vzniku PU při těžbě dřeva lze přiřadit:

• nedostatečnou kvalifikaci dřevorubců (nejpalčivějším problémem současné doby je absence požadavku právních předpisů na prokázání odborné způsobilosti při práci s řetězovou pilou v lese);
• nepříznivé mikroklimatické podmínky (např. silný nárazový vítr, nízké teploty vzduchu - námraza, apod.);
• nedodržování pracovních postupů (neponechání dostatečně širokého nedořezu, hlavní řez není veden kolmo k zemi, ale pod úhlem, zasažení pracovníka lištou pily při zpětném vrhu, nedostatečné zajištění únikové cesty apod.);
• vznik mimořádné události (např. náhlé otočení směru vanutí větru; pád uschlé části stromu - nejčastěji větvě, zavěšení stromu o druhý apod.);
• podcenění rizika (podcenění zdravotního stavu stromu – souše a hniloba, kácení napružených stromů, odřezávání kořenových kláčů, práce ve svahu apod.).

V následujícím textu bude uvedeno několik případů z praxe, při nichž došlo ke vzniku PUsPN3+. K nejčastějším patřily pády osob při práci v lese, poranění pracovníků při kontaktu s káceným stromem, padající větve apod.

K pádům docházelo nejčastěji za následujících okolností:

• při vyřezávání nežádoucích dřevin došlo k uklouznutí po vlhkém kořenovém náběhu;
• při odvětvování stromu došlo k podklouznutí;
• pracovník špatně došlápl ve svahu a následně upadl;
• pracovník uklouzl po mokrém terénu a při pádu se udeřil hlavou o kámen;
• pracovník uklouzl po namrzlém povrchu a upadl;
• při těžbě dříví a při pokusu o otočení zavěšeného stromu pomocí přetlačné lopatky pracovník podklouznul na sněhové pokrývce a upadnul;
• při kácení stromu došlo k uklouznutí a pádu pracovníka pod padající strom;
• při přeměřování kulatiny v lese pracovník šlápl na sněhem pokrytý terén, propadnul se do skryté prohlubně a podvrtnul si koleno.

Ke kontaktu/zasažení pracovníka káceným stromem, padající větví apod., dochází nejčastěji za následujících okolností:

• pracovníka udeřila do obličeje odmrštěná větev odvětvovaného stromu;
• pracovník nestačil uhnout před padajícím kmenem a ten ho zasáhl do levé nohy;
• při těžbě a při pádu káceného stromu se ulomila větev o vedle stojící strom a zasáhla pracovníka do lýtkové kosti;
• při kácení buku se z koruny stromu uvolnila větev, která tam zřejmě uvízla při kácení sousedního dubu, a vlivem vibrací pily spadla na pracovníka;
• při zvedání kmene stromu, došlo u pracovníka k přetržení šlachy na prstu pravé ruky;
• při provádění těžby došlo k pádu koruny a zasažení pracovníka;
• padající strom zasáhl postiženého koncovou částí koruny.

V případě OSVČ došlo v roce 2010 celkem k 19 PUsPN3+. Okolnosti, za kterých k těmto úrazům došlo (vyjma jednoho úrazu, který nebyl specifikován) jsou následující:

• při kácení buku se z koruny stromu uvolnila větev a vlivem vibrací pily spadla na pracovníka;
• při chůzi došlo k uklouznutí a následnému pádu pracovníka;
• při nakládání sortimentu došlo k uvolnění klád a jejich pádu na pracovníka;
• při chůzi došlo k uklouznutí pracovníka na zamrzlé půdě a jeho pádu na hranu vymrzlé koleje (vyjeté od traktoru) [1].

Závěr

Těžba dřeva (zejména kalamitní) je velmi riziková činnost. Při zpracování souší, vývratů, polovývratů, polomů, napružených stromů atd., vzniká značné riziko ohrožení zdraví dřevorubců. Dodržování správných pracovních postupů (obzvláště při práci s přenosnou řetězovou pilou) je jedním z klíčových prvků oblasti prevence rizik. Za nejdůležitější prvek lze však považovat najmutí na práci zkušeného dřevorubce s dostatečnými zkušenostmi a odpovídající délkou praxe. Nezkušení dřevorubci, mnohdy i bez profesních průkazů ohrožují na zdraví totiž nejen sami sebe, ale i ostatní dřevorubce na pracovišti. V praxi se lze pravidelně setkat s případy, kdy z důvodu nedodržení pracovních postupů (zejména ponechání dostatečně širokého nedořezu, použití kmenového spínače, kontroly stavu koruny stromu apod.), padají pokácené stromy do jiného než zamýšleného směru, dochází k nebezpečnému rozštípnutí kmene nebo pádu uschlých větví do prostoru pohybu dřevorubce. Při práci v lese musejí být dřevorubci neustále obezřetní a mít na paměti, že jakékoliv podcenění hrozícího rizika je může stát i život.

Použitá literatura:
[1] MRKVIČKA, P. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010. Praha: VÚBP, v.v.i., 2011.
[2] MRKVIČKA, P. Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2010. Praha: VÚBP, v.v.i., 2011.