Pracovní úrazovost v České republice v roce 2014

Část 12. 6. Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Část 12. 6. Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Ve sledovaném období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2006 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V letech 2005 - 2006 počet těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, počet případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2005 – 2008 dosahovala průměrně 55 % hodnoty celorepublikové četnosti. V letech 2009 – 2014  tato hodnota činila průměrně 59 % hodnoty celorepublikové četnosti. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.) nebo Těžba a dobývání (B.), měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 41 379 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke dni 23. 4. 2015), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 12 376 (tj. 29,9 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 394 (tj. 3,4 % ze 41 379) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 264 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2005 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 5 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 37 %) i četnosti (o 40 %).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2005 – 2014 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech.  V roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody. V roce 2013 bylo evidováno sedm případů, z toho dva při autonehodě. V roce 2014 byl evidován pouhý jeden případ a to pád osoby z výšky. Jedná se o historické minimum.

Od roku 2005 absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal do roku 2008 vzestup. V letech 2009 a 2010 došlo k prudkému poklesu počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu a v roce 2014 opět k mírnému nárůstu počtu případů. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Četnost v letech 2005 – 2006 nevykazovala žádný významný trend (tabulka č. 6.1). V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců meziročně vzrostl o 41 %. Pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých byl v posledních 21 letech významný. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 se jeho hodnota (0,93) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,92). V letech 2008 a 2009 došlo opět k vzestupu hodnoty tohoto ukazatele, přibližně na hodnotu roku 2003 (1,49) a byla tedy vyšší než za ČR (1,18). V roce 2010 klesl tento ukazatel dosud nejníže (0,73) a opět se těsně přiblížil četnosti pracovních úrazů žen (0,72) v tomto roce. V letech 2011 až 2014 došlo opět k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních 10 letech zaznamenán žádný.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2005 – 2014 odděleně pro ženy a muže (bázické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 %, zatímco u žen došlo ke zvýšení o 5 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vykázal nárůst o 0,5 % (grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2005 činil 46,8 % : 53,2 %. Tento poměr se do roku 2014 postupně změnil na 49,1 % : 50,9 % (o 2,3 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů. Tento poměr

• v roce 2005 činil 25,3 % : 74,7 % a v roce 2014 již 29,6 % : 70,4 %, změna o 4,3 % u případů s pracovní neschopností,
• v roce 2005 činil 25,3 % : 74,7 % a v roce 2014 již 29,6 % : 70,4 %, změna o 4,3 % u případů s pracovní neschopností delší než 3 dny,
• v roce 2005 činil 14,2 % : 85,8 % a v roce 2014 již 18,9 % : 81,1 %, změna o 4,7 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2005 činil 3,6 % : 96,4 % a v roce 2014 pak 0,9 % : 99,1 %.

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2014, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.