V roce 2014 došlo k nárůstu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2013. V letech 2005 – 2014 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 % zatímco u žen naopak ke zvýšení o 5 %. Podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2014 čtěte v tomto článku. Tabulkovou část najdete na konci článku v části 18.
V letech 2005 – 2014 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:
s pracovní neschopností nad 3 dny
skupina „Materiály, předměty, výrobky, strojní součásti“ (ESAW)
2014 – 30 %, 2013 – 31 %, 2012 - 34 %, 2011 – 36 %,
skupina „Materiál, břemena, předměty“
2010 – 34 %, 2009 – 35 %, 2008 – 40 %, 2007 – 40 %, 2006 – 39 %, 2005 – 39 %
závažných
skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (ESAW)
2014 – 34 %, 2013 – 41 %, 2012 - 38 %, 2011 – 39 %,
skupina „Pracovní, dopravní prostory (pády osob)“
2010 – 40 %, 2009 – 37 %, 2008 – 36 %, 2007 – 33 %, 2006 – 38 %, 2005 – 34 %
smrtelných
skupina “Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky“ (ESAW)
2014 – 41 %, 2013 – 31 %, 2012 - 35 %, 2011 – 32 %,
skupina “Dopravní prostředky“
2010 – 38 %, 2009 – 39 %, 2008 – 41 %, 2007 – 36 %, 2006 – 36 %, 2005 – 43 %
5.4 Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů v letech 2005 - 2014
Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň nejmenší podíl na pracovních úrazech smrtelných
Ruční nářadí (ESAW) měla podíl na případech:
Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení měly podíl na případech:
Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň největší podíl na pracovních úrazech smrtelných
Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky (ESAW) měly podíl na případech:
Dopravní prostředky měly podíl na případech:
Nebezpečné látky (ESAW) měly podíl na případech:
Živé organizmy, fyzikální jevy, přírodní živly (ESAW) měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad 3 dny 4,6 %, na závažných 5,7 %, na smrtelných 8,8 % (2012),
Elektřina měla podíl na případech:
Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti v roce 2014.
5.5 Vývoj zdrojů úrazu u pracovních úrazů v letech 2005 - 2014
V grafu č. 5.5.1 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy podle zdrojů úrazu. Celkové počty za ČR těchto pracovních úrazů se v letech 2005 - 2008 příliš nelišily. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu počtu případů přibližně o 20 %. V následujících letech pak počty těchto případů dramaticky vzrostly. Nejvyšší hodnota indexu za ČR byla evidována v roce 2011 a to 135 %. Tato hodnota byla nejvyšší v roce 2011 u zdroje úrazu Budovy, konstrukce, povrchy a to 153 %. Nejvyšší hodnota indexu byla zaznamenána v letech 2012 - 2014 u zdroje úrazu Živé organizmy, fyzikální jevy, přírodní živly (až 262 %).
U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (graf č. 5.5.2) bázické indexy zaznamenaly pokles, největší v roce 2009 u všech zdrojů úrazu. K největšímu poklesu došlo u Nebezpečných látek v roce 2013 (o 55 %).
Systémy pro dopravu a manipulaci a skladování zaznamenaly v následujících letech nárůst, v letech 2012 – 2014 extrémní až na hodnotu 388 % (v grafu nezobrazeno).
U zdroje úrazu Živé organizmy, fyzikální jevy, přírodní živly byl zaznamenán pokles proti roku 2005 ve většině sledovaných let nejmenší.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.