Práce přesčas u řidičů vozidel podléhajících nařízení vlády č. 589/2006 Sb.

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jsem poradcem pro silniční dopravu a vydávám příručky pro dopravce a řidiče. Dopravci se často dotazují na problémy s pracovní dobou řidičů a přesčasy. Jde o nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Konkrétně bychom potřebovali vědět, jak rozumět odst. 2 § 5 tohoto nařízení. Ten zní: „Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích." Řidiči a dopravci v praxi při směně v denní době mnohdy prodlužují 13hodinovou směnu o další až 2 hodiny, které jim zaměstnavatel eviduje jako přesčasovou práci. Limit 15 hodin pracovní doby překročit nemohou, protože v rámci 24 hodin musí mít zaměstnanec denní odpočinek nejméně 9 hodin. To stanovuje nařízení ES č. 561/2006. Tento postup zdůvodňují jako možný, protože 24 - 9 (denní odpočinek) = 15,  tzn., že až 15 hodin mohou pracovat mezi dvěma denními odpočinky. Dotaz tedy zní: Může dopravce nařídit řidiči, který část směny vykonal v noční době, aby pracoval déle než 10 hodin? To znamená, aby například prodloužil směnu na 12 hodin s tím, že 2 hodiny nad mez povolenou nařízením vlády č. 589/2006 Sb. představují práci přesčas? Mám na mysli situaci, kdy všechny ostatní limity stanovené zákoníkem práce a nařízením vlády č. 589/2006 Sb. budou dodrženy.

Ano, máte pravdu. I při výkladu nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů, musíme vycházet z definice pojmu směna - § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce: „Směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.“ Takže, když ustanovení § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. stanoví, že: „Délka směny může činit nejvýše 13 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,“ tak to platí obecně, jak pro zaměstnance pracujícího ve dne, tak pro zaměstnance pracujícího v noci.

Navíc ustanovení § 5 nařízení vlády je zjevně kogentní, to znamená, že se od něj nelze odchýlit. Vyplývá z něj tedy, že délka směny nesmí obecně přesáhnout 13 hodin a délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 10 hodin. Vše, co je nad tyto dva limity, může být jen a jen práce přesčas. Ovšem opět za předpokladu dodržení limitů nepřetržitého odpočinku mezi směnami. Ano, i zaměstnanec pracující v noci může konat práci přesčas, zaměstnavatel by však měl při jejím nařizování brát v úvahu především hledisko bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ne se striktně držet předpisu, který dovoluje, že zaměstnanec může pracovat až 15 hodin denně.

Autor článku: 

Komentáře

Práce přesčas

20.06.2021 - 18:56 Roman Janeček
Vzhledem k tomu, že se v nákladní dopravě pohybuji již delší dobu a vím co jsou někteří dopravci často schopni, dovolím si dodat citaci zákona č.262/2006 Sb. v platném znění o práci přesčas s mým názorem v závorce. Zdůrazňuji však, že vysvětlovat právní předpisy může pouze soud. HLAVA V PRÁCE PŘESČAS § 93 (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. (Dle mě není pravidelné prodloužení pracovní směny na 15 hodin včetně přesčasu výjimečným konáním práce přesčas.) (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami,(toto neguje nařízení ES č. 561/2006 v platném znění) popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (Pokud řidič má týdenní pracovní směnu 5 x 15 hodin, jeho přesčas je 10 hodin a nikoliv max. 8 hodin v jednotlivých týdnech.) (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (Toto často dopravci nemají prokazatelně dohodnuto.) (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. § 79 Stanovená týdenní pracovní doba (1) Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. (Při práci jednoho řidiče na jedno auto týden co týden se na toto velice často zapomíná.)

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail