Posuzování rizika v chemickém průmyslu pro účely pojištění

Zdroj: 
Identifikace a hodnocení základních zdrojů rizik v chemickém závodu je zároveň preventivním krokem k ochraně zaměstnanců, objektu, přilehlých oblastí a jejich obyvatel a životního prostředí. Eliminace nebezpečí vzniku havárie z pohledu rizikové inspekce.

Před sjednáním pojištění každého chemického závodu je potřeba provést posouzení rizikové situace. Na jeho výsledku závisí mimo jiné i výše pojistného. V tomto směru se však kromě technických aspektů uplatní í obchodní hledisko a stav vývoje pojistných trhů, které, jak známo, procházejí obdobími nárůstu a poklesu sazeb. K nejvýraznější změně došlo po roce 2000, kdy dlouholetý pokles vystřídal prudký růst.

Petrochemii ovlivnil též celosvětově vysoký škodný průběh v roce 2001. K velkým škodám v chemickém průmyslu docházelo v tomto období bohužel i v České republice. Největší pojištěné škody u nás však způsobily povodně v srpnu 2002. Ty se dotkly rovněž chemického průmyslu. Z celkových ekonomických škod 73 mld. KČ bylo kryto pojištěním zhruba 50,8 %‚ tj. 37,1 mld. KČ.

Posouzení rizika je svěřeno rizikovému specialistovi. Ten bývá postaven před nelehký úkol identifikovat a zhodnotit základní zdroje rizik v poměrně krátkém čase buď jediného dne u menšího provozu, nebo několika dnů u největších jednotek. Výchozím materiálem jsou písemné dokumenty, interview s vedoucími pracovníky, vlastní zjištění na místě při fyzické prohlídce. Důležitým prostředkem jsou též závěry podrobných analýz, prováděných specialisty. Není však příliš dobré, když jejich výsledky nejsou uplatňovány v praxi.

Stalo se již zvykem, že o větší klienty pečuje pojišťovací makléř. Ten také vypracovává rozbor rizika. Závěry zpracuje do formy rizikové zprávy, která má za úkol:
(1) Poskytnout upisovateli základní informace pro stanovení sazeb.
(2) Dát makléři informace pro přípravu pojistného programu.
(3) Seznámit provozovatele s názorem nezávislého odborníka a poskytnout mu náměty ke zlepšení rizikové situace.

Pojistitele je nutné přesvědčit, že klient si je vědom nebezpečí, která mu mohou zabránit v dosažení vytčených cílů, a že podnikl všechny kroky k tomu, aby se možnost havárie, snížila na minimum.

Úloha prevence

Významná role při inspekci patří prevenci.

Důležitým momentem je design závodu, resp. jeho prostorové uspořádání. Při posuzování uspořádání výrobních jednotek rozhodují vzdálenosti mezi aparáty, zejména mezi těmi, ve kterých probíhají chemické reakce s významným tepelným efektem za zvýšených teplota tlaků, procesními pecemi a dalšími jednotkami se zvýšeným rizikem. Zpravidla se zpracovává velké množství látek různého druhu. Probíhají operace s velkými objemy hořlavých kapalin a plynů. Existuje zde tedy zvýšená pravděpodobnost vzniku a vývoje požáru, hrozí jeho rychlé rozšíření.

Některé látky, mezi něž patří LPG, jsou schopné vytvářet za určitých meteorologických podmínek mrak výbušných par, který se může přesunout na delší vzdálenost a tam vyvolat destruktivní explozi. Takovým mechanismem došlo ke značným ztrátám ve Flizborough (Anglie) v roce 1974 a v Pasadeně (USA) 1989. I tomuto riziku se lze bránit. Provádí se monitorování koncentrací výbušných par v okolí zařízení i v areálu závodu. Celistvost mraku lze narušit mechanickými překážkami nebo clonami vodních trysek, páry či jiného vhodného média.

Význam má automatické řízení procesu s ohledem na automatické procedury, umožňující zastavení reakce v případě vzniku situace, která by mohla vést k havárii, např. prostřednictvím naplnění reaktoru dusíkem. Důležité je blokování evidentně chybných úkonů operátora. Preferováno je dálkové ovládání ventilů, které mohou izolovat čerpadla hořlavých kapalin nebo kompresory hořlavých plynů. Tyto komponenty patří spolu s reaktory k nejrizikovějším. Pozornost si zasluhují bezpečnostní ventily a odvod látek na séru, která zaručí jejich termickou likvidaci.

Řídicí centrum musí být dokonale ochráněno proti účinkům požáru nebo výbuchu, protože jedině funkční řídicí systém může přispět k omezení ztrát v případě závažné havárie. Vhodná je též ochrana ocelových konstrukcí kvalitním protipožárním nástřikem nebo obezděním, která oddaluje jejich zřícení a zvyšuje šance na uhašení požáru.

Důležitá úloha náleží moderním metodám údržby. Jejím cílem je prevence a predikce chování zařízení. Významnými pomocníky jsou proto diagnostické metody a korozní inženýrství.

Převážná část výkonů údržby se týká předem plánovaných akcí, probíhajících v návaznosti na odstávky, zbytek kapacity je věnován operativním zásahům. Pro jejich realizaci bývá zřizována poruchová četa, která je nepřetržitě k dispozici na telefonu 24 hodin denně. V chemických provozech se uplatní specialisté na rotační zařízení, další strojní prvky, elektrická zařízení s rozlišením na vysokonapěťová a nízkonapěťová, přístroje a aparáty pro měření a regulaci. Je nutné provádět také pravidelnou údržbu veškerých hasicích zařízení, která je podmínkou jejich správné funkce.

Z důvodu racionalizace se začátkem devadesátých let provozní údržby velkých chemických závodů v celé řadě případů osamostatnily. Hlavní náplní práce zbylých specialistů se stala organizace prací a inspekční činnost. Údržbářské společnosti však velmi často dál vykonávají svoji činnost pro původní závod, takže zůstává zachována určitá kontinuita. I pro konstruktéra představují záznamy o údržbě důležitou zprávu o chování zařízení v provozních podmínkách, přinášející cenné náměty na jeho budoucí zlepšení. Je proto velmi důležité, aby všechny aktivity v této oblasti byly zaznamenávány a uchovávány v rámci informačního systému.

Jak již bylo zmíněno, v souvislosti s moderní údržbou vystupuje do popředí technická diagnostika. Ve většině případů se pro vyšetřování stavu rotačních součástí používají přenosná vibračně diagnostická zařízení. Některá důležitá ložiska se vybavují permanentním měřením teploty a vyhodnocováním vývoje a změn frekvenční charakteristiky. Ve spojení s řídicím systémem může být provedena automatická odstávka zařízení ještě před tím, než dojde k havárii.

Neocenitelné služby poskytují moderní termovizní aparáty. Bezkontaktní určování teplotních rozdílů na povrchu těles pomůže operativně určit stav pecní vyzdívky nebo izolace reaktorů pracujících za zvýšených teplot, odhalit nesprávnou funkci výměníku tepla, ucpání trubek s ohřátým mediem, nebo upozornit na zvýšený přechodový odpor v elektrické rozvodně či transformátoru popř. ukázat na nesprávnou funkci (např. nerovnoměrné zatížení) stroje.

V chemickém průmyslu má mimořádný význam ochrana proti korozi. Týká se v prvé řadě potrubních systémů. Koroze potrubí a aparatur v kombinaci s mechanickým namáháním a teplotním polem může vést ke vzniku trhlin. Při kontrole stavu koroze se na základě měření tloušťky stěny určuje zbyt ková životnost. Exponované nádoby, které nejsou vyrobeny celé z ušlechtilého materiálu, se opatřují buď vnitřním smaltováním, pogumováním, titanovou nebo nerezovou vložkou. Katodická ochrana bohužel nemusí dávat náležitý výsledek kvůli komplikované infrastruktuře chemického závodu, která nevylučuje vznik bludných proudů.

V žádném případě není možné opomenout školení a přeškolování zaměstnancův oblasti protipožární ochrany. V rámci výcviku by si měl každý vyzkoušet a osvojit použití základních hasebních prostředků. Operátoři moderních zařízení by měli být cvičeni ve zvládání obtížných situací na trenažéru.

Se všemi zaměstnanci by se velmi podrobně měla probírat problematika požárně nebezpečných prací jako je svařování, řezání, broušení, práce se sbíječkou nebo s otevřeným plamenem, které jsou stále ve statistice příčin škod na předních místech. Velkou péči vyžaduje schvalovací řízení těchto úkonů a určitě se vyplatí důsledná kontrola dodržování bezpečnostních opatření. Také je žádoucí, aby se upřesnily správné návyky pro demontáž a montáž zařízení nebo opravy za provozního režimu.

V souvislosti s prevencí je nutné zdůraznit význam řízení změn technologie. Právě nedostatky v této oblasti byly v několika případech příčinami závažných havárií. Takovému kroku musí předcházet podrobný rozbor rizikové situace, a po schválení následuje řádná dokumentace změny, aby byl vyloučen omyl. Rovněž procedury vyřazování důležitých jednotek z provozu si zaslouží pozornost.

Je nezbytné mít zpracovány havarijní plány, jejichž hlavní scénáře by měly být také pravidelně procvičovány. Lze tak prověřit součinnost s dalšími složkami sdruženými v rámci integrovaného záchranného systému a potvrdit či změnit výchozí předpoklady a získat poznatky pro úpravu tohoto významného dokumentu při další aktualizaci. Povinnost mít k dispozici havarijní plány je zakotvena v zákoně č. 353/1999 Sb., prevence závažných havárií v chemickém průmyslu.

Oblast technických prostředků zábrany škod se zaměřuje rovněž na ochranu okolí.  Je monitorován možný výskyt hořlavých nebo toxických látek v atmosféře v okolí výrobních jednotek. Stabilní analyzátory se rozmísťují v několika okruzích. V  centrálních velínech výrobních jednotek lze zpravidla zaregistrovat výron určité ještě dříve, než dojde k aktivaci detektorů, např. na základě poklesu tlaku v potrubí. Podle meteorologických podmínek se provádí vyhodnocení a predikce dalšího chování výronu s využitím počítačového software.

Efektivním způsobem hašení požárů v chemickém průmyslu je použití sprinklerů. Tuto problematiku popisuje kniha P. Rýbáře „Sprinklerová hasicí zařízeni“. Zásah se provádí automaticky již v počátečním stadiu vývoje plamene s minimální časovou prodlevou, vodní kapičky snižují teplotu plamene a tím redukují intenzitu přenosu tepla zářením. Dochází ke zpomalení šíření požáru. Pokud se nepodaří plameny zcela uhasit, zbývá možnost pozdějšího úspěšného zásahu hasičů.
Stabilní hasicí zařízení s oxidem uhličitým rovněž patří mezi velmi účinné hasicí pro středky. Použití této látky je však možné v prostorech bez přítomnosti fyzické obsluhy; v místech, kde se vyskytují lidé, musí být před jeho uvedením do činnosti zajištěna evakuace. To platí i v případě použití plynu FM 200; hygienici totiž nesdílejí běžně prezentovaný názor, že toto médium osazenstvo neohrozí.

Pro hašení olejů v zásobnících jsou nejúčinnější automatická pěnová zařízení. V drtivé většině případů je efektivní, když jsou ochranné procedury nadřazeny řídicímu systému jednotky.

Úspěšné zdolání požáru v chemickém průmyslu lze zajistit monitory (vodními nebo pěnovými děly), rozmístěnými okolo významných jednotek, nejlépe dálkově ovládanými z velínu, umístěného v dostatečné vzdálenosti a chráněného proti účinkům požáru anebo výbuchu. Rychlou informaci o průběhu a stavu požáru nebo havárie může poskytnout kamerový systém. Další důležitou pomůckou jsou moderní adresné systémy požární detekce, vyhodnocující s pomocí počítače až několik stupňů stavů čidel před konečným vyhlášením poplachu. Dostatečné zásobování požární vodou bývá rozhodující pro protipožární zařízení v chemickém průmyslu. Systém požární vody bývá zpravidla propojen se systémem chladicí vody; je však lepší, pokud je samo statný a nezávislý. Dále je nutné, aby hlavní požární čerpadla měla záložní zdroj, např. dieselový generátor s automatickým záskokem na společné hřídeli s elektromotorem, aby v případě výpadku dodávky proudu mohla nadále plnit svůj úkol. Pozitivně se hodnotí též rozvody požární vody samospádem při náležitém převýšení zásobníků. U klíčových zařízení bývají ještě vodní nádrže s čerpacími stanicemi, určené pouze pro potřeby hašení požáru v dané lokalitě.

ZDROJ:
Janata, Jiří. Posuzování rizika v chemickém průmyslu pro účely pojištění. CHEMagazín, č. 1, roč. XVI, 2006, s. 16.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail