Pracovní úraz v důsledku náhlé nevolnosti

<p>Tento úraz by měl být považován za pracovní, protože k němu došlo při plnění pracovních úkolů (§ 190 zákoníku práce). <strong>Plnění pracovních úkolů a přímá sousvislost s ním</strong> je více rozvedeno v § 25 a 26&nbsp;nařízení vlády&nbsp;108/1994, kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.</p> <p>Kateřina Hrubá, redakce BOZPinfo</p>

Dovoluji si zpětně reagovat na Vaši odpověď.&nbsp;Kdybychom jiný případ dovedli&nbsp; až ad absurdum, pak by zaměstnavatel odpovídal zaměstnanci např. za to, že když v pracovní době zíval, tak mu vyskočila sanice, tedy dá se říct, že téměř naprosto za vše, co se v průběhu práce či v přímé souvislosti s ní zaměstnanci stane a to již bez dalšího (neberu teď v potaz zprošťovací důvody). Stále však považuji za obligatorní podmínku odpovědnosti zaměstnavatele úraz, tedy přesněji řečeno úrazový děj, tedy příčinu, který v původně popisovaném případě absolutně postrádám. V této souvislosti mě zaráží Stanovisko Nejvyššího soudu R 11/76, str. 33, které mi připadá jakoby vytrženo ze souvislosti celého stanoviska jako celku.