Pracovní úraz a jeho uznání

Pro posouzení, zda lze poškození zdraví dotazovatele posuzovat jako pracovní úraz máme málo informací. Obecně se dá říci, že se o pracovní úraz jednat může, neboť jediné vymezení pracovního úrazu, které v ZP (§ 190/1) je, považuje za pracovní úraz takové poškození zdraví, ke kterému došlo u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pak je to i poškození zdraví, ke kterému došlo působením vlastní síly. To je konečně i případ zlomené nohy při pádu na pracovišti. To je rovněž působení vlastní síly a nikdo zřejmě nebude uvažovat o tom, že se - při splěnění dalších podmínek - o pracovní úraz nejedná. Předpokládejme ale, že informace, které nemáme, dosvědčují, že se o pracovní úraz jedná, neboť jej tak uznal zaměstnavatel. Pokud odškodnění úrazu odmítá pojišťovna, je na zaměstnavateli, aby on pracovní úraz odškodnil ze svých prostředků, neboť je za škodu při pracovním úrazu podle § 190 odst. 1 zákoníku práce odpovědný a tato odpovědnost je objektivní. Odpovědnosti se zaměstnavatel zřejmě již nezbaví, když úraz zaměstnance uznal jako úraz pracovní. Zda se později zaměstnavatel s příslušnou pojišťovnou vypořádá, je pouze na něm. Postižený zaměstnanec není účastníkem pojistného vztahu podle § 205d zákoníku práce.