Odborné shromáždění ke světovému dni bezpečnosti práce 2017

Zdroj: 

Již poněkolikáté účastníci odborného shromáždění ke světovému dni bezpečnosti práce zavzpomínali na oběti pracovních úrazů a zároveň měli možnost dozvědět se nové a zajímavé informace z oblasti BOZP. Tentokrát se akce konala 2. května 2017 v hotelu DAP v Praze.

Účastníky přivítal Ing. Antonín Rada, náměstek pro řízení Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany a poděkoval všem, kteří se zasazují o bezpečnost na pracovištích.

Ing. Radek Tolar, Ph.D., ředitel Odboru státního dozoru Ministerstva obrany, seznámil se statistikou pracovních úrazů v tomto rezortu. Potěšující je, že se nestal žádný smrtelný pracovní úraz, pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů bylo 20 u vojáků a 3 u občanských pracovníků. Závažný pracovní úraz se stal například na střelnici v Čáslavicích, při nácviku střelby lafetovou zbraní došlo k nastřelení jednoho vozidla BVP-2 druhým. Zjistilo se porušení provozního řádu střelnice. K činnostem odboru patří mimo jiné kontrolní činnost, během tohoto roku chystají další kontroly v oblasti bezpečnosti i požární ochrany. V souvislosti s novelou zákona o požární ochraně se zavádí zvláštní požární dozor, kontroly nad civilními subjekty. S dalších činností můžeme jmenovat například pořádání seminářů (chystají se na téma práce ve výškách, vyhledávání rizik a bezpečnostní opatření při používání motorových vozíků a další) nebo kurzů pro odborně způsobilé osoby v prevenci rizik.

Nelehký úkol, a sice pohovořit o novinkách v oblasti BOZP, měl Robert Křepinský, předseda Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP, protože v oblasti právních předpisů příliš nového není. Připomněl tedy již většinou známé změny (zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců; změny v zákoníku práce – upraveno pojmosloví v souladu s občanským zákoníkem, přesunutí paragrafů týkajících se odškodňování pracovního úrazu do části jedenácté; nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztíženého společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; v z. č. 258/2000 Sb. změna § 44a týkajícího se chemických látek a směsí, úprava § 37 týkajícího se kategorizace práce, určení konkrétních správních deliktů a přestupků v oblasti ochrany zdraví; § 12a – zacházení mladistvých s nebezpečnými látkami a směsmi v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.; zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění z. č. 309/2006 Sb.; novela zákona o požární ochraně č.  229/2016 Sb., kterou došlo ke zpřísnění požadavků na posuzování dokumentace požárního nebezpečí) a nahlédl i do budoucna. Chystá se novela seznamu nemoci z povolání - rozšíření o nemoci bederní páteře; s účinností od 31. 5. 2017 má vyjít zákon č. 65/2017 Sb. týkající se problematiky kouření, elektronických cigaret, alkoholu, který nahradí zákon č. 379/2005 Sb. Ve 3. čtení Poslanecká sněmovna schválila novelu z. č. 373/2011 Sb. Pokud v navrhovaném znění zákon vyjde, mimo jiné bude změna v posudku zdravotní způsobilosti. Závěr posudku „zdravotně nezpůsobilý“ se bude uvádět pouze v případě vstupní lékařské prohlídky (jinak zdravotně způsobilý, zdravotně způsobilý s podmínku, pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilosti k práci), dále bude například možnost, aby zaměstnavatel či posuzovaná osoba se vzdali práva na přezkoumání posudku. Spolu s touto novelou by měla vyjít i novela vyhl. č. 79/2013 Sb., která upraví problematiku periodických, výstupních lékařských prohlídek nebo upraví přílohu č. 2 část II. Rizika ohrožení zdraví. A souvisí s tím i malá novela zákoníku práce - § 32, § 94 týkající se vstupních lékařských prohlídek a noční práce. V závěrečné fázi je příprava nového nařízení vlády, které by mělo nahradit NV č. 28/2002 Sb., a pracuje se na novém nařízení vlády, které by mělo nahradit NV č. 11/2002 Sb.

Mgr. Jaroslav Brácha, specialista v oblasti BOZP, ve své přednášce "Proč a jak hodnotit rizika" zmínil základní zásady prevence rizik podle zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb. a připomněl dvě základní technické normy - ČSN ISO 31000:2010 (01 0351) a ČSN EN 31010: 2011 (01 0352), které se k této problematice vztahují. První se věnuje principům a směrnicím a druhá technikám posuzování rizik, kterými jsou například brainstorming, strukturovaný rozhovor, technika Delphi, kontrolní seznam, strukturovaná technika „Co se stane, když?…“, bodové metody. Žádná konkrétní metoda není určena, očekává se od zaměstnavatele, že tento systém sám založí a s ohledem na podmínky na svých pracovištích zavede příslušné metodiky. Koncepce a proces podle příslušné normy má 4 základní fáze - analýza rizik, posuzování rizik, řízení rizik a dokumentování rizik a každá fáze je naplněna zvláštními požadavky na provedení příslušných kroků. Technická norma očekává, že prevenci rizik ve fázi analýzy a posuzování rizik nebude provádět jednotlivec. Doporučuje se založit tým posuzovatelů, kam je vhodné zařadit kromě těch, kteří systému rozumí, i laiky.

Ze svého působení u zkoušek OZO v prevenci rizik má Mgr. Brácha zkušenost se špatnou připraveností odborně způsobilých osob ke zkouškám, chybí například i jazyková způsobilost. Jeden z uchazečů měl jako písemnou práci zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis. Z 15 stran zabíraly 4 strany přehled zkratek a celý dokument byl „vyzkratkován“. Vymlouval se na to, že ve firmě takto mluví všichni, ale taková práce je nepřípustná. K dalším chybám v BOZP patří také špatná orientace v pojmech, například v pojmech nebezpečí, ohrožení, riziko, problém působí i bezpečnostní dokumentace – jsou příliš obecné, nejsou upraveny na míru konkrétního pracoviště, hodnocení rizik je vnímáno jako kontrola pracovišť. Přehlíží se důležité faktory v prevenci rizik, snižuje se významnost povahy rizika tím, že se označí za akceptovatelné.

V prezentaci Mgr. Bráchy za článkem se můžete také seznámit s některými mýty v bezpečnosti práce, s požadavky na výkon povolání OZO v Národní soustavě povolání nebo vás pobaví perličky, které se vyskytly na webových stránkách poskytovatelů služeb v oblasti BOZP.

Ve své druhé přednášce se Mgr. Brácha věnoval kontrolám technického stavu a revizím technických zařízení. U zaměstnavatelů často chybí průvodní dokumentace zařízení, provozní dokumentace není úplná, chybí bližší úprava pracovních postupů, chybí místní provozní bezpečnostní předpis (MPBP) nebo není aktuální. Nestačí návod, který některé organizace vydávají za MPBP, nejsou tam konkrétní požadavky pro konkrétní prostor, ve kterém je zařízení používáno. Nejsou specifikované kompetence a odpovědnost za bezpečný stav používaného zařízení, chybí identifikace specifických zdrojů rizik u vyhrazených technických zařízení, doklady o provedených revizích, vyskytují se problémy s označováním, rizika zůstávají bez preventivních opatření, vedoucí zaměstnanci neprovádějí dostatečnou kontrolní činnost. Nositelem odpovědnosti je obecně zaměstnavatel/provozovatel, technické normy přidávají k provozovateli označení osoba s konečnou odpovědností. Odpovídá obecně za podmínky provozování, za průběžnou bezpečnost, za stav, za bezpečnost osob, které se tam mohou vyskytnout. V MPBP by měly být určeny i kompetence osob odpovídajících za provoz zařízení, kompetence obsluhy a ty tam často chybí. Co dále chybí v MPBP a jeho doporučený obsah, informace o kontrolách nebo právní předpisy upravující oblast technických zařízení najdete v prezentaci za článkem.

Ing. Pavel Aganov, vedoucí skupiny hygieny práce a pracovního lékařství z Vojenského zdravotního ústavu, pohovořil o činnosti této instituce v oblasti kategorizace prací. Kromě doporučení ke kategorizaci prací, konzultací k obsahu žádosti o zařazení do kategorie, účasti při výkonu státního zdravotního dozoru měří hluk, stanovují výskyt organických látek, prachu v pracovním ovzduší, měří faktory mikroklimatických podmínek, umělého osvětlení. Poskytl všeobecné informace o kategorizaci prací a rizikových pracích, o právních předpisech týkajících se kategorizace a uvedl příklady konkrétních prací, jejich hodnocení a návrh na zařazení do kategorie (viz prezentace za článkem).

Daniela Kubíčková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., hovořila o Evropské agentuře pro BOZP se sídlem v Bilbau ve Španělsku, o jejích prioritách (předvídání změn v oblasti BOZP, fakta a čísla, zvyšování povědomí o BOZP) a konkrétních projektech. Z nich můžeme jmenovat Zelená pracovní místa - projekt Prognóza (prognostické činnosti identifikují a řeší budoucí problémy v oblasti BOZP); ESENER  - evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (právě probíhá jeho II. část), SESAME - projekt řízení BOZP v mikro a malých podnicích; Odhady ekonomických nákladů nemocí z povolání a pracovních úrazů; Řízení BOZP v kontextu stárnoucí pracovní síly. V souvislosti s posledně jmenovaným projektem stojí za zmínku vyhlášení výsledků soutěže Ceny za správnou praxi 26. 4. 2017 na Maltě, kde se po několika letech objevil ve skupině doporučených projektů český projekt - Kontrola psychického stavu zaměstnanců a státních úředníků Ministerstva vnitra. Připravuje se Evropská kampaň BOZP 2018 – 2019 na téma nebezpečné látky. Více informací k těmto aktivitám najdete na webových stránkách uvedených v prezentaci Daniely Kubíčkové na konci článku.

Projekt ESENER přiblížil podrobněji Xabier Irastorza z Evropské angetury pro BOZP, koordinátor tohoto projektu. Zaměřil se na výsledky v České republice, kde bylo v telefonickém průzkumu týkajícího se 4 hlavních témat (řízení BOZP, řízení psychosociálních rizik, hlavní klady a zápory řízení psychosociálních rizik v podniku, zapojování zaměstnanců) osloveno 1508 podniků převážně z oblasti výroby, a srovnával je s dalšími evropskými zeměmi. Zjistilo se například, že mezi hlavní rizikové faktory patří riziko úrazu při práci s nástrojem, pracovním zařízením a při provozu vozidla. ČR byla na 1. místě v projednávání otázek BOZP vrcholovým managementem, projednávání otázek BOZP se děje hlavně z důvodu vyvarování se sankcím a pokutám inspekčních orgánů, naopak se v českých podnicích méně dbá na naplnění očekávání zaměstnanců, kde byl mezi podniky v E-28 a ČR zaznamenán výrazný rozdíl. 78 % podniků v ČR provádí hodnocení rizik. Potíže s tím mají spíše menší podniky. Jako důvod, proč nehodnotí rizika, zástupci malých podniků uváděli, že veškerá nebezpečí jsou jim známá a nemají zásadní problémy. Jedním z problémů při řešení otázek BOZP je složitost právních předpisů (40  % v E-28, v ČR přes 30 %), v E-28 se objevila více stížnost na nadměrné papírování, v ČR se výrazně objevuje stížnost na nedostatek finančních prostředků. Dále z průzkumu vyplynulo, že psychosociální rizika (šikana, násilí a stres) se přestávají podceňovat. Jako největší problém při řízení psychociálních rizik se ukázala neochota lidí otevřeně hovořit o těchto problémech. Odkazy na výstupy z projektu jsou uvedeny v prezentaci na konci článku.

"Měli jsme možnost připomenout si novinky z oblasti BOZP, snad tento pestrý program splnil vaše očekávání a odnášíte si něco užitečného pro svoji činnost. Vítáme rovněž všechny vaše podněty a připomínky," řekl na závěr ředitel Odboru státního dozoru Radek Tolar a poděkoval organizátorům akce, kterými byly Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. a další partneři.

Autor článku: 
Zahájení odborného shromáždění Ing. Jitkou Jochovou z Ministerstva obrany
Robert Křepinský
Mgr. Jaroslav Brácha
Akce se zúčastnili i příslušníci armády
Ing. Pavel Aganov
Daniela Kubíčková
Xabier Irastorza s tlumočnicí
Odborné shromáždění ke světovému dni BP 2017

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail