Nová legislativa ke zvýšení bezpečného provozování podzemních objektů

15.09.2008

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Toto Téma týdne je věnováno hodnocení nově přijaté legislativy ke zvýšení bezpečnosti podzemních objektů. Jsou zde popsány způsoby prohlídek objektů, rizika spojená s jejich realizací, využití bezkontaktní termografie a kontrolních seznamů při posuzování bezpečného stavu podzemních objektů.

kontrolní seznamy

nekontaktní termografie

podzemní stavby

systém prohlídek

legislativa

Úvod

Prostor pod povrchem terénu (vedle těžby surovin) umožňuje umístění činností, které lze jen obtížně z důvodu technických, enviromentálních či ekonomických umístit a provozovat na povrchu. Příklady důvodů podporujících realizaci podzemních staveb (objektů)

nedostatek prostoru na povrchu území
sdružování podzemních sítí do podzemních kolektorů
zachování povrchové zástavby a ochrana historických památek
zvýšení kapacity a rychlosti hromadné dopravy
překonání přírodních překážek
skladování výrobků a hmot
ochrana krajiny, přírody a zvyšování kvality životního prostředí na povrchu

Zároveň si ale musíme uvědomit, že podzemní díla jsou situována do míst, kde působí negativní faktory přírodního prostředí (agresivní podzemní voda, deformace hornin, tlaky), vliv vlastního provozu v podzemním díle a časový faktor. Na tyto negativní faktory je nutno reagovat pravidelně prováděným monitoringem, diagnostikou poruch podzemních konstrukcí, projektováním údržby, rekonstrukcí a včasnou realizací některých opatření např. injektáže, izolace, kotvení, stříkaná betonáž, bezpečnostní prvky apod. Špatná údržba zvyšuje rizika, která jsou spojena s existencí a vlastním provozem podzemní stavby (objektu).

Podzemní stavby jsou rovněž citlivým místem pro selhání technologií, vůči sabotážím či teroristickému útoku. Toto si uvědomila Bezpečnostní rada státu a svým usnesením číslo 69 z 19. 7. 2005 vyjádřila podporu státnímu dozorování podzemních staveb a objektů. Zároveň bylo uloženo Českému báňskému úřadu, aby vypracoval návrh novely zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, která by legislativně upravila zabezpečení státního odborného dozoru při provozu podzemních staveb (objektů), včetně zabezpečení báňské záchranné služby pro tyto stavby.

V podstatě tři roky vznikal zákon, který by novelizoval zákon č. 61/1988 Sb. Musel projít složitým připomínkovým řízením, pravděpodobně důležitou roli v průběhu připomínkového řízení sehrála ta část novely, týkající se nakládání s výbušninami. Výsledkem celého legislativního procesu byl přijatý zákon č. 376 ze dne 6.12. 2007 (Sbírka zákonů z 31.12. 2007), s účinností od 1.2.2008.