Nebezpečné látky a nemoci z povolání

Zdroj: 

Dne 31. října 2019 se v Praze na Novotného lávce konal odborný seminář Nebezpečné látky a nemoci z povolání, kde se mohli účastníci dozvědět zajímavé informace nejen ke kampani Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) „Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou“. Prezentace přednášejících najdete pod článkem.

Již brzy bude končit kampaň „Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou“. Pro ty, které zajímají její hlavní cíle, mediální partneři, vítězné projekty v soutěži Správná praxe a další zajímavé odkazy související s tématem kampaně, je určena prezentace Ing. Jiřího Valy, Ph.D. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

Odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolu v prevenci rizik (OZO) v podniku je již většině lidí dobře známá, někteří si však stále neuvědomují, že odpovědnost za BOZP má zaměstnavatel (vedoucí na všech stupních řízení) a OZO působí v roli jeho poradce. Jak řekl Robert Křepinský ve své přednášce na téma odborně způsobilých osob, OZO provozuje metodickou, poradenskou, školící a kontrolní činnost (podrobněji - viz prezentaci). OZO podle § 10 odst. 4 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, vede písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti jako odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik (případně koordinátora BOZP na staveništi), který opatřuje svým jménem a vlastnoručním podpisem, a též opatřuje svým jménem a vlastnoručním podpisem i zpracované dokumenty. Oznamuje Ministerstvu práce a sociálních věcí změny údajů uváděných v evidenci OZO a koordinátorů do 15 dnů od jejich vzniku. Pokud by neplnila některou z těchto povinností, dopustila by se přestupku na úseku bezpečnosti práce (pokuta do výše 300 000 Kč).

Robert Křepinský také informoval o některých novinkách v oblasti právních předpisů. Na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR můžeme sledovat vývoj právní úpravy vyhrazených technických zařízení, návrh novely zákona č. 258/2000 Sb., kde dojde například k úpravě § 37, 38, 44a, drobná novela zákoníku práce změní například § 391 odst. 2.

Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc. MBA, přednosta Kliniky pracovního a cestovního lékařství FN Královské Vinohrady a soudní znalec v oboru zdravotnictví, hovořil o pracovnělékařské péči, jak byla zajišťována v minulosti ještě jako závodní preventivní péče, a jak je zajišťována nyní. Pracovnělékařské služby jsou nyní více vymezeny – zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb.

Pro odškodnění nemoci z povolání je důležité jen prokázat, že nemoc při uvedené práci vzniknout mohla, že posuzovaný vykonával práci, která svým charakterem odpovídala podmínkám vzniku nemoci z povolání uvedeným v platném seznamu nemocí z povolání. Podle zdravotní dokumentace se musí zjistit, jestli pracovník netrpěl touto nemocí již dříve, než práci začal vykonávat. Zaměstnavatelé mají nyní obavy ze zařazení nemocí páteře do seznamu nemocí z povolání. Zde nejsou jednoznačná hygienická kritéria, nemůžeme rozlišit zátěž profesionální od obecné.

Důležité právní předpisy i soudní judikáty týkající se odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zmínil JUDr. Martin Mikyska, advokát a soudní znalec. V případě soudních sporů se zkoumá, jestli zaměstnavatel dodržel všechny povinnosti BOZP. Jestli byl dotyčný řádně proškolen, jestli dodržování povinností v souvislosti s BOZP bylo vyžadováno a kontrolováno, přestože také velmi záleží na zaměstnancích, aby dbali o své zdraví. Jestliže u zaměstnavatele došlo k porušování právních předpisů, ale způsobem zde trpěným, tak zaměstnavatel nemůže zaměstnance plně neodškodnit.

I pracovní úrazy statutárních zástupců, jednatelů společností mohou být odškodněny. „Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR jednatelé nejsou zaměstnanci ve smyslu zákoníku práce, jejich úrazy při výkonu funkce jednatele (obdobně se to vztahuje i na členy statutárních orgánů akciových společností nebo družstev) se mohou odškodnit jako pracovní úrazy klasických zaměstnanců v rozsahu podle zákoníku práce, pokud to bylo sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce nebo v jiné obdobné (například manažerské) smlouvě. Společnost by však měla mít tuto svoji navýšenou smluvní odpovědnost vůči jednatelům nebo jiným statutárním orgánům připojištěnu, protože na pracovní úrazy "statutárů" se zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů nevztahuje,“ říká JUDr. Mikyska.

Odborný seminář pořádala EU-OSHA ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Cílem semináře bylo poskytnout účastníkům bližší náhled do problematiky týkající se především nemocí z povolání a medicínských i legislativních a právnických aspektů této problematiky.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail