Náhrada škody za ztížení společenského uplatnění

V jakém termínu po úraze se provádí odškodňování ztíženého společenského uplatnění? Musí zraněný zaměstnanec požadavek uplatnit nebo zaměstnavatel musí u zraněných sledovat, zda nenastaly po úraze podmínky pro ztížené společenské uplatnění? Může být nárok na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění po nějaké době promlčen? 

Všem poškozeným zaměstnancům, kterým se úraz stal při plnění pracovních úkolů, zaručuje zákoník práce a další pracovněprávní předpisy náhradu škody za bolest nebo za ztížení společenského uplatnění v podobě tzv. bodového ohodnocení. Odškodnění bolesti se určuje podle sazeb bodového ohodnocení, a to za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků. Za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla. Počet bodů na zdravotní poškození stanoví lékař, což je rozhodující pro celkovou výši škody. Sazby bodového hodnocení za bolest i ztížení společenského uplatnění za úraz i nemoc z povolání jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č.440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Výše odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění je 120 Kč (dříve 30 Kč) za jeden bod. Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud odškodnění přiměřeně zvýšit nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění. V některých případech může být odškodnění bolestného vyšší nad hranice uvedené ve vyhlášce. Je to například v případech, kdy škoda na zdraví vyžadovala náročný způsob léčení (např. infekce rány prodlužující dobu léčení, léčení zahrnující dlouhodobou plicní ventilaci nebo kdy škoda vedla ke zvlášť těžkým následkům, které podstatně omezují nebo významně mění uplatnění v životě, a to s ohledem na věk poškozeného i jeho předpokládané uplatnění v životě. V uvedených případech se může zvýšit bodové ohodnocení až o 50 %, případně na dvojnásobek celkové částky.

Zvlášť nepříznivé důsledky pro poškozené zaměstnance může mít ztížení společenského uplatnění. Projevuje se v životních úkonech poškozeného, v uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo v plnění jeho společenských úkolů. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

Bodové hodnocení, které je rozhodující pro výši škody, uvádí lékař v lékařském posudku. Posudek zpracovává posuzující lékař, který je ošetřujícím lékařem poškozeného, nebo ho vydává zdravotnické zařízení, jehož posuzující lékař zpracoval lékařský posudek. U nemoci z povolání je to zdravotnické zařízení oprávněné k posuzování nemoci z povolání, jehož posuzující lékař zpracoval lékařský posudek.

Lékařský posudek se vydává u bolesti, jakmile je možno považovat zdravotní stav poškozeného za ustálený, a u ztížení společenského uplatnění zpravidla až po jednom roce, kdy došlo ke škodě na zdraví. Musí vždy obsahovat postupy, kterými posuzující lékař dospěl k závěru svého hodnocení, dále položky z právního předpisu (příloha vyhláška č. 440/2001 Sb.), podle kterých bylo bodové hodnocení provedeno, a odůvodnění případného zvýšení bodového hodnocení nad limity uvedené v této vyhlášce. Je proto třeba, aby si poškozený zaměstnanec požádal zhruba po roce od pracovního úrazu o vydání obou posudků. Otálení by mohlo způsobit i promlčení nároku, i když v tomto případě je tříletá promlčecí lhůta a ta běží od okamžiku ustálení zdravotního stavu poškozeného.