Na jaké odškodné je nárok při smrtelném pracovním úrazu?

28.04.2008

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Známému se stal při práci na stavbě smrtelný úraz. Posíme o sdělení, jak v takovém případě postupovat, jaké jsou možnosti odškodnění manželce. Jak postupovat, když došlo k porušení bezpečnosti práce.

K Vašemu dotazu asi tolik. Předpokládám, že dotyčný poškozený byl v pracovním poměru (nebyl OSVČ). Pak za škodu mu vzniklou odpovídá zaměstnavatel a zaměstnavatel také musí likvidovat veškeré náhrady, které pozůstalým v té souvislosti vzniknou. Každý zaměstnavatel (s výjimkou zaměstnavatelů tzv. rozpočtové a příspěvkové sféry) je pro tyto případy ze zákona pojištěn buď u České pojišťovny a.s. nebo u Kooperativy a.s., takže s vyplácením jednotlivých náhrad by neměly být problémy. Podle ustanovení § 375 zákoníku práce platí, že zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout:

náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením,
náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
jednorázové odškodnění pozůstalých,
náhradu věcné škody; ustanovení § 265 odst. 3 platí i zde.

Předně platí zásada, že všechny náhrady se poskytují v rozsahu odpovědnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel sice odpovídá plně, jeho odpovědnost je tzv. objektivní, ale v některých případech se může své odpovědnosti zprostit buď zcela nebo zčásti, pokud prokáže také zavinění ze strany zaměstnance (viz § 367 zákoníku práce). Například zaměstnanec pracoval pod jeřábem bez ochranné přilby apod. Z vašeho dotazu mi však vyplývá, že došlo k porušení bezpečnostních předpisů ze strany zaměstnavatele a ne zaměstnance, takže s tím by neměl být problém.

Jako náhrada účelně vynaložených nákladů se odškodňují náklady jízdného, které příbuzní vynaložili, např. na návštěvu zemřelého v nemocnici před smrtí apod. Tato náhrada se hradí tomu, kdo ji vynaložil. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše 20 000 Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým podle § 116 občanského zákoníku. Podle § 116 občanského zákoníku je osobou blízkou příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění ve výši 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. Náhrada nákladů na výživu pozůstalých je pravidelná měsíční dávka, která přísluší pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Náhrada nákladů přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží. Tyto všechny škody by měl zaměstnavatel postupně dotyčné pozůstalé uhradit a hradit. Je proto nutné vejít v kontakt s odpovědným zaměstnavatelem (nebo promluvit s tzv. bezpečnostním technikem, který prováděl prošetření onoho úrazu) a dohodnout se na tom, jak bude úraz odškodněn. Pro uplatnění jednotlivých náhrad je sice dost času, platí dvouletá promlčecí lhůta, ale není radno otálet.

Autor článku:

Dandová Eva