Může zaměstnavatel za drobné přestupky udělovat pokuty?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Setkávám se opakovaně v jisté a.s. s problematikou údajného porušování pracovního řádu. Zaměstnanci jsou ze strany zaměstnavatele postihováni např. za to, že nemají označení jmenovkou řádně připevněné na oděvu, svorka jmenovky je nedokonalá a na ošacení nedrží, nebo jsou v rámci úklidu odstraněny z pracoviště znečištěné rohože a vedoucí pak zaměstnance potrestá sankcí 1000,- Kč. Dále za to, když zaměstnanci během přestávky jdou mimo budovu v přezůvkách určených pro vnitřní prostory a za další podobné přestupky. Obecně pak zaměstnavatel sděluje zaměstnancům porušení předpisů. Není mi jasné, zda může takovéto sankce zaměstnavatel přímo zaměstnanci formou peněžního postihu ukládat. Finanční částky pak strhává přímo ze mzdy, ač není vyhotoven žádný písemný doklad ani zápis o provinění nebo postihu. Vše závisí od vedoucího zaměstnance. Může zaměstnavatel takto postupovat a podle jakého předpisu? Není to v rozporu se zajištěním podmínek a nemůže to být hodnoceno také jako šikana?

Zákoník práce nepřipouští žádná kárná opatření zaměstnanců formou pokut apod. Kárná opatření byla v plném rozsahu zrušena někdy v roce 1990 a zaměstnavatel je nemůže vůči zaměstnancům uplatňovat. Zaměstnavatel může zaměstnanci vytknout pouze porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Když to provede písemnou formou a k porušení předpisů dochází opakovaně, může zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce se zaměstnancem ukončit pracovní poměr výpovědí. Tyto povinnosti však musí být někde prokazatelně stanoveny, např. v pracovním řádu. Ale ani tak nemůže zaměstnavatel za porušení těchto povinností strhávat nějaké částky z platu zaměstnance bez vědomí zaměstnance nebo bez jeho souhlasu.

Je však třeba odlišovat, když mzdový předpis zaměstnavatele umožňuje vedoucímu zaměstnanci stanovit některé složky měsíční mzdy zaměstnance volnou úvahou (odměny, prémie apod.). Tam pak se nelze dovolat toho, proč např. vedoucí stanovil odměnu o 1 000 Kč nižší, to je pak skutečně volná úvaha vedoucího zaměstnance.

Pokud ale se o tento případ nejedná, pak zaměstnavatel nemůže zaměstnanci bez jeho souhlasu žádné částky ze mzdy srážet. Vše co zaměstnavatel vůči zaměstnanci uplatňuje, musí prokázat z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli.
Z ustanovení § 146 zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že srážky ze mzdy mohou být provedeny jen

  • v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
  • na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 327) nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
  • k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Nic jiného nemůže zaměstnavatel zaměstnanci srazit. Ba naopak, pokud mu část mzdy řádně nevyplatí a nevyplatí mu ji ani do 15 dnů ode dne splatnosti, má zaměstnanec právo okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 písm. b) zákoníku práce.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail