Musí zaměstnavatel tolerovat kuřácké pauzy zaměstnanců?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Smí zaměstnanec v pracovní době opustit pracoviště? Jedná se o kuřáky, kteří chodí kouřit mimo budovu firmy. Jaké zákonné ustanovení toto upravuje?

Žádné ustanovení neupravuje právo na kuřácké pauzy a na možnost opustit pracoviště za účelem kouření.
Zákoník práce má pouze dvě ustanovení týkající se kouření. Prvním je § 103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce, které stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit dodržování zákazu kouření na pracovišti stanoveném zvláštními předpisy a tímto zvláštním předpisem je zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 8 tohoto zákona se zakazuje se kouřit

  • na veřejných místech, kterými jsou uzavřené prostory přístupné veřejnosti, prostředky veřejné dopravy, veřejně přístupné prostory budov související s veřejnou dopravou, nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených a při pobytu osob trvale větraných do prostor mimo budovu,
  • ve vnějších i vnitřních prostorách všech typů škol a školských zařízení,
  • v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, pokud tato zařízení nemají zvláštní prostory vyhrazené pro kuřáky a označeny zjevně viditelným nápisem "Prostor vyhrazený pro kouření" nebo jiným obdobným způsobem a zajištěné dostatečné větrání podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem,
  • v uzavřených zábavních prostorách, jako jsou kina, divadla, výstavní a koncertní síně, dále ve sportovních halách a prostorách, kde jsou pořádána pracovní jednání s výjimkou zvláštních, stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených se zajištěným dostatečným větráním podle požadavků stanovených zvláštním právním předpisem,
  • ve vnitřních prostorách zdravotnických zařízení všech typů, s výjimkou uzavřených psychiatrických oddělení nebo jiných zařízeních pro léčbu závislostí, a to v prostorách, které jsou stavebně oddělené a při pobytu osob s možností větrání do prostor mimo budovu.

V budovách státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, zařízení zřízených státem nebo územním samosprávným celkem poskytujících veřejné služby a finančních institucí včetně jejich zařízení společného stravování, jsou osoby pověřené jejich řízením povinny zajistit, aby občané byli v těchto budovách chráněni před škodami působenými kouřením. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno.

Prostory vyhrazené pro kuřáky musí jejich provozovatel označit zjevně viditelným nápisem "Prostor vyhrazený pro kouření" nebo jiným obdobným způsobem. Ve veřejné drážní dopravě musí být v každém vlaku zařazena alespoň polovina vozů bez prostor vyhrazených ke kouření.

Druhé ustanovení zákoníku práce, a to § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce ukládá zákonnou povinnost zaměstnanci nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno.

Zákoník práce ani jiný zákon neukládá tedy zaměstnavateli, aby zřizoval nějaké kuřárny. To platilo za starých hygienických předpisů, ale nyní platné nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci místo kuřáren ukládá zaměstnavateli zřizovat odpočinkové místnosti pro těhotné ženy a kojící matky.

Dále ani žádný předpis neupravuje otázku doby strávené kouřením. Je zřejmé, že když zaměstnanci během pracovní doby chodí kouřit vně budovy zaměstnavatele, že tím stráví určitý čas a že plně nevyužívají pracovní dobu. To je ale otázka organizace práce a pracovních postupů a tu si musí zaměstnavatel řešit sám. Každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance a ten přiděluje zaměstnancům práci a je jen a jen na něm, aby přiděloval tolik práce, že zaměstnanci nebudou mít čas během pracovní doby chodit mimo budovu kouřit. Základní povinností každého zaměstnance je totiž plně využívat pracovní dobu. Vedoucí zaměstnanec je pak odpovědný za to, že podřízení zaměstnanci využívají plně pracovní dobu.

Autor článku: 

Komentáře

Malá oprava

27.10.2009 - 08:39 Josef Gajdošík
Až na č. NV. Má být 361/2007 Sb. S pozdravem!

Re: Malá oprava

30.11.2009 - 19:24 Norbert Chalupa
Pane Gajdošíku, marně pročítám článek JUDr. Dandové a snažím se zjistit, kde chybovala...? Zmíňované nařízení vlády uvádí správně, pakliže snad nemyslíte uvedený zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů?

Pěkný den.....

01.12.2009 - 06:04 Josef Gajdošík
Pane Chalupa, ano máte pravdu. Už zřejmě v upraveném článku NV č. 178/2001 Sb nefiguruje.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail