Jako šikanování a psychický teror lze kvalifikovat:
-
všechny činy, jejichž cílem je opakovaně a vytrvale ubližovat, ponižovat nebo frustrovat spolupracovníka, nadřízeného nebo podřízeného,
-
opakované jednání včetně negativní komunikace, které těmto osobám znepříjemňuje život.
Nejčastější příčiny mobbingu:
-
nedostatečná kvalifikace a vedení lidí,
-
nízká schopnost vyrovnat se s konfliktem,
-
permanentní tlak na zvyšování výkonů a snižování nákladů,
-
firemní kultura s nízkou úrovní etiky,
-
nedostatky ve vnitropodnikových strukturách,
-
strach před ztrátou zaměstnání,
-
závist a „konkurenční vztahy“,
-
podstatné rozdíly v přístupu, příp. nedostatek tolerance.
Důsledky lze rozdělit do dvou hlavních skupin:
-
psychické následky: deprese, poruchy koncentrace, pochybnosti o sobě, stavy úzkosti až psychiatrické syndromy a myšlenky na sebevraždu,
-
psychosomatické následky: poruchy srdeční činnosti a krevního oběhu, svíravé dýchání, bolesti hlavy, krku a zad, kožní choroby, poruchy spánku, onemocnění žaludku a střev atd.
Strategie psychického teroru – formy jednání a postupy, které lze považovat za mobbing, lze zjistit ze dvou testů.
Otestujte si náladu na pracovišti!
Jak je vysoké osobní riziko mobbingu, závisí i na všeobecném pracovním ovzduší na pracovišti. Zakroužkujte všechny body, které se hodí na vaše pracoviště:
-
Nálada v týmu je našemu představenému úplně lhostejná. O problémech mezi kolegy nechce mluvit.
-
V podniku vládne silný konkurenční tlak, kdo se chce dostat nahoru, potřebuje silné lokty.
-
Ve firmě existuje nejméně jeden z těchto stresujících faktorů: tlak času, nedostatečné personální obsazení, hluk, horko, znečištěné prostředí atd.
-
Soukromé kontakty mezi kolegy jsou spíše výjimkou.
-
Když šéf zajde za pracovníkem, jde většinou o přesčasové hodiny nebo kritiku. Pochvala mu sotva vyjde z úst.
-
V našem podniku platí strnulá hierarchie. Vlastní odpovědnost za práci se nepožaduje, důležité informace se pracovníci dozvědí pozdě nebo vůbec ne.
-
Konflikty, vznikající při denní spolupráci, se často shodí ze stolu, nikdo se necítí oprávněn bojovat s obtížemi.
-
Fluktuace ve firmě je vysoká. Mnoho pracovníků je frustrovaných.
-
Za posledních 12 měsíců nastaly na pracovišti změny, na něž byli pracovníci málo nebo nedostatečně připraveni.
-
Tým se často štěpí na pevné koalice. Skupinky se mezi sebou téměř neobměňují.
-
Za posledních 12 měsíců se nejméně jednou stalo, že pracovník dostal výpověď, protože se údajně nepohodl se šéfy.
-
Pomluvy a šeptání patří k dennímu pořádku. Otevřené rozhovory téměř neexistují.
-
V naší firmě nemáme angažovanou závodní radu, na kterou by se každý mohl obrátit.
-
Firma je t.č. v hospodářsky nepříznivé situaci. Odbourávání míst se už provedlo, oznámilo nebo se nedá vyloučit.
-
Jakmile někdo v týmu udělá chybu, postarají se určití kolegové, aby se to dozvěděl i šéf.
-
Intriky a závist jsou na oddělení velmi rozšířené.
-
Šéf je často náladový, nestrpí odpor.
-
Na oddělení pracují téměř jen muži, zdá se, že někteří z nich nemají o svých kolegyních vysoké mínění, což dávají najevo např. pohledy nebo dvojsmyslnými narážkami.
-
Představený je možná vynikající odborník, před svými pracovníky se však uzavírá, jako by mu na jich názoru nezáleželo.
-
Pokyny shora jsou často nejasné nebo si odporují. Nikdo dobře neví, co má dělat.
Vyhodnocení (podle počtu zakroužkovaných bodů)
0 – 4 body: S podnikovou atmosférou můžete být vcelku spokojeni. Převládá tam pozitivní nálada. Malým napětím se nedá vyhnout a není důvodu k obavám, jestliže je pečlivě sledujeme. Těch několik stinných stránek, které jste pomocí textu vycítili, lze snadno odstranit.
5 – 9 bodů: Pracovat ve vaší firmě není zjevně žádná zábava. Máte tam mnoho třecích ploch, které se mohou zvrhnout i v psychický teror. Pokuste se najít spojence, jimž rovněž záleží na otupení konfliktního potenciálu. Buďte ostražití.
10 a víc bodů: Nálada na pracovišti je zjevně krajně napjatá. V této atmosféře vzniká nevyhnutelně agrese a skryté konflikty, je tu ideální živná půda pro mobbing. Klidně si promyslete, kde jsou ve firmě ještě partneři, které můžete oslovit a důvěřovat jim. Pouze jim byste měli oznámit svoje obavy a společně popřemýšlet, jaké cesty ještě nejsou uzavřeny.
Otestujte si svoji situaci v práci
Zaznamenejte si všechny situace, které jste za posledních šest měsíců opakovaně zažili:
-
Rozhovor náhle skonči, jakmile vejdu do místnosti.
-
Šíří se o mně pomluvy.
-
Přidělí mi úkol, který neodpovídá mé kvalifikaci.
-
Opovržlivě se vyjadřují o mém vystupování a vzhledu.
-
Moji přítomnost kontrolují víc, než je normální.
-
Připisují mi chybu, jíž jsem se nedopustil.
-
Nepěkně hovoří o mém soukromém životě.
-
Obtěžují mě sexuálními narážkami nebo činy.
-
Přidělují mi nesmyslnou činnost.
-
Vylučují mě ze „společenského“ života na pracovišti.
-
Moji práci bez uvedení příčiny hodnotí jako špatnou.
-
Přidělují mi nebezpečnou a nepříjemnou práci.
-
Vyhrožují mi ústně či písemně.
-
Přeloží mě na horší místo.
-
Přidělí mi takové pracoviště, kde sotva mohu udržovat kontakt s kolegy.
-
Nedostanu žádnou práci, ale musím být stále na pracovišti.
-
Smějí se mé nemoci či tělesné chyby.
-
Zacházejí se mnou, jako kdybych byl vzduch.
-
Znepokojují mě pohrdlivými pohledy nebo gesty.
-
Okřikují mě, nadávají mi.
-
Kritizují moje politické nebo náboženské přesvědčení.
-
Na mém pracovišti něco odcizí a schválně poškodí.
-
Často dělají narážky na můj psychický stav.
-
Odpírají mi důležité informace o změnách.
-
Moji žádost o pohovor zamluví.
-
V mé přítomnosti dělají obscénní poznámky, vyprávějí neslušné vtipy, v nichž se diskriminují ženy (jsem-li žena).
-
Izolují mě, vyhýbají se kontaktu se mnou.
-
Nedovolují mi vyjádřit se.
-
Vyhrožují mi tělesným násilím nebo je dokonce praktikují.
-
Vyvíjejí na mne telefonický teror.
Vyhodnocení:
O poplašných signálech lze hovořit tehdy, jestliže:
-
jste v poslední době ve větší míře konfrontován s urážlivými činy,
-
se jednotlivé činy časem zostřují,
-
šikana už škodí vašemu zdraví,
-
se původně konkrétní body kritiky postupně generalizují na ostatní části vašeho života a práce.
ZDROJ:
VARGOVÁ, M. Psychický teror na pracovisku. Mobbing. Bezpečná práca, 34, 2003, č. 2, s. 9 – 14.