Mimořádné zdravotní prohlídky

Na publikovanou otázku tazatele jsou totiž, díky nejasné formulaci dotazu, dvě správné odpovědi. Z otázky totiž není jasné, zda předmětem dotazu jsou mimořádné lékařské preventivní prohlídky, jejichž cílem je posouzení zdravotní způsobilosti k práci (tedy naplnění povinnosti zaměstnavatele podle ustanovení § 103 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce), nebo zda se jedná o povinnost osoby, která je držitelem "zdravotního průkazu", tedy povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné (tedy naplnění povinností uložených v ustanoveních §§ 19 a 20 zákona 258/2000 Sb, o ochraně veřejného zdraví). K posuzování zdravotní způsobilosti k vykonávané práci 1) Při posuzování zdravotní způsobilosti k práci se nadále (již přes 40 let) postupuje podle ustanovení § 11 směrnice MZdČSSR číslo 49/1967 Věstníku MZdČSSR. Podstatné ale je : že uplatnění tohoto postupu je výhradně v kompetenci zaměstnavatele, který v dohodě s lékařem ZPP stanovuje periodicitu takovýchto prohlídek. Tedy neexistuje pevně stanovená periodicita těchto lékařských prohlídek, ale musí VŽDY existovat individuálně stanovená. Z logiky by neměla být kratší než 1 rok a delší než 5 let. že při uplatnění tohoto postupu se nepočítá s vydávání zdravotního průkazu, ale počítá se pouze se zápisy do tohoto průkazu (průkaz je vlastnictvím posuzované osoby, stejně jako například řidičský průkaz). Podstatné pro tento postup je, že se jedná o naplnění povinnosti podle § 103 zákona 262/2006 Sb., a jedná se tedy u úkon závodní preventivní péče, který je vyňat ze svobodné volby lékaře a je pro zaměstnance povinná. Náklady na vstupní prohlídku hradí zaměstnavatel, periodické prohlídky jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Prohlídka je VŽDY zakončena vydání posudkového závěru o zdravotní způsobilosti k vykonávané práci. K povinnostem žadatele a držitele "zdravotního průkazu" 2) Při plnění povinností držitele zdravotního průkazu se postupuje skutečně podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně podle ustanovení § 20 a dále jeho prováděcí vyhlášky MZdČR č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. Podstatné pro tento postup je, že si o toto vyšetření musí povinně požádat fyzická osoby u svého registrujícího lékaře (nejedná se tedy o úkony závodní preventivní péče). Jedná se tedy o povinnost uloženou zákonem fyzické osobě. Je potom na této osobě jak s touto povinností naloží. Náklady na tuto prohlídku jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Na závěr této prohlídky NENÍ vydáván posudkový závěr, ale JE PŘÍPADNĚ odebírán "zdravotní průkaz" (!!!! ), který si musí osoba přinést s sebou. Mimochodem získání "zdravotního průkazu" je upraveno sousedním ustanovením , tedy § 19 zákona 258/2000 Sb., náklady spojené s jeho získáním ale nejsou hrazeny z prostředků zdravotního pojištění. Po získání "zdravotního průkazu NENÍ stanovena žádná povinnost periodicky, či pravidelně se podrobovat dalším lékařským prohlídkám. Platnost zdravotního průkazu je tedy á priori neomezená, tedy DOŽIVOTNÍ. 3) Aby to nebylo jednoduché, tak existují výjimky. Ty se týkají například účasti osob na zotavovacích akcích pro děti. Zde se pro tzv. sezónní zaměstnance sdružuje prohlídka ZPP a mimořádné lékařské prohlídky podle zákona 258/2000 Sb do jednoho úkonu, který je zakončen vydáním posudkového závěru s PLATNOSTÍ jeden rok !!! Podrobnosti naleznete v ustanovení § 10, odst 3 zákona 258/2000 Sb. Proto doporučuji odpovídajícím, aby nehledali jenom právnické výrazy a vzájemné vazy právních předpisů jenom v počítači (pravděpodobně informační systém ASPI), ale aby si častěji přečetli i kontextová ustanovení v souvisejících právních předpisech a zejména aby pečlivěji rozlišovali komu je konkrétní povinnost uložena a jaké jsou širší dopady při realizaci takto uložených povinností, což bývá pro tazatele nejpřínosnější. Přeji hezký den Surovec

Na publikovanou otázku tazatele jsou totiž, díky nejasné formulaci dotazu, dvě správné odpovědi. Z otázky totiž není jasné, zda předmětem dotazu jsou mimořádné lékařské preventivní prohlídky, jejichž cílem je posouzení zdravotní způsobilosti k práci (tedy naplnění povinnosti zaměstnavatele podle ustanovení § 103 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce), nebo zda se jedná o povinnost osoby, která je držitelem "zdravotního průkazu", tedy povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné (tedy naplnění povinností uložených v ustanoveních §§ 19 a 20 zákona 258/2000 Sb, o ochraně veřejného zdraví). K posuzování zdravotní způsobilosti k vykonávané práci 1) Při posuzování zdravotní způsobilosti k práci se nadále (již přes 40 let) postupuje podle ustanovení § 11 směrnice MZdČSSR číslo 49/1967 Věstníku MZdČSSR. Podstatné ale je : že uplatnění tohoto postupu je výhradně v kompetenci zaměstnavatele, který v dohodě s lékařem ZPP stanovuje periodicitu takovýchto prohlídek. Tedy neexisuje pevně stanovená periodicita těchto lékařských prohlídek, ale musí VŽDY existovat individuálně stanovená. Z logiky by neměla být kratší než 1 rok a delší než 5 let. že při uplatnění tohoto postupu se nepočítá s vydávání zdravotního průkazu, ale počítá se pouze se zápisy do tohoto průkazu (průkaz je vlastnictvím posuzované osoby, stejně jako například řidičský průkaz). Podstatné pro tento postup je, že se jedná o naplnění povinnosti podle § 103 zákona 262/2006 Sb., a jedná se tedy u úkon závodní preventivní péče, který je vyňat ze svobodné volby lékaře a je pro zaměstnance povinná. Náklady na vstupní prohlídku hradí zaměstnavatel, periodické prohlídky jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Prohlídka je VŽDY zakončena vydání posudkového závěru o zdravotní způsobilosti k vykonávané práci. K povinnostem žadatele a držitele "zdravotního průkazu" 2) Při plnění povinností držitele zdravotního průkazu se postupuje skutečně podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně podle ustanovení § 20 a dále jeho prováděcí vyhlášky MZdČR č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. Podstatné pro tento postup je, že si o toto vyšetření musí povinně požádat fyzická osoby u svého registrujícího lékaře (nejedná se tedy o úkony závodní preventivní péče). Jedná se tedy o povinnost uloženou zákonem fyzické osobě. Je potom na této osobě jak s touto povinností naloží. Náklady na tuto prohlídku jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Na závěr této prohlídky NENÍ vydáván posudkový závěr, ale JE PŘÍPADNĚ odebírán "zdravotní průkaz" (!!!! ), který si musí osoba přinést s sebou. Mimochodem získání "zdravotního průkazu" je upraveno sousedním ustanovením , tedy § 19 zákona 258/2000 Sb., náklady spojené s jeho získáním ale nejsou hrazeny z prostředků zdravotního pojištění. Po získání "zdravotního průkazu NENÍ stanovena žádná povinnost periodicky, či pravidelně se podrobovat dalším lékařským prohlídkám. Platnost zdravotního průkazu je tedy á priori neomezená, tedy DOŽIVOTNÍ. 3) Aby to nebylo jednoduché, tak existují výjimky. Ty se týkají například účasti osob na zotavovacích akcích pro děti. Zde se pro tzv. sezónní zaměstnance sdružuje prohlídka ZPP a mimořádné lékařské prohlídky podle zákona 258/2000 Sb do jednoho úkonu, který je zakončen vydáním posudkového závěru s PLATNOSTÍ jeden rok !!! Podrobnosti naleznete v ustanovení § 10, odst 3 zákona 258/2000 Sb. Proto doporučuji odpovídajícím, aby nehledali jenom právnické výrazy a vzájemné vazy právních předpisů jenom v počítači (pravděpodobně informační systém ASPI), ale aby si častěji přečetli i kontextová ustanovení v souvisejících právních předpisech a zejména aby pečlivěji rozlišovali komu je konkrétní povinnost uložena a jaké jsou širší dopady při realizaci takto uložených povinností, což bývá pro tazatele nejpřínosnější. Přeji hezký den Surovec