Odborná vyšetření stanovená vyhláškou č. 79/2013 Sb. Jsou nutná?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jak postupovat z pozice zaměstnance, když smluvní lékař pracovnělékařské péče neodesílá při vstupní ani periodické prohlídce zaměstnance na vyšetření tak, jak ukládá vyhláška č. 79/2013 Sb. (EMG vyšetření u lokální svalové zátěže - 3. kategorie práce, vyšetření sluchu u rizika hluku - 3. kategorie práce atd.). Zaměstnavateli je to jedno, údajně ho zajímá pouze posudkový závěr, ne způsob, jak lékař k rozhodnutí dospěl.

Tady je složitá odpověď. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb., stanoví, že prohlídky se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost ke konkrétní práci. To znamená, že lékař musí zjistit, zda dotyčný netrpí nemocí, vadou nebo stavem, který vylučuje jeho zdravotní způsobilost k určitému druhu vykonávané práce. To je výhradní odpovědnost lékaře.

Zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovnělékařských prohlídkách se hodnotí podle § 6 vyhlášky na základě informací zjištěných při dohledu podle § 2 písm. c) vyhlášky, údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o provedení pracovnělékařské prohlídky, závěrů základního vyšetření, popřípadě dalších odborných vyšetření a údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství.

Zde kladu důraz na slůvko „popřípadě“ v ustanovení § 6 odst. 2 písm. c) - závěrů základního vyšetření a popřípadě dalších odborných vyšetření. Struktura vyhlášky je taková, že u každého rizikového faktoru uvedeného v příloze č. 2 vyhlášky je uveden jednak výčet nemocí, které zdravotní způsobilost k práci vystavené tomuto faktoru zcela vylučují a jednak výčet nemocí, jejichž zjištění vyžaduje další odborné vyšetření. Úkolem lékaře pracovnělékařské péče je pak především vyloučit nemoci uvedené ad. A příslušného bodu (rizikového faktoru) a v případě zjištění nemoci uvedených ad B. provést odborné vyšetření.

Výčty uvedené v příloze č. 2 vyhlášky týkající se vyšetření u jednotlivých druhů prohlídek nejsou v žádném případě taxativní. Vyhláška není zákon, vyhláška nestanoví povinnost, to může stanovit jen zákon a zákon č. 373/2011 Sb. nestanoví, že by lékař pracovnělékařské péče měl povinnost provést všechna vyšetření ve vyhlášce uvedená. Výše jsem upozornila na § 6 odst. 2 písm. c) vyhlášky a na slůvko „popřípadě“. Lékař je především odborník a jak jsem také uvedla výše, on provádí vyšetření především na základě svých znalostí o pracovišti (na základě prováděného dohledu), na základě údajů od zaměstnavatele obsažených v žádance a pak hlavně na základě výpisu ze zdravotnické dokumentace od registrujícího lékaře, protože ten zachytí jako první nějakou nemoc.

Uzavírám, že zákon ani vyhláška nestanoví povinnost lékaře vysílat na odborná vyšetření. Lékař je odborník a on vydává posudek a on si závěr v něm uvedený zodpoví při případném posuzování platnosti/neplatnosti a nic víc. Proto také zaměstnavatel dost dobře nemůže lékaři určovat, jak má zaměstnance vyšetřovat.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail