Legislativní změny v problematice BOZP

Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zastupoval Český Focal Point pro BOZP, představil novou kampaň Evropské agentury pro BOZP Zdravé pracoviště na období 2023–2025 s názvem Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, která bude zahájena již v brzké době. Cílem kampaně je zlepšit znalosti o bezpečném a produktivním používání digitálních technologií ve všech odvětvích; zvýšit povědomí o digitalizaci a jejím dopadu na BOZP; informovat o vznikajících rizicích a příležitostech; prosazovat hodnocení rizik a zdravé a bezpečné řízení digitální transformace práce; usnadnit výměnu informací a osvědčených postupů.

Advokát a soudní znalec JUDr. Martin Mikyska ve své přednášce tentokrát zvolil téma Odškodňování při újmách na zdraví (náhrada materiálních škod a nemateriálních újem) ve srovnání občanský zákoník (část čtvrtá, Hlava třetí - § 2894 - § 2971, promlčení: § 609 - § 653), zákoník práce (část jedenáctá – náhrada majetkové a nemajetkové újmy, § 248 - § 275), zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (část sedmá, hlava III Odpovědnost bezpečnostního sboru za škodu, § 98 - § 111) a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (hlava II, § 112 - § 130a). Uvedl několik, pro praxi přelomových, judikátů.

Běžná praxe je taková, že jestliže určitá škodní událost má proti sobě vůči poškozeným dva odlišné právní subjekty, poškozený si může vybrat, jestli uplatňuje nároky proti jednomu nebo druhému odpovědnému subjektu. Nejčastější případy jsou pracovní úrazy na pracovní cestě, kdy za dopravní nehodu může druhý účastník silničního provozu a dotyčný se může rozhodnout, bude-li chtít uplatnit odškodnění podle zákoníku práce a navazujících právních předpisů proti svému zaměstnavateli, za kterým stojí zákonná odpovědnostní pojišťovna, nebo se rozhodne uplatnit stejný druh nároku vůči řidiči, provozovateli nebo pojistiteli toho škodícího vozidla.

Robert Křepinský, předseda stálého výboru pro legislativu Rady vlády pro BOZP, podal přehled o právních předpisech, které v posledních letech více či méně výrazně ovlivnily BOZP.

Poslední novela zákoníku práce, která vyšla pod č. 281/2023 Sb., upravila například práci přesčas ve zdravotnictví, doručování, problematiku dohod konaných mimo pracovní poměr, práci na dálku.

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která vyšla pod č. 167/2023 Sb., zrušila zdravotní průkazy, což se promítlo do § 103 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.

S účinností od 1. 1. 2024 vyšla vyhláška č. 260/2023 Sb., o stanovení podmínek zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy.

Vyhláška č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, vyšla s účinností od ledna 2023 a například stanovila, že periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii první a v kategorii druhé se provádí, pokud to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžadují. Mimo jiné také upravila pracovnělékařskou prohlídku zaměstnance, který vykonává práci v noci – vymezuje se, že musí jít o zaměstnance pracující v noci podle § 78 odst. 1 písm. k) zákoníku práce.

Nařízení vlády č. 451/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb., stanovilo, že hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů ČSÚ za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.

NV č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, upravilo zátěž teplem na nevenkovních pracovištích; přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa, kde došlo ke snížení teploty o 2 °C.

V roce 2022 vyšla také prováděcí nařízení vlády (190/2022 Sb. – 194/2022 Sb., 60/2022 Sb.) k zákonu č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení (účinnost od 1. 7. 2022 – zároveň jde o novelu zákona č. 309/2006 Sb. - § 10, 10a, 11, 20, 21 a zákona č. 251/2005 Sb.).

V roce 2021 vyšlo nařízení vlády č. 506/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, které rozšířilo seznam nemocí z povolání o nemoci bederní páteře.

Za opětovnou zmínku stojí také nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků – transpozice směrnice Komise (EU) 2019/1832. Oproti předchozí právní úpravě došlo k důležitým změnám.

Robert Křepinský také upozornil na to, že zaměstnanci by měli znát hlavně provozní předpisy, místní řády, návody k obsluze, které se v praxi velmi podceňují. V § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, jsou uvedeny náležitosti oznámení o zařazení prací do kat. 2. V tom se často chybuje. Zaměstnavatelé posílají jednoduché dopisy, že práce zařadili do kat. 2., například s rizikovým faktorem hluk.

MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu, se zabývala vlivem robotizace a digitalizace na psychosociální rizika a kognitivní schopnosti zaměstnance.

ROBOTIZACE = automaticky vykonávaná technologická nebo manipulační činnost s využitím průmyslového robota nebo manipulátoru. Probíhá podle předem stanoveného postupu, u kterého se pracovní takt nepřetržitě opakuje.

DIGITALIZACE = přechod od analogových technologií k digitálním, zároveň využívání digitálních technologií v obchodních procesech; digitální transformace společnosti a ekonomiky.

Projekt Evropské komise Digitální kompas si dal za cíl do roku 2030, aby 80 % osob ve věku 16–74 let mělo alespoň základní digitální dovednosti; aby se 75 % evropských podniků zapojilo do cloudových služeb, velkých dat a umělé inteligence; aby bylo v EU zaměstnáno 20 milionů ICT specialistů (s větší účastí žen); aby bylo pro evropské občany a podniky k dispozici 100 % online poskytování klíčových veřejných služeb.

Cíle v oblasti digitalizace má i Česká republika. Národní plán obnovy (NPO) se snaží o tzv. upgrade Česka, který zahrnuje projekty představující digitální služby občanům a firmám; digitální systémy státní správy; digitální vysokorychlostní sítě; zrychlení a digitalizaci stavebního řízení; udržitelnou a bezpečnou dopravu. Na to je vyhrazena částka 179,1 mld. Kč.

Používání digitálních technologií může způsobit digitální stres (techno-přetížení, nuda, složitost, bezpečnost, rychlost změn, nedostatek technické podpory apod.); kognitivní zátěž (vnímání světa kolem sebe, jednání, reakce, zvládání úkolů, přizpůsobení se neustále měnícím podmínkám okolního prostředí, rychlost myšlení apod.); psychosociální rizika.

MUDr. Lipšová seznámila s pilotním projektem SZÚ z roku 2023, v jehož rámci byla shromážděna data od pracovníků pracujících s roboty. Projekt byl zaměřen na snížení lokální fyzické zátěže. Vyplynulo z něj, že nikdo z oslovených nemá zásadní problém s kooperací s robotem. Otázky byly zaměřeny na podporu zaměstnavatele; zaškolení – vnímají ho jako lehké, efektivní, mají někoho, na koho se obrátit; na sociální vztahy a komunikaci – většina nemá pocit, že by spolu nemohli komunikovat; na charakter zaměstnance, který pracuje s robotem – stačí chtít, není třeba žádného speciálního vzdělání nebo dovednosti. Zaměstnanci působili proaktivně, snaží se robotům rozumět. Práci s nimi vnímají jako ulehčení zátěže zejména na horní končetiny, celkově vnímají tuto práci velice pozitivně, nepovažují práci s robotem za stresující.

Digitalizaci se tedy nevyhneme, měla by sloužit k ulehčení náročné práce, snížení expozice různým rizikovým faktorům při práci, měli bychom ji využít ke zlepšení ergonomie, organizace práce nebo zvládání stresu.

Seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem vnitra ČR v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2023 – 2025 s názvem Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku.