Legislativní změny v problematice BOZP

Online seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvem vnitra ČR v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2020–2022 s názvem Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž.

Právě o Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a její kampani, která poprvé probíhá déle než 2 roky, pohovořil Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zástupce Českého Focal Pointu pro BOZP. Problematice muskuloskeletálních poruch (MSD) se již věnovala kampaň v roce 2000 Ukažme záda muskuloskeletálním poruchám nebo kampaň v roce 2007 Posviťme si na břemena (muskuloskeletální poruchy) a téma je stále aktuální.

Z různých průzkumů (Eurostat 2013, EWCS 2015) vyplývá, že přibližně 3 z 5 pracovníků EU mají MSD. K nim mohou vést opakované pohyby rukou nebo paží, dlouhé sezení, zvedání nebo přemisťování osob nebo těžkých břemen. Riziko MSD zvyšuje i současně hojně využívaná práce na dálku.

EU-OSHA věnuje velký prostor prevenci tohoto onemocnění, na jejích stránkách lze najít řadu materiálů, pravidelně o nich informujeme na BOZPinfo v rubrice Krátké zprávy.

Strategický rámec EU pro BOZP se v období 2021–2027 zaměřuje na tři klíčové cíle:

1. předvídání a řízení změn v novém světě práce, který přináší zelená, digitální a demografická transformace,
2. zlepšování prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání a naplňování cíle nulového počtu úmrtí v souvislosti s výkonem práce,
3. zvýšení připravenosti na současnou zdravotní krizi i budoucí zdravotní krize.

Robert Křepinský, předseda stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP, podal přehled o připravovaných, aktuálních i dřívějších právních předpisech, které významně zasáhly do oblasti BOZP.

Momentálně se připravuje nová právní úprava pracovnělékařských služeb, konkrétně úprava vstupních a periodických pracovnělékařských prohlídek u nerizikových prací. Návrh novely vyhlášky č. 79/2013 Sb. je zatím na půdě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda předložila do připomínkového řízení návrh novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Chystá se změna ohledně úpravy operativní teploty v souvislosti s mikroklimatickými podmínkami pro třídu práce I a IIa. Pro třídu práce I by se měla min. teplota snížit z 20 °C na 18 °C, u třídy práce IIa z 18 °C na 16 °C.

V připomínkovém řízení je transpoziční novela zákoníku práce, která by měla mimo jiné upravit problematiku práce na jiném dohodnutém místě, tzv. home office, včetně dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ohledně kontroly BOZP a šetření pracovních úrazů.

Z významných novel zákoníku práce z minulosti můžeme vyzdvihnout novelu z r. 2017, která upravila provádění vstupních lékařských prohlídek před vznikem pracovního poměru a rozhodla, že lékařské prohlídky zaměstnanců pracujících v noci se budou řídit zvláštními předpisy – zákonem č. 373/2011 Sb. a vyhláškou č. 79/2013 Sb. Novela z roku 2018 například pozměnila § 271b - jak počítat náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u osob vedených na úřadu práce. Novela z roku 2019 Sb. problematiku odškodňování úrazů dětí v mateřských školách. V roce 2020 se změny týkaly například § 104, kde došlo k implementaci evropského nařízení ohledně OOPP nebo k úpravě odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s následkem smrti.

V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, byla po novele z. č. 205/2020 Sb. upravena kategorizace prací, odborné hodnocení, zacházení s chemickými látkami a směsmi, výkon státního zdravotního dozoru na úseku ochrany zdraví při práci a pracovnělékařských služeb nebo přestupky.

Do zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zásadním způsobem zasáhla v oblasti pracovnělékařských služeb novela z. č. 202/2017 Sb., ať už šlo o výpisy ze zdravotnické dokumentace, možnost jejich nahrazení potvrzením o nezměněném stavu, nebo podmínky za jakých může poskytovatel pracovnělékařských služeb vystavit lékařský posudek, když osoba nemá registrujícího poskytovatele zdrav. služeb. Novela také zavedla možnost vzdání se práva na přezkoumání posudku.

„I přesto v lékařských posudcích stále chybí některé podstatné náležitosti, je špatně napsáno poučení nebo chybí poučení o možnosti vzdání se práva na přezkoumání posudku,“ říká Robert Křepinský.

I když se zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, BOZP přímo netýká, důležitá je novela z. č. 526/2020 Sb., zavádějící tzv. sponzorovaný přístup k technickým normám. Pokud jsou normy závazné, protože se na ně odvolává právní předpis, tak by měl být odborné veřejnosti umožněn bezplatný přístup na základě registrace u České agentury pro standardizaci.

Na konci roku 2021 bylo zveřejněno nařízení vlády č. 506/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2023. Do seznamu nemocí z povolání bylo zařazeno těžké poškození bederní páteře způsobené dlouhodobou těžkou fyzickou prací (kap. II položka 11). O této změně podrobně informovala MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu.

Evropská komise vydala doporučení zařadit tyto nemoci do Evropského seznamu nemocí z povolání.

60 - 80 % populace zažije bolest páteře. Vědecky prokázaná je příčinná souvislost s prací. K chronickému onemocnění bederní páteře dochází po 10-12 letech rizikové expozice, při manipulaci s břemeny, častém ohýbání a otáčení páteře, v nepříznivých pracovních polohách, celkové fyzické zátěži, když je tělo vystaveno celotělovým vibracím nebo při vzájemné kombinaci všech těchto faktorů.

V roce 2016 bylo s diagnózou s muskuloskeletálními poruchami asi 20 % všech pracovních neschopností v trvání cca 65 dnů.

Musí být splněny předběžné klinické a expoziční podmínky, aby mohlo dojít k dalšímu posuzování onemocnění:

1. diagnóza chronického vertebrogenního syndromu bederní páteře, který je vyjádřený jako lumbago s kořenovým syndromem, či bez něj;

2. délka výkonu potenciálně rizikové práce musí činit nejméně tři roky;

3. pracovní neschopnost pro tuto diagnózu musí být alespoň 12 měsíců kumulativně během posledních tří let před ukončením výkonu předmětné práce, nebo před prvním posouzením ve středisku nemocí z povolání u pracovníků, kteří předmětnou práci dosud vykonávají.

Zatím nevyšly metodické návody, ale již jsou v procesu schvalování na Ministerstvu zdravotnictví. Na neschopence musí být jasně definovaná čísla diagnózy - M54.5, M54.4, M54.3, v průběhu onemocnění mohou ještě přibýt další - blíže specifikovaná bolest bederní páteře.

V Evropě jsou různá expoziční kritéria pro přiznání chronického onemocnění jako nemoci z povolání. Matematické hodnocení, které je navrhováno v ČR, se používá v Belgii a v Německu, v ostatních státech většinou dochází k individuálnímu hodnocení.

Na Slovensku byl seznam rozšířen o tuto nemoc z povolání již v roce 2004. V roce 2018 Slovensko přiznalo tři, v roce 2019 jednu a v roce 2020 dvě tyto nemoci z povolání.

Závěrem MUDr. Lipšová říká: „Velmi důležité je vyhodnotit rizika, komunikovat s poskytovatelem pracovnělékařské péče, preventivní přístup. Každý zaměstnanec musí mít dostupné informace, nejen poučení o BOZP, ale musí si uvědomit, že má individuální odpovědnost za své zdraví, které je pro něj výrobním nástrojem.“

O nových právních předpisech týkajících se vyhrazených technických zařízení hovořil Ing. Jiří TILHON, Ph.D., LL.M., vedoucí oddělení zkušebnictví a certifikace z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Tématu se bude věnovat 2. část tohoto článku.