Která povolání a jaké faktory nejčastěji ohrožují zaměstnance?

Loni se stalo v Česku celkem 46 223 úrazů, z toho 123 smrtelných. Počet smrtelných incidentů v České republice se v posledních desetiletích snižuje. Pod 200 se dostal v roce 2003 (například v roce 1969 to bylo 623 osob!), přesto téměř každý třetí den někdo v práci zemře a denně se v zaměstnání zraní téměř 120 lidí.

Polovině zaměstnanců se přihodí úraz do dvou let od nástupu na nové místo. Vyplývá to z údajů odborníků na bezpečnost práce, dat Českého statistického úřadu a inspektorů Státního úřadu inspekce práce za rok 2018.

Je nepřijatelné nečinně přihlížet tomu, že došlo k nárůstu tragických úrazů, při kterých v práci vyhasly lidské životy. Není to jen o smutném osudu obětí a jejich rodin, které ztrátou trpí. Práce nemá přinášet smrt a úraz, ale má zajišťovat život,“ říká místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová. Předseda ČMKOS Josef Středula je přesvědčen, že řadě pracovních úrazů a nemocí z povolání bylo možné předejít. „Záslužnou práci v oblasti prevence odvádějí i odboroví inspektoři bezpečnosti práce.Také oni se podíleli na odhalování porušování předpisů. V loňském roce bylo Státním úřadem inspekce práce uloženo 717 pokut ve výši přes 27 milionů korun,“ uvedl.

Rizikoví nováčci

Petr Kaňka, školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas, připomíná, že 50 % pracovních úrazů se v Česku přihodí do dvou let od nástupu zaměstnance do nové firmy. Nejčastěji se to stane ještě před ukončením prvního odpracovaného roku. Problém je selhávající prevence a alibistický styl bezpečnosti práce, který zaměstnancům nabízí buď jen podpis na papíře, nebo nudná obecná školení namísto jasných pokynů pro práci. „Například každý druhý úraz na stroji se stane kvůli tomu, že nikdo zaměstnanci neukázal konkrétní pracovní postupy. Paragrafy samy o sobě nechrání lidi 
předtím, aby si dali ruku do lisu
,“ dodává Kaňka.

Stavební stroje zavadí při práci o elektrické dráty

Rizikové situace vznikají i při práci se stavební a zemědělskou technikou v blízkosti elektrického vedení. „Ročně evidujeme v pěti krajích s naší působností na 30 případů, kdy stroje zavadí zvednutým ramenem nebo zdviženou korbou o elektrické dráty,“ informuje Stanislav Vodrážka, vedoucí pro oblast BOZP ve společnosti E.ON Česká republika. Stává se to nejen na zemědělských plochách, ale také při stavbách silnic a dálnic. Tyto události jsou velmi časté i v celorepublikovém kovém měřítku a nezřídka končí tragicky.

Pokud nedojde k požáru, je lepší zůstat v kabině, která sama o sobě chrání před úrazem elektrickým proudem, a zavolat si pomoc. „Jestliže stroj hoří a člověk musí kabinu opustit, je nutné, aby se při pohybu nedotkl současně země a kovových částí stroje. Kabina se opouští skokem a pracovník se má vzdalovat z rizikového místa krátkými krůčky a směrem kolmo na dráty,“ dodává Vodrážka. 

Kde vládne stres

Ne každý má zdraví ohrožující nebo rizikovou profesi. S čím se však potkáváme na pracovištích prakticky všichni, je jiný zdraví poškozující faktor – a tím je stres. Každé zaměstnání v sobě nese určitou míru stresu a je jistě velmi těžké určit, které je psychicky nejnáročnější. Ale opravdu „nejdrsnější“ pracovní pozice kladou na jejich vykonavatele hodně velké nároky. Vyžadují od nich extrémně vysokou psychickou odolnost.

O které se tedy jedná? V České republice se nám podobné srovnání vypátrat nepodařilo, nicméně jistou odpověď může nabídnout statistika amerického ministerstva práce z roku 2018. Sestavili tam seznam deseti nejstresovějších profesí, založený na množství stresové tolerance, které musí lidé na daných pozicích mít.

Přestože se jedná o údaje ze zámoří, nejde o žádná „exotická“ povolání, ale o zaměstnání, se kterými se i u nás běžně setkáváme. Lidé, kteří je vykonávají, musí mít schopnost umět konstruktivně přijmout kritiku a také jednat klidně a efektivně v průběhu nadměrně zatěžujících situací, které jsou téměř na denním pořádku. V horní části uvedeného seznamu se nachází především profese, u kterých se člověk často střetává s případy na hranici života a smrti.

  1. Urolog
  2. Asistenti anesteziologů
  3. Anesteziologická sestra
  4. Telefonní operátoři
  5. Zdravotní sestra urgentního příjmu
  6. Tanečníci
  7. Porodníci a gynekologové
  8. Policejní, požární a ambulantní dispečeři
  9. Lékaři
  10. Dopravní a železniční policie

Zdravotníci vedou  

Jistě jste si povšimli, že šest z deseti nejstresovějších pracovních míst je z oblasti zdravotní péče, ale do seznamu se také dostali telefonní operátoři a tísňové dispečerské úřady. Což jenom ukazuje, jak mohou být psychicky náročné i tyto pracovní pozice. Kromě ošetřujících profesí (lékařů, sester, asistentů doktorů apod.) byla coby nejstresovější povolání vyhodnocena ještě tato: piloti, druzí piloti a letoví inženýři, koordinátoři akcí, pracovníci v nápravných zařízeních včetně dozorců, detektivové, pracovníci ve školství (především v předškolní výchově), agenti sportovců, umělců a obchodní manažeři v oblasti umění, herci, pracovníci ochranky, řidiči autobusů, vedoucí pracovníci pohřebních služeb, manažeři hotelů.

Bezpečnost a ochrana zdraví začíná už ve školách

Je jistě dobře, že se problematikou ochrany zdraví při práci zabývá v nejvyšší možné míře většina zaměstnavatelů a zaměstnanců, velmi důležité však je, že své místo dostává i na základních a středních školách. Bohužel těmto institucím stále chybí dostatek oficiálních výukových materiálů a pedagogové jsou často odkázáni na hledání vlastních zdrojů. Naštěstí už několik let mohou využít vzdělávacího projektu NAPO pro učitele (NAPO for Teachers), který se zrodil díky Evropské agentuře pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Bezpečnost, ochrana zdraví a prevence úrazů nejsou legrace, ale s úsměvem a nadhledem lze pojmout jejich výuku, nebo spíše seznámení se základy. A to přesně podle hesla učitele národů Jana Amose Komenského „Škola hrou“. Ústřední postavičkou celého projektu je animovaná figurka NAPO – sympatický nešika, který symbolizuje zaměstnance pracujícího v libovolném odvětví. Jde o poctivého snaživce, který se někdy stává obětí bezpečnostních rizik, jindy je to naopak on, kdo nebezpečí objeví a pomáhá hledat řešení. Je přátelský a lidský a může se s ním ztotožnit každý z nás.

To je stručná charakteristika hlavního hrdiny animovaných filmů, které se staly vlajkovou lodí projektu NAPO pro učitele. Filmy jsou pro školy k dispozici zdarma a jejich smyslem je zábavnou formou seznámit diváky s mnoha nebezpečími, která je mohou na pracovišti potkat. Osvědčily se jako výborný vzdělávací prostředek i pro žáky základních škol. Animované filmy naleznete na: www.napofilm.net/cs/using-napo/napo-for-teachers.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail