Je povinné očkovat sociální pracovníky proti žloutence typu B?

Je povinné očkovat pracovníky ve všech terénních a ambulantních sociálních službách proti žloutence typu B? Co dělat v případě, že pracovník toto očkování odmítne podstoupit?

Uvedenou problematiku řeší vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, tedy právní předpis vydaný na základě zmocnění Ministerstva zdravotnictví podle ustanovení § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 9 uvedené vyhlášky se u fyzických osob, které poskytují terénní nebo ambulantní sociální služby, požaduje zvláštní očkování proti virové hepatitidě B, a to aplikací tří dávek očkovací látky. Toto očkování se neprovede u fyzické osoby s prokazatelně prožitým onemocněním virovou hepatitidou B a u fyzické osoby s titrem protilátek proti HBsAg přesahujícím 10 IU/litr a dále u fyzických osob, které byly prokazatelně očkovány proti virové hepatitidě B.

Pokud tedy Váš zaměstnanec nespadá do uvedené skupiny zaměstnanců, u kterých se očkování neprovádí, je povinen podle ustanovení § 106 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP), se tomuto očkování podrobit. V případě odmítnutí tohoto povinného očkování to může být důvodem výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) ZP, neboť zaměstnanec by nesplňoval předpoklady stanovené právním předpisem pro výkon sjednané práce.