Jasný pracovní úraz a pojišťovna ho odmítá uznat

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Pracuji jako externí odborně způsobilá osoba v prevenci rizik pro stavební a montážní společnost a řeším úraz zaměstnance. Zaměstnanec utrpěl úraz při plnění pracovních povinností, a to následujícím způsobem. Při běžné činnosti (označování potrubí v hale) vystoupal na schůdky. Poté došlo k zatmění před očima zaměstnance, ztrátě stability a pádu ze schůdků na podlahu haly, přičemž si zaměstnanec přivodil zranění v oblasti pánve a páteře. V rámci šetření úrazu zaměstnavatel (reprezentován přímým vedoucím zaměstnancem) zjistil podle výpovědí a lékařských vyšetření, že zaměstnanec měl momentální zdravotní indispozici, a z tohoto důvodu došlo k pádu ze schůdků. Zaměstnanec, který byl zdravotně způsobilý, byl odborně přípraven pro svou činnost a neporušil žádné předpisy. Protože jsme se s vedoucím zaměstnancem shodli na tom, že zaměstnanec utrpěl poškození zdraví nezávisle na své vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů (za příčinu zranění nepovažujeme zdravotní indispozici, ale pád ze schůdků), tak jsme uznali tento úraz jako pracovní. Následně pojišťovna zahájila šetření, jehož závěrem bylo, překvapivě pro nás, že dle jejich soudu nejde o pracovní úraz. Jako důvod uvedli následující: „Vzhledem k tomu, že původní a jedinou příčinou dezorientace poškozeného, která následně vedla k jeho pádu, byla nepředvídatelná a momentální zdravotní indispozice, trváme na našem stanovisku, že nedošlo k působení zevních vlivů při plnění pracovních úkolů.“ Mám za to (a věřím, že správně), že příčinou poškození zdraví není to, že se pracovníkovi zamotala hlava, ale to, že u něj nastal pád ze schůdků, na kterých byl z pověření zaměstnavatele, a naražení zad a oblasti pánve. Dle mého názoru by měl být tento úraz uznán jako pracovní. Jaký je Váš názor?

Nechápu, jak je možné po tolika letech (55 letech!), že se pojišťovna tváří, že nezná konstantní judikaturu a přitom tvrdí, že má právníky a odborníky na odškodňování pracovních úrazů. Ale toto svědčí o pravém opaku. Starý judikát z r. 1963 vydaný ještě před účinností zákoníku práce č. 65/1965 Sb. tehdy formuloval princip tzv. objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu zaměstnance, který byl základem právní úpravy obsažené ve starém i v dnes platném zákoníku práce.

Tehdejší Nejvyšší soud konstatoval, že: „Pracovním úrazem se rozumí porušení zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení, označované také jako úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi nebo jej dokonce z práce vyřazují… Bylo by v rozporu se smyslem zákona chránit zaměstnance před škodami z pracovních úrazů, kdyby byla z této ochrany vyloučena poškození na zdraví vykazující všechny znaky pracovního úrazu jen z toho důvodu, že u poškozeného existovala určitá predispozice, která spolupůsobila při vzniku poškození na zdraví způsobeného úrazovým dějem. Existence určitého chorobného stavu, třeba latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem je přímá příčinná souvislost a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin, které jej vyvolaly, pracovním úkonem, při jehož provádění k němu došlo. Na tom nemůže ničeho měnit skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky, jak je tomu kupř. u dispozice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem (R 1/1963).“

Mám jen obavu, že dotyčný zaměstnanec bude muset zažalovat zaměstnavatele, aby soud vysvětlil pojišťovně principy objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Autor článku: 

Komentáře

Je to skoro k nepochopení

04.02.2019 - 09:47 Radoslav Vlasák
Paní doktorka to popsala výstižně - asi by bylo zapotřebí ještě dodat, že přes opakované snahy se tzv. úrazové pojišťovny (a zvláště tu jednu) nepodařilo "umravnit", aby si nenárokovaly oprávnění, která nemají. Argument, že se mají - při obhospodařování prostředků úrazového pojištění - chovat "s péčí řádného hospodáře", je v těchto případech samozřejmě lichý. Ale on se o to "umravnění" vlastně ani nikdo důsledně (už od toho klíčového roku 1993) nesnažil - a stejně tak doposud nikomu nevadil evidentní střet zájmů, kdy u téže pojišťovny má zaměstnavatel uzavřeno nejen úrazové pojištění, ale i další pojistné produkty. Pak to má takovéhle dopady - samozřejmě v neprospěch zaměstnance, protože soudit se se zaměstnavatelem není zrovna moc "košer".

Jasný pracovní úraz

04.02.2019 - 13:37 Martin Zoulík
Podle mého názoru již zaměstnavatel pracovní úraz uznal, musí ho tedy odškodnit bez ohledu na pojišťovnu. Pokud ho pojišťovna neodškodní, bude ji zaměstnavatel žalovat. Naše zkušenosti v podobných třech případech byly takové, že po pohrůžce žalobou od našeho právníka pojišťovna zaplatila.

Re: Jasný pracovní úraz

05.02.2019 - 18:33 Tomáš Neugebauer
Ano, tento postup je v nastaveném systému správný. Zároveň je však nutné uvést, že systém by měl být nastaven tak, aby tyto případy byly vyjímečné, což bohužel nejsou. Systém úrazového pojištění je špatný.

Nejedná se o pracovní úraz

06.02.2019 - 20:31 Zdenek Šenk
1. Následek byl zaměněn za příčinu Z vyšetřování příčin a okolností úrazu je zřejmé, že příčinou úrazu zaměstnance byla krátkodobá zdravotní indispozice zaměstnance, s následkem pádu ze schůdků a zranění zaměstnance. Tzn. příčinou úrazu zaměstnance je zdravotní indispozice zaměstnance. Následek je pád zaměstnance, doprovázený zraněním zaměstnance. 2. Podstatnou příčinou úrazu zaměstnance byla jeho zdravotní indispozice Úraz zaměstnance nebyl ovlivněn působením zevních vlivů. Jedinou podstatnou, důležitou a značnou příčinou úrazu zaměstnance byla shora označená zdravotní indispozice zaměstnance. 3. Konstantní judikatura Z důvodu shora uvedeného nelze úraz uznat jako úraz pracovní. Tzn. postup pojišťovny je správný. V případě soudního sporu lze předpokládat, že bude použit judikát spadající do konstantní judikatury ,,Usnesení NS ze dne 5. října 2011, sp. zn. 21 Cdo 1235/2011". (Judikát zmiňovaný paní Dandovou na posuzovaný případ nedopadá.) 4. Vyhláška č. 125/1993 Sb. Podmínky zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jsou uvedeny ve shora uvedené vyhlášce. Postup pojišťovny je v souladu s vyhláškou. Pojišťovna může uhradit škodu jen v takovém rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Protože zaměstnavatel za škodu vzniklou zaměstnanci podle ZP neodpovídá (nejedná se o PÚ), pojišťovna nemůže škodu uhradit. Zpracoval: Zdeněk Šenk

Zbytečná komplikace

08.02.2019 - 10:51 Kateřina Hrubá
Kdyby se neuvádělo nějaké neurčité zatmění před očima, ale jen to, že zaměstnanec při plnění pracovních povinností spadl ze schůdků, tak by nebylo pochyb, že to je pracovní úraz.

Paní Hrubá to "trefila" -

08.02.2019 - 21:01 Radoslav Vlasák
- aspoň je zřejmé, jak důležitá je určitá obezřetnost při formulování zápisu do "Záznamu o úrazu". Nicméně - nesouhlas s p. Šenkem, protože obecná odpovědnost zaměstnavatele přece pořád existuje. A to, jestli byla - údajně jedinou - příčinou úrazu zdravotní indispozice zaměstnance, nemusí být zase až tak relevantní. Mohla být ovlivněna např. větším pracovním vypětím, či - třeba - nedodržením pitného režimu, nedostatečným stravováním, případně tzv. přecházením nějaké virózy vzhledem ke karenční době (už jí bude naštěstí brzo konec) atd., atd. Takže striktně jednoznačné závěry zdaleka nejsou - aspoň podle mne - na místě. Podstata tkví v tom, že rozhoduje zaměstnavatel, příp. soud - a nikdo jiný. Není divu, že - jak konstatuje pan Zoulík - pojišťovna při hrozbě soudního projednávání "couvne" - dobře si je vědoma, že její pozice je povážlivě vratká. Byť i soudit se jako zaměstnavatel s pojišťovnou, u které mám (kromě úrazového pojištění) pojištěno takřka všechno - to už chce kus odvahy.

Neprofesionální, neupřímná a falešná reakce paní Hrubé

11.02.2019 - 20:52 Zdenek Šenk
Volám Vás k odpovědnosti a pořádku paní Hrubá. Jste zaměstnancem Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, máte odpovědnost za provoz webových stránek VÚBP ,,bozpinfo.cz" a píšete na tento web takové nesmysly. Dodržovat zákon je zbytečná komplikace? Řádně vyšetřit a posoudit úraz zaměstnance je zbytečná komplikace? Poskytnout pojišťovně pravdivé informace o průběhu vyšetřování a o výsledcích vyšetřování úrazu zaměstnance je také zbytečná komplikace? Vy nabádáte na webu bozpinfo.cz čtenáře webu, aby zákonné požadavky (případně judikaturu) při řešení úrazu zaměstnance nebrali moc vážně, ale nějak to ,spytlíkovali". Vy nevíte co děláte, vy nevíte, na jak tenký led se pouštíte. Vědomě/záměrně opomenout fakta zjištěná při vyšetřování úrazu zaměstnance, není jenom porušení právních povinností zaměstnavatelem, ale jedná se také o první krok k pojišťovacímu podvodu. Pro tento případ má trestní zákoník připravené poměrně tučné sazby. Paní Hrubá: Tahle diskuze není bezduché tlachání v Ústí, v hospodě Severka. Všichni, včetně Vás, jsme zapojeni do odborné diskuze na webu VÚBP, který byl zřízen především proto, aby k odborné diskuzi (k výměně stanovisek) mezi účastníky diskuze mohlo docházet. My všichni, včetně Vás, se můžeme ve svém názoru mýlit, ale nemůžeme (a Vy už vůbec ne) nabádat ostatní k nerespektování právních předpisů. Vy jste paní Hrubá, přidala do diskuze neprofesionální, neupřímný a falešný názor. NEPROFESIONÁLNÍ PŘÍSTUP. V občanském zákoníku, v § 4 je uvedena definice průměrného rozumu. Je tam uvedena proto, aby nebylo pochyb o tom, že průměrný rozum všichni občané ČR mají. Vaše neprofesionalita spočívá v tom (mimo shora uvedené), že s účastníky diskuze jednáte, jako kdyby průměrný rozum neměli. My všichni přece víme, že pokud se změní zadání otázky, tak se také (velice pravděpodobně) změní odpověď na otázku. Tato zásada platí všeobecně. Proč tedy ve svém přípěvku píšete, že když to bude jinak, tak to bude jinak (když nebude zatmění před očima = bude mít zaměstnanec pracovní úraz). To nám diskutujícím říkat nemusíte, my všichni máme průměrný rozum (naplňujeme § 4 OZ), my to víme. Dosáhla jste ale toho, že jste degradovala odbornou diskuzi a proto je Vaše reakce neprofesionální. NEUPŘÍMNOST. Vy jste paní Hrubá jedním dechem řekla, že když bude jiné zadání, tak bude jiná odpověď, viz předcházející text. Tím jste také naznačila, ale jen naznačila, že při stávajícím zadání otázky, se o pracovní úraz nejedná. Tím jste velmi nesměle připustila, že pojišťovna a také Šenk mají pravdu, a že odpověď paní Dandové je chybná. Problém je nejenom v textu Vašeho příspěvku, ale především v jeho nadpisu, cituji: ,,ZBYTEČNÁ KOMPLIKACE. KDYBY SE NEUVÁDĚLO NĚJAKÉ NEURČITÉ ZATMĚNÍ PŘED OČIMA, ALE JEN TO, ŽE ZAMĚSTNANEC PŘI PLNĚNÍ PRACOVNÍCH POVINNOSTÍ SPADL ZE SCHŮDKŮ, TAK BY NEBYLO POCHYB, ŽE TO JE PRACOVNÍ ÚRAZ." To je neupřímná reakce. Zkusím Vám napovědět, jak napsat upřímnou reakci na vzniklou situaci, tzn. když zjistíte, že paní Dandová se mýlí a pojišťovna a Šenk mají pravdu: ,,Vzhledem ke zjištěným příčinám a okolnostem úrazového děje, je nutné konstatovat, že se u zraněného zaměstnance o pracovní úraz nejedná. Pokud by nebyla těsně před vznikem úrazu prokázána zdravotní indispozice zaměstnance (zatmění před očima), tak lze úraz zaměstnance (při splnění dalších zákonných podmínek), uznat jako úraz pracovní.". FALEŠNÁ REAKCE. V souhrnu lze označit Váš příspěvek, jako příspěvek falešný. Dokonce se jedná o dvojnásobnou faleš: 1. Cituji ze zadání otázky (napsal OZO BOZP z firmy, v které k úrazu došlo): ,,Zjistil podle výpovědí svědků a lékařských vyšetření, že zaměstnanec MĚL momentální zdravotní indispozici, a z tohoto důvodu došlo k pádu ze schůdků". Nyní cituji z Vašeho příspěvku: ,,kdyby se neuvádělo nějaké neurčité zatmění před očima". Tak jak to vidíte paní Hrubá: ,,Je to zbytečná komplikace", viz název Vašeho příspěvku. Nebo je to úplně jinak, a bylo na základě několika svědeckých výpovědí (výpovědí je množný tvar slova výpověď), zjištěno, že u zaměstnance k zdravotní indispozici těsně před pádem došlo. Je to zbytečná komplikace se zabývat ,,neurčitým zatměním před očima" (Vaše formulace), když tato indispozice byla potvrzena také lékařským vyšetřením. Lze uzavřít, že zaměstnanec zdravotní indispozici prokazatelně měl. 2. Vašim cílem nebylo přidat do probíhající odborné diskuze další odborný názor, ale Vašim cílem bylo ,,nějak podržet/podpořit chybnou odpověď paní Dandové a současně zkusit nějak dokázat, že stanovisko pojišťovny/Šenka není správné. Je to tak falešné, až se za Vás stydím. Zpracoval: Zdeněk Šenk

Další polemika

12.02.2019 - 06:41 Radoslav Vlasák
Nelíbí se mi napadání a osočování paní Hrubé - vůbec si nemyslím, že jejím cílem bylo "nějak podržet/podpořit chybnou odpověď paní Dandové a současně zkusit nějak dokázat, že stanovisko pojišťovny/Šenka není správné", jak tvrdí právě pan Šenk. Spíš chtěla poukázat na značně pofiderní "zatmění před očima", pokud by právě ono (resp. jakási blíže neurčená zdravotní indispozice) mělo být rozhodujícím kritériem pro uznání či neuznání pracovního úrazu, aniž by bylo (z původního dotazu) známo cokoliv bližšího o příčinách této indispozice (viz můj minulý příspěvek). To, že každý člověk tu a tam trpí nějakou momentální zdravotní indispozicí, nevyžadující ovšem lékařský zásah, případně pracovní neschopnost, je dostatečně známo, a stavět na tom neuznání úrazu jako pracovního je opravdu dost "přes čáru". Nehledě na hlavní podstatu problému - evidentní snahu pojišťovny nárokovat si rozhodování o tom, zda ten či onen úraz pracovním je či není. Zdaleka se přitom nejedná o ojedinělý případ - za to už víc jak čtvrtstoletí, kdy tento "systém-nesystém" existuje, jich bylo docela dost (a jak je vidět, zdaleka není všem takovým pokusům konec).

Dopis řediteli VÚBP - stížnost

26.02.2019 - 09:54 Zdenek Šenk
Bc. Zdeněk Šenk Bukovinka č. 102 679 05 Křtiny E: zdeneksenk@email.cz T: 608 641 863 PhDr. David Michalík, Ph.D. Jeruzalémská 1283/9 110 00 Praha 1 E: michalik@vubp-praha.cz 26. února 2019 Vážený pane řediteli, podávám stížnost vůči jednání Vaší zaměstnankyně paní Kateřině Hrubé. Paní Hrubá ve svém vyjádření v rámci diskuze na webových stránkách ,,bozpinfo.cz", dne 8. února 2019 nabádala další účastníky diskuze a současně další uživatele webu, k nerespektování a obcházení zákonných ustanovení uvedených především v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, které se týkají vyšetřování příčin a okolností úrazů zaměstnanců. Paní Hrubá ve svém příspěvku s názvem ,,ZBYTEČNÁ KOMPLIKACE" uvedla: ,,KDYBY SE NEUVÁDĚLO NĚJAKÉ NEURČITÉ ZATMĚNÍ PŘED OČIMA, ALE JEN TO, ŽE ZAMĚSTNANEC PŘI PLNĚNÍ PRACOVNÍCH POVINNOSTÍ SPADL ZE SCHŮDKŮ, TAK BY NEBYLO POCHYB, ŽE TO JE PRACOVNÍ ÚRAZ." Dne 11. února 2019 jsem paní Hrubou prostřednictvím svého příspěvku na web upozornil, že se ve svém příspěvku vyjádřila nejenom hrubě neodborně, ale především tím, že je zaměstnankyní VÚBP, tak současně svým vyjádřením vrhá špatné světlo na Ústav jako takový. Účastníci diskuze, ale i další uživatelé webu by na základě vyjádření paní Hrubé mohli nabýt dojmu, že tento názor je odborně správný a také, že obcházení zákona je v popisovaných případech prospěšné a správné. Především však nabádání uživatelů webu k nerespektování zákonných požadavků, se může jevit jako dobrá cesta, jak dosáhnout svého záměru, ať už se bavíme o dosažení svého cíle pro zaměstnance nebo pro prosazení záměrů zaměstnavatele. Sekundárním efektem tohoto protiprávního postupu (který prosazuje paní Hrubá), kdy doporučuje, aby fakta zjištěná při vyšetřování úrazu zaměstnance byla vědomě/záměrně opomenuta, není jenom porušením právních povinností zaměstnavatelem, ale jedná se také o první krok k pojišťovacímu podvodu. Nemusím asi zdůrazňovat, co následuje při odhalení pojišťovacího podvodu ..., pojišťovny mají tuto oblast prostřednictvím trestního zákoníku velmi dobře ošetřenu. Zaráží mne i Váš postoj k dění na webu a Vaše liknavost při řešení vzniklé situace. Jako ředitel Ústavu máte jistě přehled o tom (pokud nemáte, měl by jste mít), že se Vaše podřízená zaměstnankyně vyjadřuje na webu zcela nevhodným způsobem. Pokud nezvládla paní Hrubá odpovídajícím způsobem vzniklý exces vyřešit, bylo Vaší povinností podniknout takové kroky, aby byla zajištěna náprava na základě Vašeho rozhodnutí. To se ale nestalo, a proto musel vzniknout i tento dopis. Pro vyřešení vzniklé situace, navrhuji následující postup: - paní Hrubá se veřejně omluví (web ,,bozpinfo.cz") za nevhodné vyjádření ze dne 8. 2. 2019, - paní Hrubá ve svojí omluvě zdůrazní, že v průběhu posuzování úrazu zaměstnance musí být všechny známé skutečnosti, které mohou přispět k objasnění všech příčin a okolností úrazu zaměstnance zvažovány, ať už jsou pro zaměstnance/zaměstnavatele ,,prospěšné" nebo mohou zájmy zaměstnance/zaměstnavatele ,,ohrozit", - vysvětlíte paní Hrubé, že jako zaměstnankyně VÚBP se musí na webu ,,bozpinfo.cz" vyjadřovat tak, aby nepoškozovala dobré jméno VÚBP. Je pro mne nepříjemné psát Vám dopis obsahující stížnost, ve kterém řešíme základní věci, které by měl znát a vědět každý držitel osvědčení o odborné způsobilosti v BOZP, ale v zásadě každý občan ČR, protože respektování práva jako takového, je základní podmínkou lidského soužití. Tato úvaha mne znovu vrací k tomu, jak jste vzniklou situaci řešil, ale spíše neřešil, jako ředitel VÚBP. Pokud by jste prováděl řádně kontrolu výkonu práce svojí podřízené (paní Hrubé), tak by nemusela probíhat tato oboustranně nepříjemná komunikace. Doporučuji Vám se poučit ze svého selhání a důsledněji kontrolovat práci svých podřízených a při zjištění excesu s větší důrazností prosazovat sjednání nápravy. S pozdravem, Zdeněk Šenk

Tento nový "počin" pana Šenka

26.02.2019 - 17:29 Radoslav Vlasák
Tento nový "počin" pana Šenka se už snad ani nedá komentovat - inu, co by člověk (naštěstí jen některý) neudělal pro své zviditelnění se. Že to nemá s odbornou podstatou věci (možnou predispozicí počínaje a velmi neurčitým popisem údajné zdravotní indispozice konče) prakticky nic společného a je to využíváno pouze ke skoro až arogantnímu napadání, je sice smutné a odsouzeníhodné, ale taková je - bohužel i na tomto odborném portálu - realita...

Odpověď

09.03.2020 - 12:42 Jan Tejček
Dobrý den, vzhledem k tomu, že tento dotaz jsem pokládal já osobně, cítím povinnost se nejen podělit o závěr tohoto případu, ale i svůj pohled na komentáře. V první řadě odpovědi p. Šenka, které jsou jeho názorem naprosto odlišným od mého vnímání a pohledu na pracovní úraz a jeho vystupování vnímám přinejlepším jako hrubé. Pouze bych chtěl p. Šenka upozornit, že příčinou vzniku poškození zdraví byl pád ze schůdků a příčiny proč k úrazu došlo stanovuje zaměstnavatel na základě šetření pracovního úrazu. Prvotní zdravotní indispozice sice měla vliv na úraz (a na tom se točíte jak Vy, tak pojišťovna), nicméně definice pracovního úrazu byla splněna. Výsledek soudního sporu: Zaměstnavatel postupoval v souladu s legislativou a pojišťovna musí proplatit (a již proplatila) náhradu škody za pracovní úraz v plné výši dle požadavků zákoníku práce. Děkuji všem za jejich vyjádření a jsem s pozdravem

Pracovní úraz

20.05.2020 - 12:29 Petra Nováková
Dobrý den, Měla jsem podobnou situaci a řešila jsem to ihned s právníky, u kterých vždy řeším pracovní a kupní smlouvy. https://www.cikr.cz/sluzby/pracovni-urazy/ Za sebe mohu říct, že je nejlepší volbou se obrátit na právníky. Kamarádka to řešila sama, a nakonec jí nic nevyplatili i přesto, že na to měla nárok.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail