Jak financována závodní preventivní péče?

Zdroj: 

Závodní preventivní péče v podniku a lékařské prohlídky zaměstnanců jsou v současné době financované samotnými zaměstnavateli a zdravotními pojišťovnami. Článek Vám proto poskytne informace o tom, kdo z nich hradí co a jak je to s odvodem pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

1. Základní související právní předpisy
Právní předpisy související s financováním závodní preventivní péče (dále jen „ZPP“):

  • vyhláška č. 145/1988 Sb. , o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161) – čl. 12
  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) – zejména § 42
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) – zejména § 101
  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) – zejména § 13, § 17, § 35, § 38
  • směrnice č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů – zejména § 87 a § 87a
  • zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů – zejména část I a část II
  • zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmu“) – zejména § 24

Podle čl. 12 Úmluvy o závodních zdravotních službách dohled na zdraví zaměstnanců ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku; musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době. V návaznosti na uvedené ZPP hradí:

  • zdravotní pojišťovna zaměstnance, pokud tak stanoví zákon (§ 35 zákona o veřejném zdravotním pojištění) a zdravotnické zařízení má s příslušnou zdravotní pojišťovnou smlouvu na požadovaný rozsah zdravotní péče (§ 17 zákona o ochraně veřejného zdraví),
  • zaměstnavatel v rozsahu stanoveném zákoníkem práce (§ 101 odst. 6) a zákonem o ochraně veřejného zdraví (§ 42) a klinické zdravotní výkony nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a též výkony příslušnou zdravotní pojišťovnou neuhrazené (s ohledem na rozsah smlouvy nebo postoj zdravotní pojišťovny).

Poznámka: Zákon nikomu nestanoví výslovnou povinnost uhradit náklady související s provedením vstupní prohlídky u osoby ucházející se o zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele. Pokud tyto náklady podnikající osoba uhradí a osoba se stává jejím zaměstnancem, jedná se o náklady/výdaje podle zákona o daních z příjmů.

2. Způsob a výše úhrady nákladů

Způsob a výše úhrady nákladů souvisejících s poskytováním ZPP by měly být upraveny v rámci smlouvy o poskytování ZPP. ZPP nebo její jednotlivé části lze hradit platbou paušální nebo výkonovou, závisí od dohody zaměstnavatele a zdravotnického zařízení. Obecně lze konstatovat, že paušální způsob úhrady se nabízí u pravidelně se opakujících výkonů (např. smlouvou upravený fixní čas k provádění dohledu na pracovištích), naopak výkonový způsob úhrady je vhodnější pro výkony s nepravidelnou četností (např. preventivní prohlídky nebo činnosti prováděné nad rámec rozsahu fixně stanoveného ve smlouvě v souvislosti s aktuálním požadavkem).

Úhrada nákladů mimo klinické sledování zaměstnanců je upravena jednoznačně zákonem o ochraně veřejného zdraví nebo zákoníkem práce. Problémy ve většině nastávají při úhradě nákladů souvisejících se sledování zdravotního stavu zaměstnanců, zejména při lékařských preventivních prohlídkách.

Při úhradě nákladů za lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců se vychází z principu zakotveného v Úmluvě o závodních zdravotních službách – i tato část ZPP musí být pro zaměstnance bezplatná. Proto, pokud nejsou náklady související s provedením lékařské preventivní prohlídky zdravotnickému zařízení uhrazeny z veřejného zdravotního pojištění, musí je uhradit zaměstnavatel. Při tom je nutné respektovat, že úhrada se týká všech součástí lékařské preventivní prohlídky, kterými jsou:

  • vlastní vyšetření lékařem zařízení poskytujícího zaměstnavateli ZPP,
  • další odborná vyšetření stanovená právními předpisy nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví,
  • další odůvodněná odborná vyšetření požadovaná lékařem provádějícím prohlídku,
  • výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře.

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny lékařské preventivní prohlídky upravené směrnicí č. 49/1967 Věst. MZ ČR s výjimkou řidičů motorových vozidle vymezených v § 87 zákona o silničním provozu:

  • periodické preventivní prohlídky zaměstnanců

    • na rizikových pracovištích – s ohledem na vývoj v předpisech se jedná o preventivní prohlídky stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví o rizikové práci, a to v periodě a rozsahu tam uvedeném,
    • jejichž činnost může ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob,
    • u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost;
  • mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů, a to orgánem ochrany veřejného zdraví u rizikových prací nebo citovanou směrnicí.

Z uvedeného vyplývá, že ostatní lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců hradí zaměstnavatel. Jedná se o lékařské preventivní prohlídky:

  • vstupní při převedení zaměstnance na jinou práci, popř. pokud je vstupní prohlídka prováděna po podpisu pracovní smlouvy,
  • řadové,
  • výstupní
  • periodické a mimořádné, které nevyplývají z citované směrnice (např. periodické prohlídky u zaměstnanců pracujících pravidelně v noci nebo u mladistvých).

Úhrada vstupní lékařské prohlídky u osob ucházejících se o práci, tedy před vznikem pracovního poměru, není právními předpisy výslovně upraveny, proti ji může hradit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, s výjimkou zaměstnavatelů – státních podniků, neboť by se jednalo o úhradu v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech.
Z hlediska odvodu pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení je rozhodující forma úhrady nákladů za vstupní lékařskou prohlídku.
Uhrazuje-li náklady za vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel přímo lékaři (bez ohledu na to, jedná-li se o smluvního či jiného praktického lékaře), není cena prohlídky předmětem odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pokud náklady za vstupní lékařskou prohlídku zaplatí zaměstnanec a poté mu je zaměstnavatel uhradí, platí se z této částky zdravotní pojištění, protože se proplacená částka považuje za příjem zaměstnance.
Uhradí-li náklady zaměstnanec a poté mu je zaměstnavatel proplatí, je nutné z hlediska sociálního zabezpečení posoudit, zda úhrada za prohlídku není podmíněna trváním zaměstnání po určitou dobu. Pokud úhrada není podmíněna trváním zaměstnání po určitou dobu, neplatí se z proplacené částky pojistné na sociální zabezpečení a není podstatné, kdo prohlídku zajišťoval, zda-li smluvní či praktický lékař. Je-li vstupní lékařská prohlídka proplacena ihned po nástupu do zaměstnání a není-li stanovena jiná podmínka pro úhradu než nástup do zaměstnání, neplatí se z ceny prohlídky pojistné na sociální zabezpečení. Je-li úhrada podmíněna trváním zaměstnání po určitou dobu, např. po uplynutí zkušební doby, je rozhodující, zda částka za lékařskou prohlídku bude zdaněna či nikoli. Není-li zdaněna, neplatí se sociální pojištění. Je-li zdaňována, pojistné na sociální zabezpečení se platí.

Z pohledu daní z příjmu je nutné vzít v úvahu § 24 odst. 2 písm. j) bod 2. zákona o daních z příjmů, kde jsou upraveny náklady na závodní preventivní péči a lékařské prohlídky. Pro zaměstnavatele jsou daňově uznatelnými výdaji za předpokladu, že jsou zajišťovány zařízeními závodní preventivní péče. Podle Pokynu MF č. D - 190 z r. 1999 jsou to výdaje související se zajištěním preventivních vstupních, periodických mimořádných, řadových a výstupních prohlídek zaměstnanců. Vstupními prohlídkami se rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru, tak při změně práce, nebo-li při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru. Úhrada zaměstnavatele za takovou lékařskou prohlídku se u zaměstnance posoudí jako příjem, který není předmětem daně z příjmů. To platí i v případě, že částku za lékařskou prohlídku uhradí u smluvního lékaře sám zaměstnanec a poté zaměstnavatel proplatí. Pokud však zaměstnanec absolvuje vstupní prohlídku u svého praktického lékaře, není úhrada za tuto prohlídku daňově uznatelným výdajem a na straně zaměstnance se pak tento příjem posoudí jako zdanitelný příjem podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona o daních z příjmu.
V praxi se lze setkat i s případem, že vstupní prohlídku zajistí praktický lékař, kterému zaměstnavatel přímo uhradí částku za tuto prohlídku ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění, příp. u zaměstnavatele, který nevytvořil zisk, z daňově neuznatelných výdajů. Z hlediska zaměstnance se bude jednat o příjem, který je od daně osvobozen, a to podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmu, protože se jedná o nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem ve formě možnosti používat zdravotnické zařízení.

Chcete vědět víc?

  • Vyhláška č. 145/1988 Sb. , o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161) – čl. 12
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) – zejména § 42
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) – zejména § 101
  • Zákon č. 48/1997 Sb. Parlamentu České republiky o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
  • Směrnice č. 49/1967 Věstníku MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů 
  • Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů – zejména § 87 a § 87a
  • Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů – zejména část I a část II
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
  • Pokyn Ministerstva financí ČR č. D - 190 z r. 1999 

Zdroj: MUDr. Dana Kuklová, Státní zdravotní ústav Praha

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail