Na otázku, zda je možná ochrana dýchacích cest proti některým
průmyslovým škodlivinám svépomocí, lze odpovědět kladně. Toto sdělení je však
nutné uvést na pravou míru. Při špatném pochopení problematiky improvizované
ochrany by mohlo dojít k nebezpečnému zavádějícímu precedentu, jehož důsledky
by mohly ohrozit zdraví nebo i životy chráněných osob! Dosud byly prostředky
improvizované ochrany odzkoušeny na tři průmyslové škodliviny, které jsou také
v ekonomice CR nejvíce frekventovány — chlor, amoniak a oxid siřičitý.
Při havárii s únikem průmyslové škodliviny dochází
k jejímu postupnému šíření ve směru větru a k úbytku její koncentrace se vzdáleností
od místa havárie v závislosti na množství, rychlosti a mechanizmu úniku, druhu
unikající škodliviny a meteorologických podmínkách.
Oblasti koncentrace unikající škodliviny
Z hlediska způsobu ochrany dýchacích cest je možno modelově rozdělit
koncentrace unikající škodliviny do čtyř oblastí.
V 1. oblasti, tj. nejbližší okolí havárie, se pohybuje
její koncentrace od 1 milionu ppm (100 objemových %) do 5000 ppm (0,5 %). Tato
oblast by neměla přesáhnout hranice nejbližšího prostoru výronu v provozu. V
oblasti je nezbytné aplikovat pouze izolační ochranu tlakovzdušnými nebo kyslíkovými
přístroji, zde mohou působit jen povolaní profesionální záchranáři.
Ve 2. oblasti dosahuje koncentrace unikající škodliviny
rozmezí 5000 ppm do 10 ppm (přibližně desetinásobek čichového prahu uvedených
tří škodlivin). V této oblasti je možné používat ochrannou masku s příslušným
ochranným filtrem, eventuálně respirátor nebo polomasku s protichemickou vložkou.
Také tato oblast by neměla přesáhnout hranice provozu nebo podniku.
Ve 3. oblasti je horní koncentrace 10 ppm a dolní hranici
tvoří hodnota komunální koncentrace (imisní limit), které činí zlomek ppm (chlor
0,01 ppm; oxid siřičitý 0,4 ppm a amoniak 0,14 ppm). Teprve v této oblasti lze
spolehlivě používat improvizovanou ochranu dýchacích cest.
U škodlivin s nižší toxicitou (SO2 a NH3)
lze horní koncentraci ve 3. oblasti řádově zvýšit, obráceně u toxických látek
(Cl2) zase poněkud snížit. V praxi byly vyzkoušeny tyto maximální
koncentrace, do kterých lze improvizaci aplikovat:
chlor | 5 ppm |
oxid siřičitý | 200 ppm |
amoniak | 400 ppm |
Vyšší koncentrace všech tří plynů již pokusné osoby obtížně snášely. Naopak
bylo zjištěno, že koncentrace oxidu siřičitého pod 50 ppm a amoniaku pod 400
ppm lze eliminovat bez impregnace, jen čistou vodou. Tato skutečnost vyplývá
z velmi dobré rozpustnosti obou plynů ve vodě — viz tabulka.
Toxikologické vlastnosti a rozpustnost vybraných průmyslových
škodlivin (údaje v ppm)
Druhy koncentrací |
Amoniak |
|
Chlor |
rozsah koncentrace v atmosféře Země suchý vzduch do 12 |
0,002-0,02 |
0-0,02 |
0,0003-0,0015 |
imisní limit |
0,29 |
0,06 |
0,01 |
vnímatelnost čichem |
od |
od 1 |
od 0,5 až 3,5 |
nejvyšší přípustná koncentrace (NPK) |
58 |
4 |
1 |
expoziční součin zraňující ppm.min účinek |
21 570 |
7640 |
206 |
expoziční součin smrtelný ppm.min |
172 560 |
26 740 |
2064 |
rychlá smrt LC10100
|
13 000 |
10 000 |
1000 |
rozpustnost ve vodě při 20 °C v 1 litru |
702 |
113 |
2,3 |
ppm (pars per milion) je v toxikologii NPK nejvyšší přípustná koncentrace na pracovišti, která ještě Imisní limit - dříve hygienická komunální koncentrace ve volném LC10100 smrtelná koncentrace pro 100 %
|
Ve 4. oblasti, od hranice komunální koncentrace po nulovou
koncentraci, nemusí být řešena žádná ochrana dýchacích cest, protože hodnoty
nižší než komunální koncentrace, neovlivňují zdraví ani při dlouhodobém pobytu.
Obecně platí, že plošné nejrozsáhlejší oblastí je 4. oblast, následuje
3. oblast atd. Lze také předpokládat, že ve 3. a 4. oblasti pobývá nejvíce osob.
Z tohoto důvodu, a předně z ekonomických příčin, má improvizovaná ochrana velký
praktický význam. V jaké vzdálenosti od místa potenciální havárie se jednotlivé
oblasti mohou nacházet, lze předem stanovit modelováním. Vždy to však závisí,
jak již bylo uvedeno, zejména na množství uniklé škodliviny a rychlosti jejího
úniku. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 383/2000 Sb., kterou
se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob
vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie, způsobené vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky, upřesňuje havarijní plánování podle
zákona o prevenci závazných havárií, tedy u několika desítek objektů s toxickými
látkami. U řady ostatních objektů, které nespadají do působnosti zákona o prevenci
závažných havárií, lze provádět modelování oblastí pomocí několika v ČR dostupných
počítačových modelů k vyhodnocování šíření škodlivin.
Způsob aplikace improvizované ochrany
Realizace improvizované ochrany dýchacích cest proti uvedeným
škodlivinám spočívá v použití tkaniny, napuštěné roztokem chemikálie (viz dále),
dostupné ve většině domácností. Škodlivina při dýchaní přes impregnovanou tkaninu
reaguje s chemikálií, a tím se neutralizuje. Dále se aplikuje polyetylenový
sáček na ochranu očí. Postup přípravy tkaniny pro ochranu před chlorem a oxidem
siřičitým je následující: tkanina, nejlépe froté, se ponoří do roztoku zažívací
sody, který se pořídí rozmícháním lžíce této látky v půl litru vlažné pitné
vody, tkanina se mírně vyždímá a na dvakrát přeložená se přidržuje přes dýchací
cesty, resp. se převáže šátkem. Sáček vhodného průměru se nasadí přes hlavu
tak, aby chránil oči. Analogický postup se aplikuje pro improvizovanou ochranu
před amoniakem s tím, že místo roztoku sody se použije kyselina citrónová nebo
vinná, šťáva z citronu resp. ředěný ocet.
Stechiometrie reakcí improvizované ochrany dýchacích cest:
2 NaHCO3 + CI2 = 2 NaCI+2 CO2
+ H2O+ 0,5 O2
2 NaHCO3 + SO2 = Na2SO3
+ 2 CO2 + H2O 1 g bikarbonátu zachytí 0,42 gr Cl2
,
resp. 0,38 g SO, tj. cca 0,13 litru těchto plynů. C6H8O7
+ 3 NH3, = C6H5O7 (NH4)3,
resp. CH3CO2H + NH3 = CH3CO2NlH4
1 g kyseliny citrónové zachytí 0,31 g amoniaku tj. 0,41 litru plynného čpavku.
Teoreticky by bylo možno zachytit tímto způsobem improvizace celou
řadu plynů nebo par nebezpečných škodlivin, které jsou jako oxid dusičitý, chlorovodík
a fluorovodík dobře rozpustné ve vodě. Zkoušky těchto látek jsou, vzhledem k
řídkému výskytu v CR, plánovány na pozdější dobu. S velkou opatrností to platí
také pro formaldehyd, sirovodík a kyanovodík. Uvádím to záměrně, neboť v žádném
případě nelze realizovat improvizovanou ochranu dýchacích cest vůči nevyzkoušeným
škodlivinám a zejména proti typovým otravným látkám, a to bez ohledu na jejich
rozpustnost ve vodě!
Improvizovaná ochrana dýchacích cest obyvatelstva při úniku nebezpečné
škodliviny do životního prostředí může být určena především:
Za období posledních tří let došlo v ČR k únikům nebezpečných
látek - chloru v Neratovicích, opakovaně amoniaku v Chebu a oxidu siřičitého
v Přerově. Všude tam by našla improvizovaná ochrana dýchacích cest uplatnění.
Příspěvek upřesňuje IV. část příručky „Improvizovaná
ochrana dýchacích cest a povrchu těla" str. 35-39 metodické pomůcky pro orgány
státní správy, územní samosprávy, právnické osoby a podnikající fyzické osoby
„Sebeochrana obyvatelstva", vydanou o roce 2001 Ministerstvem vnitra
generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR v nákladu 30 000
výtisků.
ZDROJ:
Kroupa, M.: Improvizovaná ochrana dýchacích cest. 112 Odborný časopis
požární ochrany … č. 2 (2002), s. 18-19.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.