Co přinesl rok 2021 v naší legislativě

Zdroj: 

Na začátku nového roku vždy na stránkách BOZPinfo upozorňujeme na novinky v oblasti BOZP. V loňském roce se například měnil zákoník práce, vyšel dlouho očekávaný zákon o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nové nařízení vlády o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků nebo nařízení vlády, které přineslo změnu v seznamu nemocí z povolání.

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) zaznamenal v r. 2021 tři drobné novely.

První novela byla novela provedená zákonem č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Nabyla účinnosti 1. 7. 2021. V § 209 zákoníku práce (ZP) se ruší pojem částečné nezaměstnanosti. Překážka v práci podle § 209 včetně dosavadních důvodů spočívajících ve snížení odbytu zboží nebo poklesu poptávky po poskytovaných službách, v jejichž důsledku může zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací nebo vnitřním předpisem stanovit omezenou výši náhrady mzdy na nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance, bude existovat i nadále a bude využívána v případě, že nebudou aktivována opatření k podpoře v době částečné zaměstnanosti podle části páté hlavy VII zákona o zaměstnanosti.

Druhá novela je novela provedená zákonem č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato novela nabývá účinnosti 1. 1. 2022 a v souvislosti se změnami zavedenými v samotném zákoně o podpoře regionálního rozvoje ruší v zákoníku práce [v § 109 odst. 3 písm. f) ZP] regionální radu regionu soudružnosti. Ustanovení § 109 odst. 3 ZP obsahuje výčet pod písmeny a) až e).

Třetí novela je novela provedená zákonem č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. I tato novela nabývá účinnosti 1. 1. 2022. Zde dochází ke změně v § 219 odst. 1 ZP a ke čtyřem drobným legislativně technickým změnám. V § 219 ZP se jedná o to, že z pohledu zaměstnance představuje potřeba ošetřování podle zákoníku práce důležitou osobní překážku v práci, při níž je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Podle § 191 ZP je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění, přičemž trvání této překážky je závislé na délce potřeby ošetřování. Zrušení podmínky soužití ve společné domácnosti u stanoveného okruhu osob si tak vyžádalo změnu zákoníku práce, poněvadž bylo třeba v § 191 ZP upravit povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu ošetřování člena rodiny tak, aby se tato povinnost vztahovala nejen na ošetřování členů domácnosti, ale i na ošetřování a péči o další fyzické osoby uvedené v § 39 zákona o nemocenském pojištění (například vnuky, rodiče, sourozence, rodiče manžela, kteří nežijí se zaměstnancem ve společné domácnosti).

Další nové předpisy si uvedeme chronologicky:

Nařízení vlády č. 195/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů nabylo účinnosti 20. 5. 2021. Tato novela na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/983 ze dne 5. června 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci a Směrnice Komise (EU) 2019/1831 ze dne 24. října 2019, kterou se stanoví pátý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES provedla rekodifikaci seznamu chemických látek a jejich přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných koncentrací v příloze č. 2 část A a rekodifikaci seznamu biologických činitelů a jejich zařazení do skupin 2, 3 a 4 v příloze č. 7 část A.

Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů nabývá sice účinnosti až 1. 7. 2022, ale bude pro praxi  BOZP nesmírně důležitý. Jedná se o novou kodifikaci podmínek práce s vyhrazenými zařízeními. Zákon se týká zdvihacích, elektrických, plynových a tlakových zařízení, která při nesprávném použití nebo nevhodném provozování představují závažné ohrožení životů, zdraví nebo životního prostředí. Nová norma kromě jiného ruší více jak 50 let platný zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce z roku 1968. 

Nejde o zákon, který by měnil bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ale jde o změnu technických standardů. Zavádění nových technologií v praxi totiž naráží na zastaralé požadavky vyhlášek a technických norem. Konkrétní zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, bude vláda stanovovat nařízením. Stejně tak stanoví i požadavky na jejich bezpečnost, umístění, montáž nebo revize. Novou povinností, kterou zákon zavádí, je ohlašování závažných nehodových situací u technických zařízení, kde zjevná škoda na majetku překročí pět milionů korun, pokud vznikla v souvislosti s provozem uvedených zařízení nebo pokud jsou tato zařízení přímo příčinou havárie. Provozovatelé budou muset hlásit havárie bez zbytečného odkladu oblastnímu inspektorátu práce podle místa, kde se havárie stala. Zákon vymezuje také postavení kontrolního orgánu, kterým je Státní úřad inspekce práce, a takzvané pověřené organizace, kterou je v současnosti Technická inspekce ČR.

Zákon sám ještě novelizuje tři zákony, a to:

  • zákon č. č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky,
  • zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Nové povinnosti stanovené zákonem budou konkretizovány v příslušném prováděcím právním předpisu podle jednotlivých druhů vyhrazených technických zařízení. Proto byla také lhůta legisvakance stanovena až do 1. července 2022.

Některé prováděcí právní předpisy (vyhlášky) vydané podle příslušných ustanovení dosavadní platné právní úpravy byly na přechodnou dobu (do vydání nových prováděcích právních předpisů) uznány za prováděcí právní předpisy podle nového zákona a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V zákoně č. 309/2006 Sb. se novela bude týkat především ustanovení § 10, § 10a a § 11 o odborné způsobilosti. 

Nařízení vlády č. 342/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů nabývá účinnosti 1. 1. 2022. V nařízení vlády se zpřesňuje právní úprava délky směny, jejíž součástí je režijní jízda, včetně samostatné evidence trvání režijní jízdy v rámci směny dle § 96 odst. 1 ZP. Dále se omezuje celkový časový úsek během dne, ve kterém lze rozdělit směnu do více částí pro strojvedoucí v drážní dopravě. Dále se prodlužuje minimální dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami v případě jeho zkrácení z minimálních 6 hodin na minimálních 7 hodin za podmínky, že zaměstnanci bude umožněn spánek na lůžku alespoň po dobu 6 hodin. V neposlední řadě se aktualizuje vymezení zaměstnance v mezinárodní drážní dopravě, které reaguje na změnu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává nové právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti a interoperability železniční dopravy a dále i zrušení specifické úpravy poskytování dovolené ve dnech zaměstnancům v drážní dopravě z důvodu zcela nové koncepce poskytování dovolené v hodinách v zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2021. 

Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků nabylo účinnosti 1. 11. 2021. Věcně jsou OOPP upraveny přímo v zákoníku práce a dvacet let byly upraveny v nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Toto nařízení vlády bylo vydáno původně k provedení § 133a zákoníku práce č. 65/1965 Sb., pojednávajícímu o osobních ochranných pracovních prostředcích. Za účinnosti nyní platného zákoníku práce platilo do vydání nového nařízení vlády k provedení ustanovení § 104 ZP. 

Evropské právo upravovalo tuto problematiku směrnicí Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci. Tato směrnice byla transponována již v r. 2001 do starého zákoníku práce. V r. 2019 však byla přijata v Bruselu směrnice Komise (EU) 2019/1832 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy I, II a III směrnice Rady 89/656/EHS, pokud jde o úpravy čistě technického rázu. Z důvodu členství v EU vyplynula z toho České republice povinnost transpozice této nové směrnice.

Cílem nové úpravy na evropské úrovni bylo změnou směrnice 89/656/EHS poskytnout v přílohách I, II a III směrnice 89/656/ EHS návody, jejichž cílem je usnadnit a podpořit výběr přiměřených osobních ochranných prostředků pro příslušná rizika, aktivity a sektory a dále zajistit soulad s klasifikací rizik uvedenou v nařízení (EU) 2016/425 a jejich sladění s terminologií použitou v nařízení (EU) 2016/425, a také soulad s typy osobních ochranných prostředků uvedených v nařízení (EU) 2016/425.
Nové nařízení vlády je tedy transpozicí uvedené směrnice, a to v rozsahu, v jakém byla směrnice 89/656/EHS transponována nařízením vlády č. 495/2001 Sb. Jeho podrobnější rozbor je nad možnosti tohoto článku.

Pro úplnost ještě připomeňme, že dne 1. 12. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 415/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Koncem roku byly též s účinností k 1. 1. 2022 publikovány jako každoročně ve Sbírce zákonů valorizační předpisy:

  • nařízení vlády č. 457/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých;
  • nařízení vlády č. 501/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým);
  • nařízení vlády č. 508/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

A vyšlo také nařízení vlády č. 506/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Jeho součástí se stanou chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. 

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail