BOZP brigádníků

Zdroj: 

Opět nastal čas letních brigád. I přes složité období spojené s pandemií covid-19 je o pracovníky stále velký zájem, přestože pracovní trh se nyní trochu změnil. Brigádníky většinou nazýváme zaměstnance na dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce. Podle občanského zákoníku mohou být fyzické osoby zaměstnávány, dosáhnou-li věku 15 let; avšak až po ukončení povinné školní docházky.

V souvislosti s pandemií covid-19 ubylo cizinců. Pro zaměstnavatele je jednodušší sepsat dohodu o provedení práce s českými pracovníky, zatímco cizinci čekají na povolení a během té doby jsou zaměstnáváni nelegálně. Je tedy pozitivní, že ubylo nelegálních pracovníků,“ říká Ing. Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu a dodává: „Vždy se chybovalo například v tom, že kmenoví zaměstnanci měli lepší vybavení OOPP než krátkodobí zaměstnanci, postupem času však nastalo zlepšení. Bylo ekonomicky neúnosné poskytovat zaměstnancům, kteří pracovali týden, stejné OOPP jako dlouhodobým zaměstnancům, ale vyřešilo se to tím, že krátkodobí zaměstnanci jsou nyní více vybavováni jednorázovými OOPP. Nebo mají zjednodušenou náplň práce, kde není nutná taková výbava OOPP. V tomto smyslu se podařila určitá náprava.

Mladiství pracovníci

Na brigádách jsou často zaměstnáváni mladiství studenti. „U mladých pracovníků se kvůli nezkušenosti vyskytuje více pracovních úrazů. Obecně platí, že největší počet úrazů se stává 1 měsíc po nástupu do práce,“ říká Milan Moravec.

Materiály k zaměstnávání mladých pracovníků lze nalézt na webových stránkách Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) nebo Českém Focal Pointu pro BOZP. Mladí lidé jsou vzhledem k nedostatku zkušeností, odborné přípravy a znalostí obzvláště ohroženou skupinou. Často nejsou zralí jak fyzicky, tak psychicky. Nemusí brát rizika, jimž čelí, dostatečně vážně. Neznají svá práva a povinnosti zaměstnavatele, někteří se bojí ozvat.

O ochraně mladistvých pracovníků obecně pojednává Směrnice Rady 94/33/ES z roku 1994. Hovoří se zde o minimálním věku pracovníků, zákazu práce dětí až na výjimky jako například u kulturních a obdobných činností, obecných povinnostech zaměstnavatele týkajících se hodnocení rizik, pracovní době.

Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců upravuje § 243 a následující zákoníku práce a vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích. Mimo jiné se zakazuje zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob.

Pro mladistvé zaměstnance platí jiné předpisy ohledně pracovní doby. Podle § 88 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Podle § 245 ZP se zakazuje až na výjimky zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci.

Agentury práce

Brigádníci jsou často zaměstnáváni přes agentury práce. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce je upraveno v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v § 58 - § 66. V zákoníku práce je agenturní zaměstnávání upraveno v § 307a – § 309a. Podle § 309 odst. 1 po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nesmí vůči zaměstnanci agentury práce činit právní úkony jménem agentury práce.

Ve jménu ochrany pracovníků během let přibývaly různé povinnosti agenturám práce, které pro ně mnohdy byly obtěžující. Například po novele zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 205/2020 Sb.) § 40a stanovuje, že povinnosti podle § 37 až 39 tohoto zákona (týkají se kategorizace prací, rizikové práce) plní v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli tento uživatel. S uzavřením dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce uživatel předá agentuře práce pro účely zajištění pracovnělékařských služeb agenturou práce informace o kategorii práce dočasně přiděleného zaměstnance a zařazení práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů. Pokud není práce dosud do kategorie zařazena, sdělí mu výsledky hodnocení rizik podle zvláštního právního předpisu, a není-li hodnocení rizik dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Toto u nás fungovalo již před zavedením této povinnosti,“ říká Bc. Jan Zábranský z Agentury STUDENT. V současné době řeší mnohem větší zájem firem o zaměstnance, než v roce 2020, kdy z důvodu zavření provozoven kvůli pandemi covid-19 vzrostl naopak zájem žadatelů o práci, který posléze v souvislosti se státními podporami začal upadat. Až na povinnosti během pandemie, kdy se společně s uživateli starali o testování zaměstnanců nebo nošení roušek/respirátorů na pracovišti, nezaznamenal v poslední době v oblasti BOZP pro agentury práce žádné změny.

Pracovnělékařské prohlídky

Pracovnělékařské prohlídky pro všechny zaměstnance na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr povinné nejsou. Podle § 59 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je vstupní prohlídka povinná v případě, pokud má být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 (vyhl. č. 79/2013 Sb.) nebo jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která prací rizikovou není.

Periodické prohlídky se provádějí v případě prací stejného druhu, pokud je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje (§ 11 odst. 5 vyhl. č. 79/2013. Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb.).

Podle § 247 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail