Bezpečná práce ve výkopu

Zdroj: 
Na dotaz odpověděl Ing. Václav Kápl.

Prosím o informaci, zda pro výkopy o hloubce menší než 1 m (případně menší než 1,3 m v zastavěném a 1,5 m v nezastavěném území) platí nejmenší šířka 0,8 m, pokud do výkopu vstupuje fyzická osoba. Jedná se např. o výkopy, kde se zřizuje lože pro potrubí s urovnáním a zhutněním. Po zřízení lože se potrubí do výkopu uloží a následně se provede tzv. obsyp z vhodné zeminy, který se ručně hutní až do výšky 0,2 m do potrubí. Fyzická osoba tedy musí vstoupit do výkopu při úpravě lože a při hutnění obsypu (nikoliv při ukládání potrubí). Nejedná se o jiné práce na potrubí, např. spojování. Pro tyto účely se zřizují montážní jámy o dostatečné šířce a hloubce.

Ze znění dotazu je zjevné, že jste nepostřehl zcela všechny souvislosti požadované předpisem. Proto si dovolím citovat předmětná ustanovení se zdůrazněním podstaty problému.

1.  Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v nezastavěném území (NV č. 591/2006 Sb. příloha č. 3 část V. bod 2).

V dotazu použité hodnoty 1,3 m resp. 1,5 m se týkají zajištění svislých stěn ručně kopaných výkopů a myslím, že se mnou budete souhlasit, že při ručním kopání pracovníci minimální šířku 80 cm budou sami požadovat , aby se v takovém výkopu mohli pohybovat a výkop provést.

2. Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují osoby, činí 0,8 m. Rozměry výkopů musí být voleny tak, aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací spojených například s uložením potrubí, osazením tvarovek a armatur, napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním (NV č. 591/2006 Sb. příloha č.3 část V. bod 5).

I když v praxi tento požadavek může vyvolat problém zejména u výkopů s menší hloubkou, nelze ho však podceňovat, protože úrazy způsobené zasypáním mívají závažné následky a i zasypání pracovníka jen v oblasti dolních končetin vedlo k jeho úmrtí. Tlak zeminy totiž tlačí značnou silou na cévy a dochází k embolii. Jako důležité slovíčko je třeba vzít v úvahu, že se jedná o výkopy se svislými stěnami. Požadavek na šířku výkopu pak nelze použít u výkopů, které jsou svahované. Svahování výkopu je řešením i z důvodu následujícího ustanovení.

3. Do strojem vyhloubených nezapažených výkopů nelze vstupovat, pokud jejich stěny nejsou zajištěny proti sesutí ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo jinou technickou konstrukcí. Strojně hloubené příkopy a jámy se svislými nezajištěnými stěnami, do kterých nebudou v souladu s technologickým postupem vstupovat osoby, lze ponechat nezapažené po dobu stanovenou technologickým postupem (NV č. 591/2006 Sb. příloha č.3 část V. bod 4).

V tomto ustanovení zákonodárce reagoval na skutečnost, že při provádění výkopu ručně pracovník prakticky zjistí, že materiál je nesoudržný a začne se ze stěn uvolňovat. V případě strojního těžení vlivem značné síly, kterou jsou stroje schopny dosáhnout, dochází při kopání k dočasnému „zhutnění“ svislých stěn výkopu, což se pak v delším časovém horizontu projeví i případným sesutím.

4. Sklony svahů výkopů určuje zhotovitel na základě projektové dokumentace a se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky tak, aby během provádění prací nebyly osoby ve výkopu a jeho blízkosti ohroženy sesuvem zeminy. Přibližné sklony svahů výkopů o hloubce do 3 m, které budou po ukončení stavebních prací zasypány, a podmínky, které přitom mají být dodrženy, jsou pro některé druhy zemin stanoveny normovými hodnotami (NV 591/2006 Sb. příloha č.3 část IV. bod 1).

Jako alternativní řešení k výkopům se svislými stěnami s pažením bych doporučoval provádět výkopy svahované, kde jsou bezpečnostní požadavky snadněji dodržitelné. Samozřejmě to však nelze provádět u všech výkopů, například z prostorových důvodů. Pak je třeba zvážit, jak nahradit vstup pracovníků do úzkých výkopů (případně nezapažených) např. technickými opatřeními. Takto lze například nahradit hutnění ve výkopu pomocí vibrační žáby dálkově ovládaným vibračním válcem.

obr. 1 správně zajištěný výkop

 zajištění výkopu

obr. 2 důsledek nezapaženého výkopu

zajištění výkopu

Autor článku: 

Komentáře

Doplnění bodu č. 1

26.02.2014 - 11:12 Lukáš Petik
Dobrý den, předem bych chtěl sice opožděně, ale poděkovat za další kvalitní článek pana Kápla. Pro doplnění povinností ve vztahu k hloubce výkopu bych rád pro čtenáře doplnil důležitý fakt, že hloubka výkopu (ať už v zastavěném nebo nezastavěném území) není rozhodujícím kritériem pro zajištění svislých bočních stěn výkopů. Často bývají ony hloubky 1,3 m a 1,5 m argumentem mnohých zhotovitelů, avšak je třeba si uvědomit, že významný vliv na pevnost stěn výkopu má především soudržnost zemin, stav jejich podmáčení a otřesy (např. komunikacemi nebo stavebními pracemi) v okolí výkopu. Pokud jedna z uvedených situací nastane, je třeba výkopy pažit nebo jinak zabezpečit i při hloubkách menších než je 1,3 m nebo 1,5 m. Tato skutečnost je jedním z častých příčin úrazů i u výkopů menších hloubek a jak správně pan Kápl uvádí, i zasypání dolních končetin může způsobit závažný ne-li smrtelný úraz (především u podmáčených zemin, kde je parciální tlak vyvolaný na končetiny mnohem vyšší). Ostatně na výše popsané správně reaguje zákonodárce a potřebu zohlednit podmáčení, vibrace a soudržnost zemin stanovuje v části V. bodu 2. přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail