JUDr. Lenka Scheu, Ph.D.

20.12.2023
Práce prostřednictvím digitálních (online) platforem je relativně novou formou nestandardních pracovních vztahů, která spadá pod oblast tzv. zakázkové (gig) ekonomiky, jejímž předmětem je sdílení pracovní činnosti. Cílem článku je seznámit čtenáře se základními charakteristikami a typologií platformové práce a dále se zaměřit na tento fenomén z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z pohledu psychosociální zátěže osob, které prostřednictvím digitálních platforem vykonávají práci. Pozornost je věnována zejména dvěma zásadním aspektům platformové práce – pracovněprávnímu statusu osob pracujících prostřednictvím platforem a využívání algoritmického managementu. Článek se zabývá jak poznatky k dané problematice za zahraničí (převážně státy EU), tak kontextem platformové práce v českém prostředí.
20.12.2023
Platformová práce je moderní a stále rozšířenější formou nestandardních pracovních vztahů, zařazovaná do oblasti známé jako gig ekonomika, jejíž podstata spočívá ve sdílení pracovních úkonů. Článek se zaměřuje na představení přístupů vybraných členských států EU k ochraně pracovníků digitálních platforem se zaměřením na oblast zajištění BOZP, je rozdělen na část o iniciativách legislativního charakteru v případě již existující právní úpravy a iniciativách nelegislativního charakteru (činnost odborů, inspekce práce, kampaně). 
20.12.2023
Spolková republika Německo se vyznačuje specifickým systémem organizace pracovních soudů - prvoinstančními, zemskými soudy a Spolkovým pracovním soudem. V řízení před pracovním soudem existují dva různé typy řízení: řízení o rozsudku a řízení o usnesení. Pracovní soudy mají výlučnou pravomoc rozhodovat spory, které spadají do některé z věcí uvedených v zákoně o pracovních soudech. Spolkový pracovní soud je nejvyšší instance v oblasti pracovního soudnictví a zároveň je jedním z pěti nejvyšších federálních soudů. Při rozhodování o odvolání nebo dovolání v právních otázkách přezkoumává Spolkový pracovní soud rozhodnutí zemského pracovního soudu pouze s ohledem na to, zda neobsahuje faktické právní chyby. Článek podává stručný přehled o aktuálních statistikách rozhodovací činnosti pracovních soudů v Německu.
21.12.2022
Volný pohyb osob v rámci EU a EHP představuje významný faktor, který zaměstnávání cizinců z těchto zemí zjednodušuje. Je zjevné, že imigrace pracovníků z jiných států není dostatečná k uspokojení potřeb českého trhu práce. Autoři se zabývají otázkami, jak lze případný přístup cizinců z třetích zemí na trh práce usnadnit. V  článku jsou rozebrány dva návrhy, které byly v uplynulých měsících předmětem diskusí mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a dalšími orgány státní správy jako možné nástroje k podpoření vybraných zaměstnavatelů a zaměstnanců. Jako možné nástroje k podpoření vybraných zaměstnavatelů a zaměstnanců lze představit institut spolehlivého zaměstnavatele a bodový systém preferenční migrace.
21.12.2022
Pojmem whistleblowing označujeme situaci, kdy dojde k nahlášení nezákonného, neetického či korupčního jednání ve veřejném zájmu, whistleblower (či oznamovatel) je pak osoba, která toto hlášení učiní, protože má k daným informacím exkluzivní přístup. Ačkoliv mezi odborníky z oblasti práva či boje s korupcí jde o téma, kterému je již řadu let věnována značná pozornost, mezi českou laickou veřejností není ještě povědomí o whistleblowingu dostatečné, případně vzbuzuje nedůvěru nebo je spojeno s negativními konotacemi. Jednotlivé členské země Evropské unie řešily v minulosti ochranu oznamovatelů různým způsobem, některé zavedly zákonnou úpravu, v jiných, jako např. v České republice, tato právní úprava dosud chyběla. Situace se změnila v roce 2019, kdy byla dne 23. října 2019 přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Členské státy EU měly zajistit nejpozději do 17. prosince 2021 transpozici směrnice, jejímž účelem je zajistit ochranu osobám, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s touto organizací v kontaktu v rámci své činnosti, a dozví se o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu a práva Evropské unie. Česká republika transpoziční lhůtu nedodržela a nyní se nacházíme v situaci, kdy v určitých případech dochází k přímé aplikovatelnosti směrnice, zatímco v legislativním procesu je připravován vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Vzhledem k aktuálnosti daného tématu si tento článek klade za cíl seznámit čtenáře se základními informacemi ohledně whistleblowingu, vývojem dané problematiky v České republice (včetně dosavadních průzkumů a případových studií) a s mezinárodním srovnáním s jinými členskými státy EU. Na závěr je čtenářům předložen aktuální přehled o stavu transpozice směrnice 2019/1937 v ČR.
30.06.2022
Ač je úprava posuzování způsobilosti k výkonu práce z legislativně-technického hlediska považována Ministerstvem zdravotnictví za zdařilou, v praxi působí velké problémy právě v oblasti posudkové péče, což dokládají zkušenosti a v menším rozsahu též judikatura. S odkazem na praxi lze konstatovat, že se vůbec neujala představa poskytovatele pracovnělékařských služeb jako odborné pomoci zaměstnavateli při zajištění ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Zaměstnavatelé se oprávněně ptají, proč mají platit za lékařský posudek, který jim nedává žádnou právní jistotu. Zaměstnavatelé naopak chtějí platit za služby, které jim dávají solidní podklad pro další postup vůči zaměstnanci. Z analyzovaných předpisů je patrné, že problematika posuzování zdravotního stavu a lékařských posudků zůstává v některých aspektech dosud mezerovitá, a to jak z hlediska povahy lékařského posudku, tak z hlediska akceptace nedostatku pracovních kapacit poskytovatelů pracovnělékařských služeb. Recentní judikatura došla k závěru, že lékařský posudek poskytovatele pracovnělékařských služeb je dobrozdáním.
31.10.2021
Na základě analýzy relevantních českých právních předpisů a případně jejich legislativních návrhů jsou představeny možnosti zaměstnanců, které by měli při zavedení institutu peer pracovníka na pracovišti. Tento článek pojednává především o možných cestách působení peer pracovníka a o právech a povinnostech, které by ze své pozice měl.
31.10.2021
Na základě analýzy relevantních rakouských právních předpisů v oblasti pracovněprávní, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení je představena oblast nelegálního zaměstnávání (včetně řádně neohlášené pracovní činnosti) a její následky v těchto oblastech. Pracovní úraz, který se stane zaměstnanci či OSVČ bez řádného oprávnění může mít podstatný vliv na možnost čerpání pojistného plnění a následné pracovní rehabilitace.
30.12.2020
Výzkum zabývající se vlivem hygieny rukou na počet přenosných infekcí poskytuje užší pohled do vybraných českých nemocnic a zařízení sociální péče. Přenosné infekce, sledované ve studii, nejsou hlášené do registru profesních nákaz, ale z jejich četnosti v populaci a také vzhledem ke statistikám jiných profesních nákaz lze očekávat, že jsou zdravotníci díky svému povolání ve zvýšené expozici. Vzhledem k tomu, že většina těchto infekcí je přenosná kontaminovanýma rukama, nás zajímá vliv hygieny rukou na výskyt těchto infekcí i s vědomím toho, že k nákaze může dojít i mimo pracoviště. Správně prováděná hygiena rukou může také zamezit přenosu mezi zaměstnanci, což by se mohlo rovněž odrazit ve sledovaných statistikách. Konkrétně jsou porovnávány výsledky počtu infekčních stavů se spotřebou dezinfekce za využití korelační analýzy a přístup zdravotníků k hygieně rukou a péči o ně. Výzkum se dále věnuje hledání statistické závislosti, prezentuje výsledky dotazníkového šetření a odpovídá na hypotézy zjišťující faktory ovlivňující stav pokožky, které vycházejí z poznatků o příčinách vzniku poškození pokožky a kožní dermatitidy.
19.11.2020
Na základě analýzy relevantních českých právních předpisů jsou představeny vybrané povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to se zaměřením na zdravotnický personál a pečovatele. Tento článek pojednává především o osobních ochranných pracovních prostředcích, kterými jsou zaměstnavatelé povinni zaměstnance vybavit.
12.05.2020
Článek se věnuje otázkám pracovní rehabilitace po utrpěném pracovním úrazu a po stanovení diagnózy nemoci z povolání. Zaměstnancům je podle principů úrazového pojištění poskytována komplexní následná péče, která vede k rychlému a úspěšnému zařazení postiženého zaměstnance do pracovního procesu.
27.12.2019
Na základě analýzy relevantních českých právních předpisů jsou představeny vybrané aspekty problematiky věkové diskriminace. Věková diskriminace je v obecné rovině nahlížena z pohledu relevantních soudních i mimosoudních institucí, které se touto problematikou zabývají. Pro porovnání jsou uvedeny i zahraniční přístupy k tomuto tématu.
30.09.2019
Na základě analýzy relevantních českých, slovenských a rakouských právních předpisů jsou představeny vybrané aspekty problematiky agenturního zaměstnávání. Činnost agentur práce je úzce specializována na zprostředkování pracovní síly. Pracovní poměr vzniká mezi agenturou práce a zaměstnancem, s třetím subjektem využívajícím dané pracovní síly je pak uzavřena dohoda o dočasném přidělení.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail