Ing. Michaela Havlová
11.01.2013
I poměrně jednoduchými a nenákladnými postupy mohou teroristé dospět k útočným prostředkům, jež jsou schopny ohrozit životy desítek až stovek lidí a to dokonce i v případě, že vyloučíme konvenční střelné zbraně, průmyslové trhaviny apod. Mezi tyto útočné prostředky spadají zejména hořlaviny (respektive zápalné látky), jednoduché pyrotechnické složek a také výbušniny vyrobitelné podomácku z běžně dostupných a volně prodejných surovin. Opomenout nelze ani použití toxických chemických látek nebo nasazení látek radioaktivních, např. v podobě tzv. „špinavé bomby“, jež je mimo jiné schopna účinně zamořit zasaženou oblast a vyvolat také závažné psychologické dopady. Tento článek uvádí příklady útočných prostředků spadajících do kategorie výbušnin, hodnotí náročnost jejich domácí výroby i dostupnost výchozích surovin a diskutuje rizika s touto výrobou spojená. Obsahem článku je přitom popis zejména těch útočných prostředků, jejichž příprava je natolik jednoduchá, že ji mohou realizovat i osoby s minimálními znalostmi z oboru chemie a omezeným laboratorním vybavením. Článek v závěru poukazuje na hrozby, které stávající tržní možnosti i široká dostupnost informací o výrobě výbušnin pro naši společnost představují. Současně článek zdůrazňuje také trestněprávní a bezpečnostní důsledky plynoucí z nelegální (domácí) výroby výbušnin.
31.10.2011
Narušení či dokonce úplné přerušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu představuje jednu z nejkritičtějších hrozeb současné doby. Na základě výroby a následných bezpečných a pravidelných dodávkách této strategické komodity je závislý každý z nás jako jedinec, ale i jako součást správného fungování celé společnosti. Otázkami a problematikou zabezpečení kontinuální dodávky elektrické energie při jejím narušení za využití rotujících krizových ostrovních provozů se podrobně zabývá projekt 2A-1TP1/065 "Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel" známý pod zkratkou RESPO (Resilient Power). V rámci tohoto projektu je vyvíjena řada technických prostředků pro efektivní řízení a řešení takovýchto událostí. Následující příspěvek je zaměřen na nástroj podporující výchozí analyticko-hodnotící proces nastalého stavu, vzniklý v důsledku uvedenému jevu s cílem zachovat potřebnou funkcionalitu postiženého území. Tento nástroj je jedním z výstupů uvedeného projektu.
29.07.2011
Narušení či dokonce úplné přerušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu představuje jednu z nejkritičtějších hrozeb současné doby. Na základě výroby a následných bezpečných a pravidelných dodávkách této strategické komodity je závislý každý z nás jako jedinec, ale i jako součást správného fungování celé společnosti. Otázkami a problematikou zabezpečení kontinuální dodávky elektrické energie při jejím narušení za využití rotujících krizových ostrovních provozu se podrobně zabývá projekt 2A-1TP1/065 "Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel" známý pod zkratkou RESPO (Resilient Power). V rámci tohoto projektu je vyvíjena řada technických prostředků pro efektivní řízení a řešení takovýchto událostí. Následující příspěvek je zaměřen na nástroj podporující výchozí analyticko-hodnotící proces nastalého stavu, vzniklý v důsledku uvedenému jevu s cílem zachovat potřebnou funkcionalitu postiženého území. Tento nástroj je jedním z výstupů uvedeného projektu.
29.07.2011
V současné době, kdy se zvyšuje nebezpečí teroristických útoků, se vyspělé země zabývají problematikou řešení těchto krizových situací. Útoky jsou většinou vedeny na konkrétní významné cíle, ať jsou to budovy, letiště, nádraží či místa k shromáždění většího počtu lidí. Tato místa jsou vybírána záměrně s cílem způsobit co největší paniku. Dokonce se v současné době zvýšilo i riziko použití zdrojů ionizujícího záření, jaderných materiálů a radioaktivních látek. Tato problematika je z hlediska ochrany obyvatelstva a řešení krizových stavů velmi ožehavým tématem. Tento článek ukazuje, jakým způsobem je v ČR zkoumána oblast problematiky modelování teroristických útoků s použitím výše uvedených materiálů, jako následek teroristického útoku.
30.01.2009
Tento článek navazuje na předchozí dva díly publikace zaměřené na prezentaci výzkumného projektu č. 1H-PK2/35 „Ověření modelu šíření ohrožujících událostí – SPREAD“ a celé téma završuje rekapitulací získaných výsledků. Pro připomenutí, první díl byl zaměřen na popis přípravy terénních testů, výběr lokality, vhodných termínů a dalších náležitostí důležitých pro provádění vlastních testů. V druhém díle pak byly popsány postupy a materiálně-technické zajištění testů, průběh jejich provádění a také způsobu organizace práce v terénu. Tento, v pořadí již třetí a závěrečný díl, se pak snaží prezentovat způsob vyhodnocení získaných experimentálních dat a předkládá jejich interpretaci, tolik důležitou pro ověření modelu rozptylu oblaku aerosolu vzniklého výbuchem.
25.09.2008
K ohrožení obyvatelstva a životního prostředí nebezpečnými látkami může v současné době dojít nejen při havarijních únicích z technologických a výrobních zařízení nebo při dopravních nehodách, ale také při teroristickém útoku. Aby mohly být tyto události věrohodně numericky modelovány, je nutné vyvinout a ověřit příslušný model šíření a účinků. Již nyní je k dispozici celá řada softwarových nástrojů, avšak není mnoho těch, které dokáží modelovat rozptyl oblaků aerosolů. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že aerosoly mohou představovat vážné ohrožení obyvatelstva, protože mohou sloužit jako nosiče nebezpečných látek, je vývoj příslušného rozptylového modelu aktuální potřebou. Žádný skutečně kvalitní model se však neobejde bez praktického ověření v reálných podmínkách. Pro tento účel je potřeba provést za předem definovaných podmínek terénní testy a za využití nejmodernějších metod detekce a vyhodnocení naměřených dat pak získat informace nutné pro zpřesnění navrženého modelu i určení okrajových podmínek jeho možného použití. Výše uvedená problematika je v uvedeném rozsahu a kvalitě v současnosti řešena jen několika málo výzkumnými institucemi na světě. V České republice se tomuto problému věnuje v rámci řešení projektu „1H-PK2/35: Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí“ společnosti T – SOFT, s.r.o., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., ISATech, s.r.o. a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Projekt je spolufinancován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
Užitečné odkazy
Provozovatel portálu
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Sociální sítě VÚBP
Kde nás najdete
